Ekologické zemědělství ctí principy šetrného hospodaření v souladu s ochranou přírody. Ekologičtí sedláci velmi často obhospodařují méně úrodné lokality, které jsou však domovem řady rostlinných a živočišných druhů. Travní porosty, jež jsou díky své rozloze významným prvkem ekologického zemědělství v České republice, patří často k přirozeným či polopřirozeným biotopům. Šetrné zacházení si zaslouží jak pastviny, tak i suché nebo podmáčené louky. Uvedla to Sylva Horáková ze Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO
„Travní porosty, na nichž se vyskytují podmáčená místa, jsou obtížněji obhospodařovatelné. Vyskytují se často v lokalitách s vysokou spodní vodou, tam, kde nikdy nebyla meliorace provedena nebo je již nefunkční. Přesto se ekologičtí sedláci nesnaží tyto části vysoušet, neboť dávají domov druhům, které dotváří přírodní rozmanitost dané oblasti,“ uvedl Milan Kouřil z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. A takových míst není málo. Podmáčené louky může zemědělec ošetřovat za pomoci mechanizace méně intenzivně, než ty běžné. Využívání těchto ploch je pro sedláka ekonomicky nevýhodné, přesto nutné. Pastevní způsob hospodaření v systému ekologického zemědělství je přirozenou součástí našeho zemědělství. Šetrný přístup ke svěřené půdě, vodním zdrojům i rozmanitým druhům rostlin a živočichů je třeba podporovat. „Ekologičtí zemědělci se snaží o dodržení koloběhu organické hmoty na farmě, obdobně jak to dělali naši předci. Zvířata dostávají krmiva, vyprodukovaná často přímo na farmě, na pozemcích, hnojených statkovými a organickými hnojivy. Tento proces je přirozený, i když ne tak ,výkonný´, jako konvenční zemědělství průmyslového charakteru, stále závislejší na průmyslových hnojivech,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Dodala, že by bylo velkou chybou zintenzivnit ekologické zemědělství. Snahy o zvýšení intenzity - počtu chovaných zvířat na jednom hektaru by se mohly negativně projevit třeba na poškození křehkých přírodních společenstev, ničení travních porostů či ohrožení kvality vod.
Podle Veřejného registru půdy – LPIS je vymezených podmáčených luk v České republice celkem 3.765,77 ha, přičemž z toho se 2177,67 ha je vedeno v některém z ekologických režimů. Z této plochy je dle Ministerstva zemědělství ČR rozloha podmáčených luk, podporovaných prostřednictvím Agroenvironmentálních opatření (AEO) v rámci Programu rozvoje venkova (PRV), celkem 1675 ha. 80% z toho připadá na některý z ekologických režimů z pohledu LPIS.
