Význam silážovaného vlhkého mačkaného zrna kukuřice, obilnin a luskovin, především pro výživu skotu, se stále zvyšuje a za posledních několik let se tato progresivní metoda uplatnila ve velkém počtu chovů v České republice. Silážované zrno má značný vliv na zvyšování produkční účinnosti krmných dávek a na zvýšení užitkovosti a také se efektivně projevuje na ekonomice výroby mléka, která je především v poslední době důležitou podmínkou stability zemědělského podniku.
Silážování, konzervace a skladování vlhkého zrna kukuřice, obilnin a hrachu musí vycházet z fyziologie trávení jak v bachoru, tak i v tenkém střevu. Z tohoto důvodu je značně důležité určit optimální datum sklizně, determinovaný strategií zkrmování siláže z vlhkého zrna.
Obilniny se sklízejí přibližně o tři týdny dříve, tak, aby se výsledná optimální sušina zrna pohybovala od 57 do 70 %.
Ječmen
Ječmen při dozrávání bude ztrácet svoji zelenou barvu a stonek bude světle zelený. Dobrým indikátorem je, když vyjeté koleje v poli jsou viditelné. Jiný způsob je utrhnout několik rostlin ze souvrati a srovnat je s těmi, které rostou uprostřed pole. Spodní poslední listy budou ještě slabě zelené. Přibližně 80 % klasů ozimého ječmene bude ke stonku v úhlu 45 stupňů.
Pole bude mít ze 70 % vlhkost 35 %. Přibližně 15 % pole bude v plné zralosti a 15 % pole bude v zelené zralosti s vlhkostí 50 až 60 %.
Pšenice, tritikale a oves
Sláma a listy již téměř ztratily svoji barvu. Variabilita ve stupních zralosti bude stejná jako u ječmene.
Hrách
Pokud je pěstován spolu s obilninami, rozhoduje se o datu sklizně podle obilnin. Když je pěstován samostatně, doporučuje se deset dní před zvoleným datem sklizně desikovat. Optimální vlhkost je 35 až 30 %. Vyšší sušiny se nedoporučují, protože hrách je poměrně tvrdý a zmáčknutí není dokonalé.
Kukuřice
Kombajn je schopen vymlátit zrno kukuřice již asi při 40% vlhkosti, kdy zrna začínají mít hnědočernou tečku. Doba sklizně je poměrně široká v rozmezí vlhkosti 40 až 30 %. Při vyšší sušině je vhodné více stáhnout válce a zvýšit množství konzervantu na pět až šest litrů na tunu.
Vymlácené vlhké zrno se namačká a chemicky ošetří na speciálních mačkacích strojích. Sklizené zrno je skladováno v silážních žlabech a silážních vacích, stejně jako při normálním silážování. (Celý technologický postup je popsán v metodice Silážování chemicky ošetřeného, vlhkého mačkaného zrna obilí, luskovin a kukuřičného zrna.)
Díky novým chemickým konzervantům, které mají vysoký obsah kyseliny propionové, není nutné při vyšší sušině již přidávat vodu. Ta se přidává pouze, pokud chcete, aby stěna držela tvar a nesesypává se.
Ochrana proti plísním
Do roku 2002 byl používán ke konzervaci chemický přípravek KemiSile 2000, založený na kyselině mravenčí pouze s 5% obsahem kyseliny propionové. Pak se začal používat KemiSile 2000 Plus, který měl již 9 % kyseliny propionové. Provozní sledování však ukázalo potřebu větší ochrany siláží před zaplísněním, neboť v současnosti je kukuřice stále více napadána plísněmi, buď vlivem klimatických podmínek, nebo z důvodu špatné technologie pěstování. V posledních letech také způsobuje zaplísnění a velké ztráty na kukuřici zavíječ kukuřičný.
Při zvyšující se užitkovosti dojnic mají plísně velký negativní dopad na zdravotní stav, reprodukci a užitkovost. Proto vzešel požadavek, aby chemické konzervanty měly i vysoký fungicidní efekt. Původní přípravek byl nahrazen novými konzervanty s různým zastoupením kyseliny propionové (od 10 do 90 %). Také se začala do některých chemických přípravků přidávat i kyselina sorbová, která vykazuje vysoký protiplísňový účinek. Na eliminaci hodně zaplísněných porostů v roce 2005 se aplikoval LUPRO-MIX NC, který obsahuje kolem 37 % kyseliny propionové.
Pro konzervaci vlhkého zrna byly také provozně odzkoušeny probiotické přípravky, probioticko-enzymatický přípravek i přípravek kombinovaný s benzoátem sodným, který má vysoký protiplísňový účinek. Výhodou při použití probiotického přípravku oproti chemickým přípravkům je, kromě nižších nákladů na tunu hmoty, i vysoká bezpečnost práce. Nevýhodou probiotických přípravků, především u nízkých sušin, je vysoký rozvoj kvasinek při vyšších teplotách. Proto takto konzervované siláže z vlhkého mačkaného zrna se nemohou zkrmovat v letních měsících, protože dochází k velkému rozvoji kvasinek a ke zvýšení degradovatelnosti škrobu v bachoru a pokud se zkrmuje ve vyšších dávkách, může docházet k výrazným acidózám bachoru.
Zásady pro výběr konzervantu
Výběr a aplikované množství konzervačního přípravku je podřízen sušině, morfologické zralosti zrna a stupni zaplísnění porostu, a to zejména u kukuřice (cena přípravku by neměla ovlivnit výše uvedené zásady konzervace). Kromě výběru vhodného přípravku je nutná znalost jeho funkce a působení. Mechanismus působení u chemických přípravků spočívá v okamžitém snížení pH prostředí, a tím potlačení negativní epifytní mikroflóry, především plísní a kvasinek (nutné je rovnoměrné pokrytí zrna konzervačním přípravkem). Výsledkem působení je vysoká stabilita a trvanlivost siláže a také vysoká aerobní stabilita při zkrmování (i v letních měsících při dostatečném odběru), přestože silážované zrno kukuřice má obsah vodorozpustných cukrů 2 až 5 %. Konzervant také svým působením ovlivňuje bachorovou stravitelnost zrna.
Proč silážovat vlhké mačkané zrno
V současné době je ještě hodně podniků, které metodu silážovaného zrna neznají nebo jí nedůvěřují. Proč silážovat vlhké mačkané zrno kukuřice?
l výroba kukuřičného zrna je možná v oblastech s nadmořskou výškou do 500 m a díky velmi raným hybridům i do 600 m.
l kukuřice má vyšší výnos z hektaru než obilniny – asi o 50 až po 100 %.
l v případě nedostatku objemných krmiv je možno silážovat kukuřičnou slámu, která se dá zkrmovat kravám bez tržní produkce mléka nebo vysokobřezím jalovicím, také sláma z obilnin je velice kvalitní krmná surovina.
l zrno se dá uskladnit především v silážních vacích a silážních jámách.
l siláže z vlhkého mačkaného zrna mají zvýšený podíl vodorozpustných cukrů a vyšší dostupnost škrobu v bachoru.
l zlepšení struktury TMR dávky.
l mačkané zrno vnáší zhruba 9 % eNDF (efektivní vláknina) z hodnoty NDF zrna, kdežto šrotované zrno má 0 % eNDF z NDF zrna.
l do krmné dávky je možné zařadit 1 až 7 kg silážovaného zrna na den/kus a toto množství se odvozuje podle typu krmné dávky, podle užitkovosti, stupně degradovatelnosti škrobu zrna v bachoru atd.
l díky vyšší energetické přístupnosti (u zrna z obilnin může být až 8 % vodorozpustných cukrů) se v bachoru lépe využívá rozpustný dusík z celé krmné dávky, a tím se zvyšuje množství bachorového mikrobiálního pro-teinu, který má přímý vliv na zvýšení užitkovosti a zlepšení obsahu bílkoviny v mléce.
l snížení nákladů vyřazením nakupovaných krmných směsí náhradou v systému TMR kombinací mačkaného zrna buď s koncentrátem nebo s extrahovanými šroty.
l snížení náročnosti na skladovací prostory siláží – protože se ve většině případů silážuje zrno do vaků, není potřeba vyrábět tak velké množství silážní kukuřice a postačí i menší skládky.
l větší využití bílkovinných siláží.
l zlepšení ekonomiky firmy tím, že se zrno nemusí převážet do výkupů, sušit, vyrábět krmné směsi a dále se zvýší užitkovost a obsah bílkoviny v mléce. V tomto systému dochází ke značným úsporám v nákladech na nakupovaná krmiva. Proto je systém silážování vlhkého mačkaného zrna považován za ekonomickou metodu.
Problémy spojené se silážovaným zrnem
l striktně se musí dodržet technologická kázeň – při špatném udusání nebo zakrytí dochází k rychlému zaplísnění.
l při poškození vaku jak lidským faktorem, tak i zvířaty (hlodavci, kuny, ptáci atd.) dochází k rozvoji plísní – je nutná pravidelná kontrola vaku a případné poškození se musí okamžitě zalepit.
l při zkrmování nezfermentovaného zrna odchází velké procento škrobu výkaly pryč.
l překrmováním zfermentovaného zrna vznikají bachorové acidózy.
l pokud dojde k zaplísnění nebo poškození siláže, pak dochází k velkým finančním ztrátám.
Zkrmování siláže z mačkaného zrna
Určit správnou dobu otevření vaku a začátku zkrmování siláží z mačkaného vlhkého zrna kukuřice je velice důležité, protože stravitelnost u tohoto krmiva je různá a záleží na mnoha faktorech. Důležitým ukazatelem je morfologická zralost kukuřičného škrobu, který je tvořen amylózou. Amylóza má hydrofóbní krystalickou strukturu (nepřijímá vodu) a z toho vyplývá její snížená degradovatelnost v bachoru. Morfologicky vyzralé zrno kukuřice má téměř 100 % amylózy a tak se velké procento škrobu dostává do tenkého střeva, kde se tráví enzymaticky. Abychom měli vyšší bachorovou stravitelnost, musí se sušina siláže zrna pohybovat v rozmezí 60 až 65 % – čím nižší sušina, tím je vyšší bachorová stravitelnost. Také platí zásada, zrovna jako u siláže z celé kukuřice, že čím vyšší sušina, tím musí být delší doba fermentačního zrání.
Škrob z obilovin je tvořen amylopektinem, který je hydrofilní a v bachoru velice dobře stravitelný. Denní dávka by pak neměla překročit 4 kg.
Velkou chybou je, když se otevře čerstvě vyrobená siláž kukuřice s vysokou sušinou a začne se přidávat siláž z kukuřičného zrna také o vysoké sušině. To vede k tomu, že velké množství kukuřičného škrobu jde do tenkého střeva. Kapacita enzymatického trávení je zhruba na hranici 1,5 kg škrobu a nestrávený přebytek škrobu pak odchází s výkaly pryč. Při zkrmování siláže z kukuřičného zrna musíme zajistit dostatečnou rychlost odběru, aby nedocházelo k aerobní oxidaci. Při odběru nakladačem nebo krmným vozem je to asi 0,3 až 0,5 tuny za den a při šetrném odběru, kdy je stěna rovná a nesesypává se, stačí 5 až 10 cm denního odběru.
Vlastní zařazení do krmné dávky závisí také na mnoha faktorech, které je nutné respektovat, aby se výsledný efekt projevil jak na užitkovosti, tak i na celé ekonomice výroby mléka. Silážované kukuřičné zrno se zařazuje vysokoprodukčním dojnicím v období nejvyšší laktace. Aplikace ke konci laktace se nedoporučuje z důvodu zatloustnutí dojnic. V podhorských oblastech nebo v přechodném období (kdy není silážní kukuřice a je pouze bílkoviná siláž) je možné pro dojnice na začátku laktace zařadit 5 až 7 kg silážovaného zrna na dojnici. V krmných dávkách, kde je zařazena silážní kukuřice, se doporučuje dávka pro začátek laktace tři až pět kilogramů silážovaného kukuřičného zrna na dojnici a dávka silážní kukuřice do 12 kg, pokud je stravitelnost obou krmiv optimální.
Pokud je bachorová stravitelnost kukuřičného škrobu nízká, pak se musí dávka snížit, popřípadě vyřadit z krmné dávky, aby nedocházelo k vylučování škrobu výkaly. Pokud je bachorová stravitelnost příliš velká, pak může docházet až k bachorovým acidózám a také se musí omezit zkrmování siláže z kukuřičného zrna. Přesné dávkování siláže z vlhkého zrna kukuřice nelze striktně doporučit, protože vždy záleží na konkrétní krmné dávce, na struktuře a degradovatelnosti dusíkatých látek a na struktuře a rychlosti degradace glycidů. Pokud je krmná dávka sestavena tak, aby byl soulad mezi dusíkatými a glycidovými frakcemi, pak se v bachoru vyrobí maximální množství bachorového mikrobiálního proteinu. Ale i to je podmíněno strukturou, efektivní vlákninou a chutností celé krmné dávky.
Metoda silážování vlhkého mačkaného zrna má vliv na zvýšení stravitelnosti celé krmné dávky, díky zvýšené bachorové dostupnosti glycidů a také na celkovou aerobní stabilitu. V krmných dávkách skotu se projevuje lepším hospodařením s rozpustným dusíkem, který je díky pohotové a rychleji dostupné energii více využíván v bachoru mikro-flórou již v první fázi bachorové fermentace. Větší využití rozpustného dusíku se projeví zvýšením produkční účinnosti celé krmné dávky, ve vyšší užitkovosti, zvýšením bílkoviny mléka, zlepšením zdravotního stavu a lepší reprodukcí dojnic a následně zlepšením ekonomiky celého chovu.
Ing. František Mikyska
AgroKonzulta Žamberk, s. r. o.
