Selekční program holštýnského skotu

Chov a šlechtění holštýnského skotu v České republice mohou dlouhodobě ovlivnit dvě důležité události. První je negativní: farmářské ceny mléka koncem roku 2008 klesly hluboko pod hranici rentability. Současně se snížila spotřeba mléka a mléčných výrobků a tím i zájem mlékáren o výkup mléka od zemědělců. Pozitivní událostí je fakt, že se v šlechtění začaly uplatňovat prvky genomiky.

Ty zatím nenahradí klasické postupy při realizaci selekčních programů, ale především zpřesní selekci – zejména při výběru matek býků a výběru býků k testačnímu připařování. A mohou vést ke zvýšení rozsahu nasazení mladých neprověřených býků.
Patentová ochrana a ekonomická náročnost genomických testů dále patrně zvýší vliv velkých zahraničních plemenářských firem.

Populace holštýna, její vývoj a užitkovost

Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, o. s., vyhodnocuje každoročně selekční program plemene, který byl vypracován odbornými orgány svazu a schválen jeho výborem a členským shromážděním. Rozbor obsahuje základní výsledky kontroly užitkovosti za kontrolní rok, rozsah a výsledky inseminace a přehled dalších činností v rámci šlechtitelského programu.
Vývoj početních stavů krav v kontrole užitkovosti pokračuje v tendencích předchozích let. Během kontrolního roku se jejich počet u všech plemen snížil o 7433. Oproti stavu v roce 1990 je chováno jen 32,1 % dojených krav.
K poklesu, případně stagnaci počtu kontrolovaných krav, došlo u všech plemen a plemenných skupin. Počet černostrakatých holštýnských krav a kříženek z převodného křížení se snížil o 1369 kusů. Rovněž krav s genovým podílem červeného holštýna nad 50 % je méně, a to o 1557.
Holštýnská populace je s počtem 201 395 černostrakatých holštýnských krav a produktů převodného křížení převažujícím plemenem a reprezentuje 51,43 % z celkového stavu dojených krav v ČR. Z více než 17 000 kříženek s vyšším podílem červeného holštýnského skotu je jich v holštýnské plemenné knize zapsáno téměř 70 % a jejich potomstvo v budoucích letech dále povýší podíl holštýnské populace.
V rámci holštýnské populace krav se postupně zvyšuje jak počet, tak i podíl čistokrevných krav a vysokopodílových kříženek.
Snížil se také počet uzávěrek kontroly užitkovosti. V kontrolním roce 2008 bylo uzavřeno 313 395 normovaných laktací, což je téměř o deset tisíc méně než v roce předchozím. Větší pokles byl na rozdíl od minulého roku zaznamenán u druhotelek a starších krav. Méně o 2072 uzávěrek bylo i u holštýnské populace, jen u čistokrevných holštýnek se počet uzávěrek o 2024 zvýšil.
Průměrná užitkovost všech krav v KU se zvýšila o 171 kg mléka, 5 kg tuku a 6 kg bílkovin a dosáhla 7536 kg mléka, 292 kg tuku a 251 kg bílkovin.
U čistokrevných holštýnek přesáhla 8700 kg mléka, přitom krávy na druhé a dalších laktacích nadojily více než 9000 kg. Oproti předchozímu roku byl nárůst v mléce o 180 kg, v produkci tuku o 5 kg (při dalším snížení obsahu tuku v mléce o 0,03 %) a u bílkovin o 7 kg. Jejich obsah se o 0,01 % zvýšil a zůstává již několik let na téměř shodné úrovni.
Nepotvrdilo se zkrácení mezidobí, které započalo v roce 2006, stav se znovu vrátil na úroveň roku 2005.
Dále se zvýšil podíl krav s vysokou užitkovostí. Zatím co před deseti lety, v kontrolním roce 1998, nadojilo více než 7000 kg mléka necelých 20 % holštýnek, v ukončeném kontrolním roce 2008 jich bylo již 78,7 % a 23,2 % krav nadojilo více než 10 000 kg mléka. Více než 57 000 holštýnských krav na druhé a dalších laktacích, zapsaných v hlavních oddílech plemenné knihy (A a B), překročilo v průměru hranici 9000 kg mléka, nadojilo za normovanou laktaci přes 9200 kg mléka a vyprodukovalo 345 kg mléčného tuku a 299 kg bílkovin.

Nejlepší chovy a krávy

Důležitým ukazatelem stavu plemene je vedle jeho průměrných výsledků i úroveň a výsledky nejlepších chovů a krav. Postupující stabilizaci dokládá i relativně malý počet změn v seznamu nejlepších stájí a podniků.
Na prvém místě tabulky nejlepších stájí zůstala i v tomto roce stáj Skalička akciové společnosti Genoservis s průměrem 409 kg bílkovin na dojnici. Vedle vysoké produkce mléka (12 047 kg) je to především ovlivněno nadprůměrným obsahem bílkovin (3,39 %); také tučnost mléka (4,08 %) u této stáje výrazně převyšuje průměr populace.
Jde o výsledek o to významnější, že toto stádo bylo od počátku uvažováno jako kmenové a s ohledem na původ a plemennou hodnotu většiny krav může mít i v budoucnu významný vliv na šlechtění plemene. Na druhé místo se zařadila jedna z největších kapacitních stájí (606 uzávěrek) akciové společnosti Agras Bohdalov s průměrnou produkcí 12 474 kg mléka a 400 kg mléčných bílkovin.
Po ní následují dvě stáje Zerasu, a. s., Radostín, stáj v Radostíně s 375 uzávěrkami a produkcí 396 kg bílkovin a stáj v Pavlově, která vykázala v 654 uzávěrkách produkci 378 kg bílkovin. Pro obě je charakteristické krátké mezidobí 383, resp. 393 dnů. Na dalším místě pak následuje opět kapacitní stáj Valašského ZOD Zašová s 235 uzávěrkami a produkcí 375 kg bílkovin.
I nadále je patrný významný vliv velikosti stáda na většinu produkčních ukazatelů. Je to mimo jiné důsledek ekonomických tlaků na specializované kapacitní provozy, pro které je vysoká užitkovost při rostoucích nákladech a kolísání farmářských cen mléka podmínkou alespoň minimální rentability.
Zatímco největší vzestup v počtu uzávěrek byl vykázán ve skupině 201 až 400 uzávěrek (2284 uzávěrek), nejvýraznější nárůst produkce byl zaznamenán u stájí s více než 400 uzávěrkami (250 kg mléka 8 kg bílkovin). Přibližně shodné s předchozím rokem zůstaly relace dlouhověkosti, kdy nejvyšší průměrný počet laktací je v nejmenších stájích, stejně tak jako nejkratšího mezidobí je dosahováno ve skupině stájí s nejvyšším počtem uzávěrek.
Mezi kravami vykázala nejvyšší produkci bílkovin (660 kg) plemenná kráva CZ017730-961 z Radostína, z prvotelek pak CZ121444-971 ze Skaličky (552 kilogramů bílkovin).
Pokud jde o produkci mléka, více než 20 tisíc kilogramů nadojily za normovanou laktaci krávy CZ100298-110 z farmy pana Millera ve Svrkyni a kráva CZ017636--961 z Radostína. Mezi 501 nejlepšími je 26 prvotelek, 204 krav na 2., 170 na 3. a 101 na 4. a vyšší laktaci. V tabulce 7 je uvedeno deset nejlepších starších krav a pět prvotelek s nejvyšší produkcí bílkovin.
Podobně jako v mnoha dalších zemích je u nás zavedena zvláštní registrace krav s celoživotní užitkovostí vyšší než 100 000 kg mléka.
V současnosti je v čele tabulky žijící kráva CZ063505614 z Radostína, která v osmi laktacích nadojila 126 477 kg mléka (průměrná denní dojivost 50,4 kg), 3880 kg tuku a 3660 kg bílkovin.
Chovatelé dlouhověkých krav obdrží od svazu čestnou plaketu. Seznam těchto rekordistek je pravidelně publikován ve svazovém tisku a na webových stránkách. Až dosud je registrováno 51 těchto krav, z toho bylo 27 čistokrevných holštýnek. Celkem 22 krav, které již přesáhly hranici 100 000 kg mléka, ještě koncem kontrolního roku žilo a produkovalo mléko.

Plemenné hodnoty a selekční index

Vývoj průměrné užitkovosti je podmíněn genetickou úrovní populace, jeho absolutní hodnoty jsou ale silně ovlivňovány řadou faktorů vnějšího prostředí. Pro hodnocení účinnosti šlechtitelského programu je proto neméně důležitý i vývoj plemenných hodnot.
Dlouhodobě jsou sledovány a vyhodnocovány plemenné hodnoty pro základní produkční ukazatele. Ty také byly ještě v nedávné minulosti základními a rozhodujícími selekčními hledisky. U býků i u krav je podle ročníku narození znatelný růst plemenných hodnot objemu produkce. Plemenné hodnoty složek mléka stagnují, u obsahu tuku v mléce mají spíše klesající tendenci.
Během posledního desetiletí byl postupně rozpracováván a uplatňován systém selekce podle selekčních indexů. Je to nejúčinnější postup komplexního zlepšování genetické úrovně populace ve většině žádoucích a sledovaných vlastností a znaků.
Náš index SIH byl zaveden v roce 2004, jeho vliv se proto mohl v populaci projevit jen málo. Navíc je k dispozici dosud jen u části býků se známou plemennou hodnotou pro produkci.
Zahraniční indexy, které jsou jedním z podkladů pro výběr asi poloviny používaných býků a byly některými chovateli a firmami používány pro výběr býků o něco dříve, mají ale rozdílnou váhu jednotlivých vlastností a znaků, a proto také odlišnou míru genetického zisku.
I přes zmíněnou krátkou dobu komplexního šlechtění na celý soubor znaků je vedle poměrné stability a postupného zlepšování indexu produkce (IPR) patrný i růst indexu plodnosti (IPL), indexu končetin (Ikonč.) a indexu vemene (Ivem.). To jsou vlastnosti a znaky, kterým je ve šlechtění v posledních letech přikládán zvýšený význam a které byly také doplňujícím hlediskem selekce nejen při výběru býků již dříve.
Náš selekční index SIH byl zaměřen převážně na zvýšení genetického zisku v produkci mléka. U některých funkčních znaků byl předpokládaný genetický zisk malý nebo i záporný. Proto byl v průběhu roku 2008 připraven nový model výpočtu, který by lépe vyhovoval současným ekonomickým podmínkám a potřebám chovatelů. V novém modelu, kterým bude SIH počítán od počátku roku 2009, připadá na jednotlivé znaky ve srovnání se stávajícím následující váha:
Znak Stávající SIH Nový SIH
Produkce 60 % 49 %
Reprodukce 10 % 12 %
Zdraví vemene  5 %  7 %
Dlouhověkost –  7 %
Zevnějšek 25 % 25 %
V novém modelu je snížen důraz na produkci a zvyšuje se tlak na zlepšování funkčních znaků. Předpokládaný komplexní genetický zisk bude tak připadat z asi 80 % na produkci, z 20 % na soubor funkčních znaků, u ostatních ukazatelů je pak předpokládáno v podstatě udržení současných hodnot.
Současně dochází také k úpravě formule indexu pro krávy (SIH-K).

Exteriér

Vývoj plemenných hodnot u všech hlavních charakteristik zevnějšku nadále ukazuje na pokračující proměnu celkového zevnějšku krav v posledních letech. Stále více se holštýnské plemeno v ČR přibližuje chovnému cíli a v zahraničí obvyklému standardu holštýnského plemene. Naznačují to především výsledky býků narozených po roce 2000.
V roce 2008 bylo hodnoceno více než 33 tisíc prvotelek a dalších 172 krav na 2. a další laktaci.
Systém hodnocení je popsán podrobně na webových stránkách svazu. Na základě doporučení WHFF se od 1. 1. 2009 začaly hodnotit čtyři souhrnné charakteristiky, kde mléčná síla nahradila mléčný charakter a kapacitu. Došlo i k úpravě hodnocení stavby těla v souladu s mezinárodní harmonizací, do výpočtu celkové známky za končetiny byla zařazena chodivost.
Bonitéři ČMSCH, a. s., se pravidelně (3 až 4x ročně) scházejí na harmonizačních setkáních v rámci ČR, účastní se mezinárodních setkání bonitérů v rámci střední Evropy (ČR, Slovensko, Maďarsko) a 1x za dva roky i mezinárodní harmonizace v rámci WHFF, které se pravidelně účastní zástupci všech chovatelsky vyspělých zemí Evropy, dále zástupci z USA, Kanady, Japonska, Austrálie a dalších zemí.

Realizace selekčního programu v hlavních úsecích selekce

Průměrná mléčná užitkovost čistokrevné populace i celého souboru holštýnského skotu (včetně převodného křížení) již dosahuje hodnot chovného cíle.
Stále pod požadovanou úrovní je obsah bílkovin. Chovateli běžně uplatňovaný výběr podle plemenné hodnoty pro produkci bílkovin nebyl v tomto směru dostatečně účinný. Věk při prvém otelení je v požadovaných hranicích stejně jako základní hodnoty tělesného rámce. Na druhé straně zůstává stále značný prostor pro zlepšování plodnosti, i když délka mezidobí není zcela spolehlivý ukazatel – je ovlivňována jak mnoha vnějšími vlivy, tak i rozhodováním chovatele, které je motivováno ekonomickými zájmy. To platí i pro délku produkčního života. Ta je dlouhodobým problémem také pro většinu zahraničních populací.

Plemenní býci 

V moderních selekčních programech jsou plemenní býci nejvýznamnějším nositelem genetického pokroku v populaci. Při otevřenosti a liberálním charakteru našeho programu, ve kterém vysoký podíl zahraničních býků jak na produkci mladých býků pro inseminaci, tak u nasazení býků pro připařování ve stádech, je v tomto hodnocení problematika obou těchto skupin plemenných býků spojena.
Využívání jednotlivých kategorií plemenných býků a jeho rozsah navazují na vývoj v předcházejících letech.
Počet prvních i všech inseminací dále klesl, tentokrát především u masných plemen a typů. U holštýnského skotu došlo k mírnému nárůstu a to především u jeho červené varianty. Zde se zvýšil počet prvních inseminací zhruba o 1500 a všech o 3100. Holštýnský skot tak s 52,4 % z počtu prvních a 56,1 % z počtu všech inseminací upevnil své postavení nejvyužívanějšího dojeného plemene.
Snížil se objem inseminací semenem testovaných černostrakatých holštýnských býků ze 14,7 % na 12,8 % u prvních a z 20 % na 17,7 % u všech inseminací. To mohlo být ovšem ovlivněno zahájením testace většího počtu býků ve druhé polovině roku.
U červeného holštýnského skotu, kde byl rozsah testace vždy nižší, zůstaly jeho hodnoty v podstatě na úrovni předchozího roku. Pozitivní je, že se zvyšuje počet testovaných býků červené variety. U obou plemenných skupin se ale nezměnil nepříznivý vysoký index všech inseminací k prvním, na který svaz upozorňuje již několik let a který se stále nedaří změnit.
Semenem prověřených černostrakatých býků bylo provedeno 86,6 % prvních a 81,3 % všech inseminací, u červené varianty byl podíl ještě vyšší – 93,7, resp. 89,3 %. Přitom ale klesl podíl býků prověřených v ČR téměř o 3 %.
Zvýšil se podíl býků prověřených v zahraničí, od nichž bylo dovezeno sperma.
U černostrakatých býků převažují dovozy z USA. Semenem amerických býků bylo provedeno 30,7 prvních, resp. 28,3 % všech a z Nizozemska s 13,9 %, resp. 13,7 % inseminací.
Více než 7 % všech inseminací bylo provedeno německými býky, mezi kterými výrazně převažuje Lancelot (NEA-111) s téměř 13 000 inseminacemi.
Podíl dalších tradičních zemí, Francie a Kanady, se pohybuje pod hranicí 5 %. Jsou v menší míře využíváni i býci z dalších zemí Evropské unie – Maďarska, Itálie, Španělska, Švédska a Spojeného království.
U červeného holštýnského skotu ovládlo trh Nizozemsko. Podíl inseminací semenem býků z nizozemských stanic dosahuje 72,1, resp. 69,8 %. I zde je zaznamenán mimořádný podíl jednoho býka – je jím Kian (RED-486). Ten s téměř 11 000 inseminacemi pokryl skoro čtvrtinu celkové spotřeby semene červeného holštýna.
Největší oblibu u chovatelů získal mezi černostrakatými býky Sermione (NEA-058) s téměř 20 000 inseminacemi. Tento, ve Francii chovaný, býk po německém otci Ladinovi a z matky po Lukasovi byl testován v Česku. Vyniká vyváženými plemennými hodnotami ve většině základních vlastností a znaků a vysokou hodnotou selekčního indexu SIH. Mezi ostatními, hojně využívanými býky, jsou u nás testovaný býk francouzského původu Terray (Dutch Boy x Aaron), na ISB v ČR působící Eldorado (Tucker x Enehould), německý Lancelot (Lukas x Tonic) a další, kteří byli u nás testováni, mezi nimi i býci z předních českých chovů, jako jsou Genoservis – farma Skalička, ZS Ostřetín aj.
O nejoblíbenějším červeném holštýnském býku RED-486 Kianovi (Andries x Sunny Boy) již byla zmínka. Je prověřen v Nizozemsku s příznivými hodnotami tamních selekčních indexů, vyniká především ve znacích zevnějšku.
Stále výrazněji se projevuje změna názoru chovatelů na plemennou hodnotu býků, jejichž sperma je dováženo ze zahraničí. Přednost je dávána býkům s nadprůměrnou hodnotou selekčních indexů v zemi prověření, menší nároky jsou na produkční znaky. Současně jsou, většinou v menším objemu, požadováni i býci s mimořádnými hodnotami složek mléka, utváření zevnějšku apod., i když mají jen průměrné hodnoty i pro produkci

Testovací připařování

Do testace bylo během roku nově zařazeno 129 černostrakatých a devět červených holštýnských býků.
Z ISB v ČR z nich bylo 91, od 47 bylo dovezeno sperma. Z býků z domácích ISB pocházelo 58 od vybraných matek v Česku, 21 po dovezených embryích a 12 bylo importováno ze zahraničí. Mezi jejich otci jsou nejvíce zastoupeni aktuálně v zahraničí používaní otcové býků Goldwyn (21), Toystory (18), Mascol (13), Jefferson (9), Buckeye (8) a 32 dalších s podstatně nižšími počty synů.

Matky býků

Výběr matek býků pro inseminaci a přirozenou plemenitbu v ČR je již dlouhodobě zabezpečován dohodou mezi oprávněnými organizacemi a chovateli. Podkladem pro výběr jsou především ustanovení selekčního programu a doporučení odborných orgánů svazu.
Pro produkci býků se vybírají plemenice s nejvyšší plemennou hodnotou, resp. nejvyšší hodnotou selekčního indexu. Dále jsou využívány plemenice narozené po přenosu importovaných embryí a jejich dcery. I nadále část produkce plemenných býčků z chovů v ČR pochází z přenosu dovezených embryí po vynikajících otcích a matkách z předních zahraničních chovů.

Selekce ve stádech

I když má selekce ve stádech na genetický zisk celé populace jen omezený vliv, je plně v rukou chovatelů a silně ovlivňuje ekonomiku a rentabilitu výroby a chovu jako celku. Příčiny vyřazování krav ze stáda se dlouhodobě nemění.
I v ukončeném kontrolním roce převažovaly důvody zdravotní, které odpovídají celým 85 % vyřazených krav, z nich bylo 22,4 % vyřazeno pro poruchy plodnosti, které jsou nejčastější příčinou vyřazování u prvotelek (24,7) i starších krav (21,5). Ze specifikovaných důvodů je u prvotelek stejně jako v předchozím roce nejčastější onemocnění vemene (6,9), u starších krav jsou to pak těžké porody (14 %).
Ostatní zdravotní důvody jsou uváděny jako důvod vyřazení ve 42,4 % – u prvotelek je to 44,9 a u starších krav 41,5 % případů.
Zootechnické důvody zahrnují 12,5 %, z nich je pak nejvíce krav vyřazeno z důvodu nízké užitkovosti. U prvotelek je to 10,6 a u starších krav 7,2 % z celkového počtu vyřazených. Z organizačních důvodů (rušení kontroly užitkovosti) bylo vyřazeno celkem 2,4 % krav. Průměrná délka produkčního života u vyřazovaných krav byla stejně jako v předchozích letech 3,5 laktace.
I tento přehled selekce ve stádech naznačuje účelnost zvýšeného genetického tlaku na funkční znaky, který bude zajišťován upraveným selekčním indexem.

Jak dál?

V současném náročném období bude svaz usilovat o další zpřístupňování informací chovatelům, aby mohli přijímat v oblasti šlechtění a selekce ekonomicky nejvhodnější rozhodnutí.
- Pozornost bude zaměřena na odzkoušení připravovaného softwaru pro výběr vhodných býků k připařování krav podle chovného cíle stanoveného chovatelem. Software bude ověřován ve spolupráci s předními chovateli a plemenářskými organizacemi. Následovat bude rutinní využívání on-line prostřednictvím internetu.
- Prohlížeč plemenic bude rozšířen o přehledy pro potřeby každodenní práce se stádem zejména na úseku reprodukce.
- Svaz bude i nadále podporovat rozšiřování plošného hodnocení zevnějšku, které přispívá k zpřesnění odhadu plemenných hodnot.
- Předpokládáno je zahájení mezinárodního hodnocení délky produkčního života (dlouhověkosti) v Interbullu.
- Plánována je úprava modelu pro odhad plemenných hodnot pro plodnost, a tím získání přesnějšího odhadu.
- Zvýšenou pozornost bude třeba věnovat rychlému vývoji v oblasti využívání genomiky ve šlechtění. V současné době se rychle zvětšuje počet zemí, kde jsou genomické informace využívány ke zpřesnění predikované plemennné hodnoty a ke zvýšení její spolehlivosti. Svaz bude pozorně sledovat tento vývoj a bude přijímat opatření, která budou odpovídající našim potřebám a možnostem.
O výsledcích realizace šlechtitelského programu je chovatelská veřejnost průběžně informována zejména prostřednictvím webových stránek svazu.

Klíčové informace

- Šlechtitelský program a jeho realizace v hlavních úsecích probíhala loni předpokládaným způsobem. 
- V současné době jsou nákupní ceny mléka hluboko pod úrovní nákladů s předpokladem ještě dalšího propadu. Není zřejmé, jak dlouho bude tento stav trvat. 
- Tato situace nutí chovatele k razantním opatřením formou snižování nákladů, vyloučeno není ani likvidování některých chovů. 
- Jen těžko se dá předvídat, jak hluboký vliv bude tento vývoj mít na realizaci šlechtitelského programu.

Doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc., a kol.Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, o. s.