České Sdružení pro výrobu bionafty se ohradilo proti obsahu studií z Británie, Bruselu a USA, podle kterých používání biopaliv v pohonných hmotách může životnímu prostředí způsobit víc škod než užitku. Publikované informace jsou podle sdružení z velké části zkreslené. Navrhované podíly biopaliv v benzinu a naftě, které mají v Česku platit od června, podle sdružení odpovídají stanoveným normám a ke znečištění klimatu nepřispějí.
Poslanecká sněmovna minulý měsíc schválila, že podíl biosložky vzroste od června v benzinu ze současných 3,5 procenta na 4,1 procenta a v případě nafty ze 4,5 procenta na šest procent. Česko tak chce splnit závazek, aby bylo v roce 2010 uvedeno na trh minimální množství biopaliv ve výši 5,75 procenta z celkového množství pohonných hmot pro dopravní účely. Návrh ještě bude posuzovat Senát a prezident republiky. Podle Sdružení pro výrobu bionafty se využití biomasy pro výrobu pohonných hmot jeví jako nevýhodné ve srovnání s jejím použitím na výrobu elektrické energie a tepla. "Protože však kolem 20 procent emisí oxidu uhličitého vzniká v odvětví dopravy, vyplatí se nahradit fosilní paliva obnovitelnými," uvedlo sdružení. Biopaliva podle něj přispívají k ochraně klimatu, jejich výroba ale musí být co nejúčinnější z energetického hlediska, to znamená, že je třeba přednostně používat při jejich výrobě co nejjednodušší postupy.
Sdružení reagovalo na výsledky několika studií. Materiál zadaný Evropskou komisí uvádí, že více než 5,6 procenta podílu biosložky v pohonných hmotách by kvůli změnám krajiny mohlo poškodit životní prostředí a "podkopat ekologickou schůdnost biopaliv". Země EU se přitom v roce 2008 dohodly na tom, že do roku 2020 se má podíl obnovitelných zdrojů v dopravě dostat na deset procent a podle předpokladů měla být naprostá většina z toho biopaliva.
Studie zadaná britskou vládou podle listu The Times pak zjistila, že používání ropných paliv v automobilech je pro přírodu a klima lepší než produkce paliv ze zemědělských plodin jako palmového nebo řepkového oleje. A analýza dopadů povinného používání biopaliv v USA uvádí, že nepřímé dopady této politiky v podobě rozšiřování zemědělské půdy k pěstování kukuřice na biolíh v řadě oblastí světa "stačí na to, aby vyrušily přínosy, které má kukuřičný etanol na globální klima".
Sdružení pro výrobu bionafty také odmítlo závěry o tom, že výroba biopaliv má výrazný podíl na růstu cen potravin. "Výroba biopaliv má jen nepatrný podíl na současném vzestupu cen na trzích s potravinami," tvrdí. Zdražování potravin je podle sdružení spíše způsobeno vyšší poptávkou v rychle se rozvíjejících ekonomikách, jako jsou Čína nebo Indie. "V dlouhodobém výhledu budou jak potraviny, tak i energie k dispozici pouze za vyšší ceny," uvedlo sdružení.
Biopaliva se v Česku přimíchávají do motorové nafty od září 2007 a do benzinu od začátku předloňského roku. Od přidávání biopaliv do pohonných hmot stát kromě snížení celkových emisí skleníkových plynů očekává také příspěvek k energetické bezpečnosti.