Senát schválil novelu zákona o oběhu osiva a sadby, která má mimo jiné bránit klamání zákazníků při prodeji sadbového česneku. Změna zákona reaguje na to, že prodejci někdy místo sadby prodávají konzumní česnek. Odborníci přitom varují, že konzumní česnek může obsahovat choroby a škůdce, což se pak projeví ve špatné úrodě. Předloha také zjednodušuje proces registrace některých odrůd. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Změna zákona nastavuje pravidla pro uvádění česnekové sadby do oběhu. Sadbu česneku má být možné uvádět do oběhu pouze jako uznané nebo standardní osivo. Její dodavatelé budou muset být registrování a informovat Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský o případném výskytu škůdců. Ministerstvo zemědělství dostane pravomoc vydat formou vyhlášky požadavky a podmínky pro výrobu, balení, označování a prodej sadby česneku.
Předloha především zavádí na základě evropských směrnic jednodušší proces registrace odrůd s úředně stanoveným popisem. Zavádí také nová ustanovení, která se týkají označování a náležitostí průvodních dokladů, uzavírání obalů, rozmnožovacího materiálu a ovocných výpěstků. Zavádí také dvousetkorunový poplatek za vydání rybářského lístku na 30 dní.
Novela také na návrh sněmovního zemědělského výboru mění mimo jiné zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu a vypouští z něj paragrafy týkající se systému produkčních kvót, a to na mléko a cukr. Kvóty na mléko skončily na jaře 2015. Platily od 80. let minulého století. Farmáři tak mohou nyní produkovat mléka, kolik uznají za vhodné.
Poslanci při závěrečném hlasování ve sněmovně koncem června také na návrh zemědělského výboru vložili do zákona o Státním pozemkovém úřadu ustanovení, které stanoví, že nájemné na pozemcích, k nimž má úřad právo hospodaření, má činit 2,2 procenta hodnoty pozemku ročně, pokud se úřad s nájemcem nedohodne jinak.*
