06.08.2000 | 11:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Sčítání Agrocenzus 2000 proběhne podle pravidel Evropské unie

Úplný zemědělský cenzus Agrocenzus 2000, který se v rámci celosvětového zemědělského sčítání organizovaného FAO připravuje v České republice, bude realizován již plně v souladu s pravidly a standardy platícími pro členské země Evropské unie.

Pro Agrocenzy v EU platí společná pravidla, která se týkají referenčního období, založení prahových hodnot šetření, seznamu a definic proměnných, termínu šetření a užitých metod a způsobů zjišťování. Referenčním obdobím pro cenzus v ČR byl stanoven rok 2000. Většina aplikovaných ukazatelů je okamžikového stavového charakteru, pouze veličiny týkající se využití pracovní síly v zemědělství jsou vzhledem k metodice (AWU - Anual work unit) zjišťovány za předcházející roční období (říjen 1999 až září 2000). Vykazující jednotky budou uvádět hodnotu proměnné podle stavu ke skutečnému okamžiku šetření, výsledky za celý soubor respondentů budou jednotně vztaženy k 30. 9. 2000.
Založené prahové hodnoty
V návaznosti na dosažení stanovených požadavků EU byly po dohodě s ostatními partnery založeny prahové hodnoty takto:
a) základní kritéria (včetně) - od výměry 1 ha obhospodařované zemědělské půdy (z. p.),
b) doplňková kritéria (včetně) - od výměry 15 arů pěstovaných intenzívních plodin (vinice, intenzívní sady, venkovní zelenina, květiny), od výměry 3 arů zakrytých ploch, od 1 ks chovaného skotu, od 2 ks chovaných prasat, od 4 ks chovaných ovcí a koz, od 50 ks chované drůbeže, od 100 ks chovaných králíků nebo kožešinových zvířat, podnikatelské subjekty zabývající se chovem ryb na vodní ploše.
Do šetření Agrocenzus 2000 budou tedy zahrnuty veškeré hospodařící subjekty splňující tato kritéria nebo alespoň některé z nich v okamžik šetření. Je zcela lhostejné, zdali se tyto subjekty zabývají hospodařením v zemědělství jako hlavní činností nebo jen doplňkově, zda je dotyčná jednotka ekonomický subjekt nebo jen fyzická osoba.
Stanovení prahových hodnot pro cenzus je pro každou zemi klíčovou záležitostí. Samotné staré členské země, které provádějí agrocenzy již léta podle přijatých legislativních požadavků, usilují o různé výjimky a doplňky, které v důsledku znamenají určitý posun především té základní prahové hodnoty, tj. výměry 1 ha obhospodařované z. p. Pokud některá stará členská země EU získala pro Agrocenzus 2000 výjimku pro posun základní prahové hodnoty, tj. z výměry 1 ha obhospodařované z. p. na vyšší hodnotu, musela splnit to, že v minulosti již nastavila základní prahovou hodnotu od 1 ha obhospodařované z. p. a současně analyticky prokázala, že i s touto změnou podchycuje 99 procent zemědělské produkce v dané zemi.
Seznamy proměnných a jejich definice pro cenzus
Základem ukazatelů pro Agrocenzus je soustava proměnných uvedených v příslušném legislativním předpisu EU, kde jsou také metodicky vymezeny. Tato soustava má nezaměnitelné, originální kódování, které je založeno v databázích New - Cronos. Soustava ukazatelů, kterou jsme navrhli na dotazník cenzu pro ČR odpovídá tomuto předpisu. Stanovené proměnné pro cenzus mají za cíl dokonale a do detailu co nejlépe popsat strukturu (zemědělství, zemědělských oborů - RV, ŽV apod.). Druhořadý je jejich úkol - fungovat pro statistiku zemědělské výroby. Hlavní strukturální ukazatele , které hodnotí zařazení a postavení zemědělsky hospodařících subjektů, jsou identifikační údaje, údaje o jeho základním výrobním zaměření a o místě jeho hospodaření.
Následují proměnné dokumentující užší oblasti a větší detaily jeho výrobního zaměření jak z hlediska struktury dílčích oborů, tak jejich velikostí. Důležité jsou údaje o vlastnických vztazích zemědělců k obhospodařované půdě, vybavenosti a dalšímu majetku. Další údaje dokumentují veškeré chovatelské a pěstitelské aktivity hospodařících subjektů. Podrobně jsou zachycovány údaje o pracovní síle v zemědělství, a to podle pohlaví, dosaženého vzdělání, kategorie podle odvedeného množství práce. Proměnné jsou členěny podle pracovně-právního vztahu k danému subjektu.
Každá země si pro cenzus stanovuje ještě další specifické ukazatele, které co nejlépe vystihují přírodní podmínky i způsoby hospodaření na daném území. Agrocenzus 2000 je jedinečnou příležitostí zejména pro členské země EU, aby nově podchytily základní strukturální údaje týkající se mimoprodukčních funkcí zemědělství a veličiny charakterizující „ekologické zemědělství“.
Pro zabezpečení požadovaných výsledků Agrocenzu je nezbytné důsledné celoplošné vyčerpávající zjišťování. Vzhledem k rozložení zpravodajských jednotek v ČR je účelné větší podnikatelské subjekty obeslat příslušným dotazníkem poštou se stanoveným termínem navrácení. Tuto metodu lze uplatnit maximálně u čtyř až pěti tisíc subjektů. Tyto subjekty jsou na tento způsob zvyklé a lze předpokládat, že i otázky kladené v dotazníku jim nebudou činit větší problémy.
Pro většinu malých zemědělských subjektů však bude Agrocenzus šetřením, při kterém budou vlastně poprvé plnit zpravodajskou povinnost (v probíhajících šetřeních se vybírají z této skupiny vzorky od 1 do 5 procent). Pro tuto skupinu respondentů je třeba použít tazatelskou síť a údaje šetřit při návštěvě u respondenta. Značnou část drobných zemědělců bude nezbytné pomocí tazatelské sítě nejprve vyhledat a následně vyšetřit. Za tím účelem je nezbytná podpora obcí při zřizování tazatelské sítě na území katastrů obcí.
Důležitým úkolem tazatelské sítě bude i ověření aktivity „zemědělců evidovaných v RES“.
K tomu byl navržen a zkonstruován pomocný dotazník pro „neaktivního“ zemědělce, kterým zjistíme důvody neaktivity.
K čemu budou sloužit
zjištěné výsledky
Zabezpečením údajů Agrocenzu se česká zemědělská statistika výrazně posune kupředu v procesu harmonizace. Vyšetřením vlastních výsledků cenzu ať v individuální nebo agregátní podobě umožní zpracovat a odpovědět na všechny otázky strukturální povahy. Jde především o údaje do předepsaných třídění EU - zpracování IDB a TDB (Individual data bank a Tabular data bank) a do dalších různých třídění a agregací pro tuzemské i zahraniční uživatele.
Dalším neméně důležitým přínosem cenzu bude možnost zrealizovat další kroky harmonizace i v dalších zemědělských statistikách. Jde o statistiku typologie farem, o doplnění a aktualizaci registru farem, o zdokonalení produkčních zemědělských statistik. Dosah je i do agromonetární statistiky - údaje zemědělského účtu musí zahrnovat výsledky za veškeré subjekty od prahových hodnot Agrocenzu. Výsledky Agrocenzu mají nezastupitelný význam pro plnění úkolů - požadavků na regionalizaci zemědělské statistiky apod.
Informace z Agrocenzu jsou nezbytné při dokumentování politickohospodářské situace v českém zemědělství pro zpracovávání podkladů pro programy pomoci pro kandidátské země (zejména předvstupní SAPARD) i pro následné strukturální fondy, které bychom měli využívat již jako členská země EU.
Jak vyplývá z dosavadních mezinárodních jednání, i když mají plné cenzy svoji nezastupitelnou úlohu, dá se předpokládat do budoucna určitý odklon od těchto kapacitně i finančně drahých řešení. Další plnohodnotný zemědělský cenzus bude v členských zemích připravován nejdříve na období kolem roku 2005, spíše však až na konec desetiletí. V mezidobí budou realizována jen částečná statistická šetření zemědělských struktur.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down