30.08.2004 | 08:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Selský dvůr zaplní další hosté

Prázdniny končí, ale turistická sezóna na farmě Milerových v Pěkově na Broumovsku dále pokračuje. Hosté jezdí za nádhernou přírodou do luxusně vybaveného penzionu po celý rok, jen zima bývá slabší. Když se rodina rozhodovala, jestli zvětšit nedostačující kapacitu stáje pro dobytek, nebo postavit krytou halu pro sportovní vyžití ubytovaných, či rozšířit počet pokojů, zvítězila poslední varianta.

„Hosty musíme odříkat, protože nemáme volná lůžka. Na seně se nikomu spát nechce, tak stavíme druhý penzion,“ říká soukromý zemědělec Ladislav Miler. Dnes může rodina na své polosamotě v Selském dvoře přivítat patnáct návštěvníků, v novém domě má být dalších šestnáct míst. Od jara zatím vyrostla hrubá stavba pod střechou, financovaná z našetřených peněz.
„Dříve jsme uvažovali o Sapardu, z něhož bychom mohli po dokončení investice získat polovinu z nákladů. Museli bychom si ale vzít úvěr a toho jsme se báli. Teď zkoušíme štěstí u operačního programu, i když předem vím, že nám bude chybět 14 bodů, o něž přijdeme, když zřizujeme více než deset lůžek,“ dodává farmář. Rozpočet na nový penzion je 4,5 milionu korun a v tom ještě není započítané vnitřní vybavení.
Místo stvořené pro agroturistiku
Ubytování nabízejí Milerovi devátým rokem. Lidé se k nim často vracejí, dají také tip svým známým, osvědčenou reklamou jsou i vlastní webové stránky. Klientela je většinou z tuzemska, jezdí lidé z celé republiky. Letošní léto se sešlo nejvíce hostů z jižních Čech, jižní Moravy a Prahy. Zavzpomínat na dětství přijíždějí v turisticky klidnějších měsících také odsunutí Němci – kousek odsud už začínaly Sudety.
Kouzelné klidné místo ukryté nad vesnicí Pěkov, která leží v srdci Chráněné krajinné oblasti Broumovsko nedaleko Adršpašských a Teplických skal, si o provozování agroturistiky přímo říká. Blízko je do Krkonoš, do ZOO ve Dvoře Králové, okolí nabízí také hustou síť turistických stezek a cyklotrasy pro horská kola. Je ale otázka, zda se při zdejší kvalitě ubytování dá ještě vůbec mluvit o agroturistice. Většinou dvoulůžkové pokoje mají vlastní sociální zařízení, televizi se satelitem, telefon. Tyto vymoženosti však nijak nenarušují domáckého ducha venkova, dýchajícího ze stylového nábytku, výzdoby a celkové čistoty stavení, prostě na každém kroku jsou vidět pečlivé ženské ruce.
Když ale hospodář vypráví, čím vším tu mohou lidé z měst „přičichnout“ k zemědělství, není už pochyb o tom, že v Selském dvoře jde stále o agroturistiku. Kdo chce, může přijít za kravami do chléva. Ovečky spásající příkrý svah přiběhnou na zavolání „holkýýý“. Farmář sveze na traktoru nejen svá vnoučata, ale stejně samozřejmě i děti hostů.
Ubytování má přednost
„V hlavách máme spoustu plánů, jak zdokonalit nabídku pro turisty. Ale všechno je to o čase a penězích,“ povzdychne si dcera Lada. Po skončení školy převzala starost o penzion od starší sestry Edity, která je nyní na mateřské dovolené, také však vypomáhá. Lada pomýšlí na chov koní, ale jak říká, obnášelo by to zase vybudování kvalitních stájí a pravidelnou péči o zvířata a na to už ruce i finance u Milerových chybějí. Časem ale určitě přijde na řadu vytvoření sportovního zázemí pro hosty. Stará kamenná stodola by mohla poskytnout ideální prostory pro stylovou restauraci.
„Peníze v turistice jsou jistěji vydělané než v zemědělství,“ porovnává Lada, proto i v rodinné radě obhajuje investice tímto směrem. Zdá se však, že nenaráží na odpor. Ani u svého otce, který je díky rodinné tradici duší stále hlavně sedlák.
„Zemědělství je jenom práce a práce s minimálním výdělkem. Styděl bych se zanechat jim takové dědictví, proto jsme se spojili zemědělství s agroturistikou,“ vysvětluje pan Miler. Vzpomíná, jak mu tatínek vždycky říkal: „Nejlepší řemeslo máš od úvratě k úvrati, do toho ti nikdo nemluví.“
Jenže časy se změnily. „Jakmile chce dnes někdo dotace, musí se jen podřizovat a podřizovat a mnohdy plnit nesmyslné podmínky. Třeba sklidit louky do 15. července. Na papír se to lehko napíše, ale co zdravý rozum? Velký problém nám přineslo předepsané zatížení pro pastvu. Do limitu jsme se nevešli, tak jsme museli dát polovinu jalovic na jatka a polovina je zavřená v chlévě a vozíme jim krmení. To je snad řešení?“ kroutí hlavou sedlák a nevěří, že jde o výmysl Bruselu. „Děláme si to tady sami, jinde v Evropě takové hlouposti neplatí,“ je přesvědčen.
Náplň v zemědělství
Milerovi začali soukromě hospodařit na vrácených 22 hektarech hned, jak to šlo – na podzim 1990. Všechnu půdu přebírali jako ornou, postupně patnáct hektarů zatravnili. Ke statku patří také jedenáct hektarů lesa. Časem přikoupili dalších čtrnáct hektarů půdy, k tomu si ještě pozemky pronajali a celkem obdělávají sedmdesát hektarů v horských podmínkách. Na pastvinách je 19 krav bez tržní produkce mléka a k nim mladý skot. V chlévě pořízeném díky Kubátovým dotacím je padesátka býků na výkrm. „Kapacita nám už nestačí, když ekonomický tlak nás nutí výrobu rozšiřovat,“ poznamenává farmář.
Velkou posilu má ve svém zeťovi. Pěkovské hospodářství si ale museli rozdělit, aby vyhověli kritériím pro operační program. S body za „mládí“ je větší naděje uspět s projektem na nákup sklizňové techniky na pícniny. „Rozdělení nám ale přináší zbytečné komplikace, když stejně jsme na jednom dvoře. Nejlepší by bylo, kdyby tu byl jeden podnik a mladý by ho pak převzal,“ uvažuje Ladislav Miler.
Zemědělské příjmy tvoří v podstatě tržby za býky a dotace. „Ceny u hovězího byly od prvního případu BSE u nás ale velmi bídné. Až teď se to trochu lepší,“ poznamenává. U jatek v České Skalici, kam chovatel dodává, si cení toho, že peníze dostal vždycky včas. S dotacemi to nebude zase tak slavné, jak se zpočátku říkalo. „Jestliže v minulém roce jsme obdrželi kolem 350 tisíc korun, letos, pokud se nezkrátí podpory na Horizontální plán rozvoje venkova, budou asi o sto tisíc, maximálně o sto padesát tisíc korun vyšší,“ očekává. Avšak stoupnou zase náklady – třeba tím, že se musí pro dobytek chystat krmení, místo aby se pásl.
Ani v unii není nic jisté
Od vstupu do Evropské unie si Ladislav Miler nesliboval, že se bude mít lépe. „Unii jsem ale vítal s tím, že se zavede pořádek v dotacích a dopředu budeme znát pravidla, abychom se jim mohli přizpůsobit. Ne, že se budou každý rok měnit, jako dosud. Jenže si přečtu Zemědělce a dozvídám se, že příští rok nemají být podpory na krávy bez tržní produkce mléka, uvažuje se o krácení dotací na HRDP. Takže stále nic jistého,“ kritizuje.
Vadí mu také, že se nic neděje, když někdo nevyrovnává své dluhy. „S družstvem jsem se soudil o majetkové podíly a vyhrál. Každý by se měl o svůj majetek zajímat a když to nejde po dobrém, tak se obrátit na soud. Sám jsem také přebíral závazky vůči oprávněným osobám, ale vše jsem už do koruny srovnal. Ten, kdo tak neučinil, je pro mě nekalý konkurent, protože hospodaří s cizím majetkem a má z toho profit.“
Z výkrmny býků tělocvična?
Ač na Selském dvoře ubytovací služby na první pohled vytlačují zemědělství, Ladislav Miler vylučuje, že by se jednou výkrmna změnila v tělocvičnu. „Bez zvířat to nepůjde, co bychom dělali se zatravněnými pozemky, když mulčovat se nesmí? Pokud nás ale budou dotační pravidla tlačit ke snižování stavů dobytka, jak to začíná u podmínek pro pastvu, může se stát, že si ponecháme jen svých vlastních 36 hektarů. Ať tedy někdo jasně řekne, že můžeme mít jen pár krav, dělat zahradníka a třeba sušit seno pro kotelny na biomasu. Za to nám ale také musí Brusel nebo stát náležitě zaplatit,“ zdůrazňuje. S novou rolí by se ale sedlák nesmiřoval tak lehce.
Uvidíme, kam vývoj agrární a venkovské politiky zavane záměry rodinné farmy Milerových. Na jedné straně tu administrativa vytváří oklešťující podmínky pro zemědělskou činnost a nabádá farmáře k zajišťování vedlejších příjmů. Na druhé straně se stále bazíruje na požadavku mít alespoň padesát procent příjmů ze zemědělství. Politici a úředníci tímto vzkazují: venkove, poraď si.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down