30.09.2022 | 07:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Sehrát 27 zemí. Jak funguje Evropská unie?

Dotace, kontrola kvality, pomoc v mimořádných situacích i ochrana přírody, to vše řeší nejen v oblasti zemědělství Evropská unie. Vznikla v reakci na světové války, politici si uvědomili, že je důležité udržet Evropu v míru, i kvůli její ekonomické prosperitě. Česká republika je její součástí od roku 2004.

Spolufinancováno z prostředků Evropské unie. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však názory a stanovisky autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nenesou odpovědnost.

Říká se o ní, že je komplikovaná a byrokratická. Evropská unie je zkrátka stroj, který propojuje 27 různých států s unikátními kulturami, jazyky a rozdílnými politiky. Kdo vlastně rozhoduje, kdo kdy a kolik dostane peněz nebo jaká pomoc k němu poputuje? Její občané. Na tom, jak vypadá Unie, se podílí každý jednotlivec.

Jsou to totiž voliči, kteří rozhodují, kdo bude sedět ve funkcích a třech základních institucích – v Radě EU, Evropském parlamentu a Evropské komisi. Ty poté vydávají a rozebírají zákony a řeší aktuální problémy. Tak třeba v České republice si lidé volí své zástupce do Poslanecké sněmovny, vítěz voleb staví vládu, která je poté součástí Rady Evropské unie, jedné ze tří institucí, které EU tvoří. Takto své politiky posílají voliči po celé Unii.

Evropané si také vybírají politiky, kteří tvoří Evropský parlament, tedy druhou unijní instituci. Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let a každá země volí počet poslanců odpovídající velikosti a počtu obyvatel toho daného státu. U nás je to 21 českých poslanců a poslankyň.

Třetí instituci, která tvoří unijní celek, je Evropská komise. Její členové a členky jako jediní nejsou přímo voleni veřejností. Tvoří ji 27 komisařů, za každou zemi jeden, kterého do daného volebního období nominuje aktuální vláda. Ve své podstatě tedy i zde voliči určují podobu komisařského kabinetu.

 

Evropská komise

Celkově se dá fungování těchto třech institucí částečně připodobnit tomu, co vidíme na domácí české politické scéně. Tedy, máme tu nějakou vládu, jejíž součástí jsou ministři. Jednotliví ministři mají na starosti jinou oblast, ať je to třeba zdravotnictví, školství nebo zemědělství. I komisaři v Evropské komisi mají rozdělené úkoly a každý z nich má pod sebou takové „ministerstvo“, kterému se v unijním slovníku říká generální ředitelství. Evropská komise sídlí především v belgickém Bruselu, některé budovy má i v Lucemburku.

V čele této „vlády“, tedy Evropské komise, je předseda nebo předsedkyně. Tento post aktuálně zastává Němka Ursula von der Leyenová. Ta společně s předsedou Rady EU, které se budou věnovat pozdější řádky, reprezentuje Unii jako celek.

Českou zástupkyní v Komisi je Věra Jourová, kterou do funkce nominoval tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Jourová slouží už druhý mandát jako komisařka, v tomto období dokonce jako místopředsedkyně Komise. Na starosti má trochu abstraktní témata, jako obranu právního státu a evropských hodnot. Jak si to představit v praxi? Je to právě Jourová, kdo řeší například sporné zákony v Maďarsku, které znevýhodňují nezávislá média, nebo problémy v polském soudnictví.

Zemědělství má v Evropské komisi pod palcem Polák Janusz Wojciechovski. To on má za úkol přípravu zákonů, doporučení, návodů, dlouhodobých strategií, které se týkají pěstitelů i chovatelů, ochrany potravin nebo přírody.

Komise je ta, která poté tyto „nové nápady“, tedy směrnice, regule nebo doporučení navrhuje. Nikdy ale nerozhoduje, jestli je Unie jako celek, tedy všechny členské státy, opravdu schválí. To je úkolem Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Pokud ale vejdou v platnost, je to zase Komise, která dohlíží na to, jestli se dohodnuté věci v jednotlivých zemích opravdu dodržují.

 

Evropský parlament

Parlament tvoří 705 poslanců a poslankyň ze všech členských zemí. Ty si přímo volí občané daných zemí. Politici jsou většinou na domácích scénách součástí konkrétní politické strany nebo konkrétního hnutí. Ty jsou ale v každé zemi rozdílné, proto se zvolení poslanci v Europarlamentu seskupí do poslaneckých klubů, neboli frakcí, podle politických hodnot a směrů, které vyznávají.

Aktuálně je v Evropském parlamentu sedm takových poslaneckých klubů. Nejpočetnější jsou Křesťanští demokraté, tedy Evropská lidová strana, která čítá 179 poslanců, z toho pět českých. Silnou frakcí je i Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů, která má 146 poslanců, z toho jednu poslankyni z Česka. Nejvíce českých poslanců je ve frakci Obnova Evropy, ve které je šest českých poslanců a poslankyň, u nás zvolení za hnutí ANO. Frakce jsou především organizační nástroj, pomocí kterého jde koordinovat více než 700 politiků z celé Evropy.

Co má Europarlament za úkol? Hodnotí a případně přijímá nebo odmítá návrhy Evropské komise. Europoslanci sami nenavrhují žádné zákony ani směrnice, to je opravdu výsostným úkolem Komise. Parlament ale, společně s Radou, diskutuje konkrétní témata, dává návrhy ke změnám, přizpůsobuje je tak, aby odpovídaly jejich představám, respektive představám jejich voličů.

Parlament také dohlíží na práci Evropské komise, kontroluje ji, jestli vše funguje podle demokratických hodnot a tak, jak má. Parlament může také vydávat rezoluce, tedy nějaký společný postoj k různým tématům, které se většinou týkají aktuálního dění, jako je například ruská agrese na Ukrajině. Text nemá žádné právní dopady, jde o symbolické, ale v diplomacii často důležité, gesto.

I v Europarlamentu jsou politici, kteří se soustředí na zemědělství, a to v rámci tak zvaného Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. Skoro padesátka jeho členů se specializuje na zákony týkající se dobrých životních podmínek pro zvířata, zdraví rostlin, jakosti zemědělské produkce nebo lesnictví i agrolesnictví v EU. Z českých europoslanců se zemědělskou politikou zabývají především Veronika Vrecionová (ODS), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), Martin Hlaváček (ANO) a Ivan David (SPD).

 

Rada Evropské unie

Třetí hlavní unijní institucí je Rada Evropské unie. Tu tvoří aktuální ministři a ministryně vlád jednotlivých členských zemí. Na Radě EU, konkrétně třeba na Radě pro zahraniční věci reprezentuje Českou republiku ministr zahraničí.

Jejich úkol je podobný Europarlamentu, Rada probírá zákony a další společné plány navržené Komisí. S tím rozdílem, že na Radě zní daleko důsledněji konkrétní národní zájmy. Na závěrech se musí shodnout buď všichni, nebo kvalifikovaná většina, tedy minimálně 15 zemí, blokovat mohou minimálně čtyři země dohromady. U některých témat, jako je společný rozpočet nebo zahraniční politika, vyžaduje jednomyslnost celé sedmadvacítky, ani jeden stát nesmí nesouhlasit.

Každý půl rok v Radě předsedá jedna z členských zemí. Tento půlrok, tedy od července do prosince 2022, je ve vedení Česká republika. Co přesně znamená, že Česko předsedá? V celém unijním koloběhu se stává takovým hlavním diplomatem, spojkou mezi všemi institucemi a tím, kdo nastoluje konkrétní program. V praxi to vypadá tak, že je v Praze i Bruselu tým lidí, kteří pracují na tom, aby na setkání Rady došlo k přijetí návrhů Komise. Je to velmi důležitá role, která pomáhá udržovat celou Unii v chodu. Zároveň je to také šest měsíců, kdy se Česko může prezentovat byznysově i kulturně.

České předsednictví je v době pro Unii dost náročné. Témata ovlivňuje zejména válka na Ukrajině a s tím související omezování vlivu na ruském plynu. Na to navazuje samozřejmě i zdražování energií. Drahé a nedostupné zdroje energie se stále se zvyšující inflací jsou problémy, které vyžadují koordinovanou reakci Evropy.

Také v českém zemědělství se ukrajinská krize projevuje. Pěstitelé nebo farmáři například přijdou o sezónní pracovníky z Ukrajiny, kteří buď bojují ve válce. Navíc celý provoz, jak světlo, vytápění nebo pohon vozidel bude výrazně dražší. Právě proto uvolnila Evropská unie mimořádnou finanční pomoc speciálně pro zemědělce, kteří jsou krizí zasaženi nejvíce. Jak ale konkrétně peníze rozdělit, je už vždy na vládách členských států.

 

Evropská rada

Nad tradiční trojicí – Evropským parlamentem, Radou a Komisí – stojí Evropská rada. Tu tvoří oficiální hlavy členských zemí. Zatímco v Česku zastává tuto funkci premiér, například ve Francii je to prezident. Sedmadvacítka „hlav“ se v předem daný termín schází v Bruselu, aby nastolila politické a strategické směřování celé EU na následující období. Šéfové vlád na svém jednání schvalují tzv. závěry – tedy dokument s konkrétními body, na jehož podobě se musí shodnout všichni. Takové fungování zajišťuje, že se EU bude ubírat takovým směrem, který vyhovuje všem – od nejzápadnějšího Irska až po nejvýchodnější Kypr.

I Evropská rada má svého předsedu. Tím je v současné době Belgičan Charles Michel. Jeho úkolem je jednání šéfů vlád vést a hledat mezi nimi přijatelný kompromis. Evropská rada pak předává instrukce Evropské komisi a Radě.

Fungování Evropské unie je složitý proces, který má zajistit, že nikdo nezůstane opomenut. Každý stát má jedinečnou šanci ovlivnit dění na celém kontinentě i ve světě – hlas celé EU je vždy silnější než hlas jedné jediné země. Evropská unie, tedy spojení silných suverénních zemí, dnes nemá ve světě obdoby.

Eva Soukeníková, EURACTIV.cz

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down