Sněmovna o pravidlech pro snazší boj s kůrovcem rozhodne asi nejdříve v pátek. Důvodem, proč schvalování novely lesního zákona nedokončila, byl hlavně spor o roli státu při regulaci přemnožené zvěře. Tuto poslaneckou úpravu již dříve podpořili akademici a ekologové, proti byly Českomoravská myslivecká jednota nebo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR.
Návrh poslanců TOP 09, pirátů a ANO počítá s tím, že by myslivecké úřady určovaly plán mysliveckého hospodaření v honitbách namísto jejich majitelů a myslivců. Důvodem je snaha omezit počty přemnožené spárkaté zvěře, tedy například jelenů, srnců nebo prasat, která se živí mimo jiné sazenicemi listnatých stromů a jedlí. Ministr zemědělství Miroslav Toman to podpořil s tím, že změny vychází z předloňského vládního návrhu.
Podle kritiků včetně předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty jsou ale změny nepromyšlené, byrokratické a omezuje práva vlastníků honiteb i myslivců. Návrh mimo jiné přikazuje myslivcům, aby odlovení doložily úřadům donesením jejich uší. Poukázala na to i Jana Černochová. Podle ní by navíc zamýšlená povinnost státu zajistit pro každou z 5800 honiteb každých pět let posudek na plánovaný počet odlovené spárkaté zvěře znamenal náklady ve výši čtvrt miliardy korun.
Novela počítá s tím, že opatření podporující boj s kůrovcem budou moci nově stanovit ministerstvo zemědělství, krajské úřady a obce s rozšířenou působností. Opatření by měla okamžitou platnost, projednávána by byla následně. Stát by například mohl udělit výjimky pro kácení v nedostatečně vzrostlém lese. Novela má rovněž stanovit pravidla pro finanční příspěvky vlastníkům nestátních lesů k řešení dopadů kůrovcové kalamity.*
