Šest míst pro přečerpávací vodní elektrárny, které nebudou mít problém s ochranou životního prostředí

V České republice by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst včera představila ministerstva životního prostředí (MŽP) a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harfa. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl na tiskové konferenci u Orlické přehrady ministr životního prostředí Petr Hladík. 

Zařízení by měla zanedbatelný dopad na životní prostředí

Seznam míst vychází ze studie Ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2010 a zahrnuje i oblasti vybrané Ministerstvem životního prostředí a vodohospodáři. Podle Hladíka by tato zařízení měla zanedbatelný dopad na životní prostředí a vznikla by na existujících přehradách. "Z pohledu dopadu na životní prostředí je vždycky výhodnější využít stávající soustavu nebo jednu z nádrží a budovat jen nádrž druhou," podotkl Hladík. V případě elektráren Vinice a Libochovany mohou být investorem státní podniky Povodí Labe a Vltavy, u zbývajících by to mohla být polostátní firma ČEZ, která je provozovatelem dosavadních vodních elektráren. Například výstavba elektrárny Vinice by trvala 14 let a náklady by byly podle dnešních cen 28 miliard korun. Na kolik by vyšly ostatní přečerpávací elektrárny, zástupci ministerstev neuvedli. Podle Hladíka by šlo o desítky miliard korun. "Jsme hodně na začátku, posoudili jsme lokality z hlediska dopadu na životní prostředí, z pohledu možnosti technické realizace," uvedl. Ministerstvo podle něj zatím hledá správný investorský model a zdroje financování. Neznamená to však, že elektrárny určitě vzniknou. "Je to jenom posouzení toho, že u těchto šesti lokalit je dopad na životní prostředí minimální nebo zanedbatelný," řekl k aktivitám svého úřadu Hladík. Podle Hladíka by Česko výstavbou šesti elektráren posílilo svou energetickou nezávislost i bezpečnost. Připomněl, že výroba obnovitelných zdrojů energie není plynulá, proto je potřeba je doplňovat o akumulaci. Přečerpávací elektrárny dokážou v případě akutní potřeby dodat elektřinu do sítě během minuty, a jsou tak podle ministra jedním z nejvhodnějších úložišť elektrické energie.

V Česku jsou nyní v provozu čtyři přečerpávací vodní elektrárny, a to Dlouhé Stráně, Dalešice, Štěchovice II a Černé jezero. Jejich celkový instalovaný výkon je 1171,5 MW. V roce 2022 tyto elektrárny na čerpání odebraly 1290,4 GWh a vyrobily 977 GWh, což za rok odpovídá spotřebě asi 333 000 průměrných domácností.*