Senát se neshodl na podpoře požadavku svého petičního výboru, který chtěl požádat ministerstvo zemědělství, aby při nastavení evropských i národních podpor jako jednu z hlavních priorit prosazovalo rovné podmínky pro zemědělské podnikatele bez ohledu na jejich právní formu a výměru obhospodařované půdy. Senátoři na závěr debaty o petici zemědělců proti diskriminaci a nerovným podmínkám vzali pouze tuto petici na vědomí.
Na jiném stanovisku se neshodli. Stát podle petentů znevýhodňuje drobné zemědělce z družstev například nižšími dotacemi, než mají možnost získat samostatní drobní zemědělci. Petici podepsalo víc než 13 000 petentů. S většinovou podporou se nesetkaly návrhy například na to, aby Senát označil petici za důvodnou, nebo naopak za nedůvodnou. Senát měl na základě doporučení svého petičního výboru také požádat ministerstvo, aby zohlednilo vyhodnocení dopadů nastavení Společné zemědělské politiky za rok 2023 v rámci nastavení evropských i národních podpor v sektoru zemědělství.
Projednáním petice skončila dnešní schůze Senátu. Horní parlamentní komora se sejde opět 21. srpna, aby projednala například návrh na zavedení korespondenční volby.
Zemědělcům vadí, že na přímé platby v rámci redistributivní podpory v zemědělství je nově určeno 23 procent z celkového objemu peněz a zároveň jsou přímé platby omezeny pouze na prvních 150 hektarů půdy obhospodařované jedním podnikatelem s IČO. Podle nich to znevýhodňuje právě drobné zemědělce z družstev vůči samostatným drobným zemědělcům.
"Je ohroženo naše soukromé vlastnIctví. Zemědělská politika je nastavena tak, že pokud bude takto pokračovat, tak tu budete mít pár drobných zemědělců a agroholdingy. My to nevydržíme," varoval zástupce petentů Jaroslav Lád. Chce se obrátit na Ústavní soud a v této souvislosti žádal senátory, aby se pod patřičný podnět podepsali. "My jsme přišli kvůli ochraně soukromého vlastnictví," zdůrazňoval.*
