Senát se rozhodl povýšit práva obcí v národních parcích. Uvolnit pravidla prodeje pozemků v zastavěných oblastech parků ale odmítl, stejně jako snahu vymezit časový rámec pro rozšíření bezzásahových zón v parcích. Změny novely nyní bude muset posoudit sněmovna. Ministr životního prostředí Richard Brabec s většinou senátních úprav nesouhlasil, podle něj mění koncepci předlohy.
Senát chce nad rámec předlohy v zákoně zdůraznit, že účelem národních parků je také zajištění a podpora udržitelného rozvoje obcí na jeho území. Senátoři chtějí v zákoně ponechat povinnost dohodnout například stanovení jednotlivých zón parku s obcemi na jeho území, nejen s radou parku. Rozhodující slovo ovšem nechávají Ministerstvu životního prostředí.
Navrhovaný zákaz změn vodního režimu v národních parcích by podle Senátu neměl platit pro opatření na zlepšení retenční schopnosti krajiny. Horní komora chce také umožnit na území parku v případě potřeby regulaci počtu jakékoli přemnožené zvěře, což v ústavně-právním výboru horní komory prosadil senátor Jaroslav Větrovský.
Senátoři odmítli pasáž, která by zrušila předkupní právo státu na pozemky v parcích. Senátor Václav Hampl zase neprosadil úplný zákaz chemického posypu v parcích, tedy i na silnicích prvních tříd. Jitka Seitlová uspěla s ustanovením, které má uzákonit nárok na náhradu za omezení vlastnického práva na pozemcích i během dvouleté lhůty, v níž by se rozhodovalo o vyhlášení příslušného území za zvláště chráněné.
Zákon počítá s rozdělením parků do čtyř zón - na bezzásahovou zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny, kterou by tvořilo zastavěné území parku. Brabec senátorům řekl, že v případě Národního parku Šumava by se první zóna měla rozšířit ze současných třinácti procent na dvojnásobek, další zóny by pak měly zaujímat 24 procent, 40 procent a deset procent území parku.*
