Více než polovina obyvatel České republiky, konkrétně 57 procent, je spokojena se stavem životního prostředí v zemi. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky nedávno zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Kriticky se na stav české přírody dívají dvě pětiny občanů.
O ochranu životního prostředí se z institucí podle dotázaných nejlépe starají obecní úřady a ekologické organizace, nejhůře parlament a vláda, uvádí CVVM.
Průzkumu se v květnu zúčastnilo 1132 lidí starších 15 let. Se stavem životního prostředí bylo spíše spokojeno 54 procent z nich, tři procenta byla velmi spokojena. Opačný názor zastávalo 39 procent občanů, z toho šest procent bylo velmi nespokojeno. Příznivější hodnocení CVVM zaznamenalo, když se lidí ptalo na hodnocení životního prostředí v místě jejich bydliště - 73 procent respondentů bylo spokojeno, opačný postoj vyjádřilo 26 procent. Ve srovnání s loňským rokem se hodnocení občanů mírně zlepšilo.
O ochranu životního prostředí se podle obyvatel starají nejlépe obecní úřady a ekologické organizace. Nejhůře respondenti hodnotili parlament a vládu. V případě ministerstva životního prostředí a krajských úřadů byl počet pozitivních a negativních vyjádření prakticky stejný. Ve srovnání s loňskem se zlepšilo hodnocení činnosti ministerstva životního prostředí, které tehdy zaznamenalo v tomto směru hluboký propad. U ostatních institucí průzkum žádné výrazné posuny nezaznamenal.
V průzkumu lidé nejlépe hodnotili dostupnost volné přírody, dále kvalitu pitné vody a čistotu přírody. O něco hůře vyznělo hodnocení čistoty povrchových vod, ovzduší a úrovně hluku, s nimiž nespokojenost vyjadřovaly asi dvě pětiny respondentů.
Se stavem životního prostředí jsou častěji spokojeni lidé z obcí a menších měst, u obyvatel větších měst spokojenost klesá. Nižší je spokojenost v Praze, v Moravskoslezském kraji a na severozápadě Čech.
Respondentům CVVM položilo také otázky týkající se současné situace v ekologické legislativě a ekologického chování některých subjektů. Ve všech oblastech zahrnutých do výzkumu ve větší či menší míře převažovalo negativní hodnocení. Nejhůře dopadlo chování podniků či firem k životnímu prostředí, podobně špatně hodnoceno bylo také postihování těch, kdo poškozují životní prostředí nebo šetrnost k přírodním plochám při výstavbě. Naopak relativně nejlépe dotázaní hodnotili u občanů úsporné chování při spotřebě surovin a energií.
