Silný porost, základ dobrého výnosu

Nejvýše doporučená koncentrace řepky v osevním postupu je 15 až 20 %. Toto doporučení vychází z případného přemnožení chorob a škůdců při zvýšení osevní plochy nad tuto hranici. Optimální odstup v osevním postupu je u řepky minimálně pět let. Existují i výjimky u pěstitelů, kteří se specializují na pěstování řepky – koncentrace této plodiny v osevním postupu je i nad 30 %.

Rentabilního výnosu lze v takových případech dosáhnout jen při velmi vysoké úrovni agrotechniky a úzké specializaci na tuto plodinu.
Vhodnost předplodin vychází z  nároků řepky na strukturu půdy. Vhodnými předplodinami jsou rané brambory, hrách, ozimé směsky, jarní směsky a pícniny sklizené v červenci. Nejčastější předplodinou jsou ale ozimé obilniny – pšenice, ječmen, žito a tritikale. O jejich vhodnosti rozhoduje hlavně čas, který máme k dispozici mezi sklizní a setím řepky, a kvalita zapravení posklizňových zbytků. U předplodin jako žito, pšenice a tritikale je nejlepší odvézt slámu z pole nebo použít na sklízecích mlátičkách adaptéry pro dokonalé pořezání slámy a dokonale ji zapravit bez nahromadění na jednom místě. Sláma a produkty jejího rozkladu negativně ovlivňují klíčení a vzcházení a jsou ideálním útočištěm pro škůdce řepky. Z hlediska délky přípravy je nejvíce času na přípravu setí při použití ozimého ječmene, nevhodnou předplodinou je jarní ječmen. Při zakládání porostů řepky na těžkých půdách a v suchých oblastech hrozí ojediněle projevy fytotoxicity z reziduí herbicidů na bázi sulfonylmočoviny.
Příprava seťového lůžka vychází z těchto zásad:
1) povrch půdy bez hrud, které v případě suchého počasí kondenzují vzdušnou vlhkost,
2) rovnoměrné zapravení posklizňových zbytků (délka řezanky optimálně do 5 cm),
3) setí do hloubky 2 až 3 cm,
4) fungující vodní kapilarita seťového lůžka, zejména na lokalitách s nedostatkem srážek,
5) pokud hlubší kypření půdy neohrozí hospodaření s vláhou, pozitivně ovlivňuje růst kořenů a přezimování rostlin.
Strniště obilniny by mělo být co nejkratší, osvědčily se drtiče slámy montované přímo na sklízecích mlátičkách. Pro rychlejší rozklad slámy je vhodné použít kapalné dusíkaté hnojivo v dávce asi 10 kg N na 1 t slámy (DAM v dávce 80 až 100 l/ha, Amofos a další), nebo organická hnojiva (hnůj, kejda).
Volba technologie přípravy půdy je závislá na oblasti pěstování. Základními faktory při výběru technologie jsou délka meziporostního období, vláhové podmínky dané lokality a struktura půdy. Vhodnou seťovou přípravou lze také ušetřit nemalé náklady na likvidaci výdrolu předplodiny a pozdější potlačení chorob a škůdců. Správně zvolenou pracovní operací vyklíčí výdrol předplodiny (v oblastech s nedostatkem vláhy je možné použít válce pro obnovení půdní kapilarity). V případě velmi suchých oblastí je možné i setí do mulče, který šetří půdní vlhkost. Ve vyšších oblastech je obecně krátké meziporostní období kvůli pozdější sklizni obilné předplodiny. Vzešlý vydrol je pak možné zaorat, resp. použít neselektivní herbicid. Jako předseťová příprava jsou po orbě na lehčích půdách vhodné hřebenové brány, na těžších půdách a za sucha jsou vhodné kombinátory a kypřiče. Podmítka je první pracovní operací, která by měla následovat co nejdříve po sklizni předplodiny (tu provádíme v případě dostatečného časového odstupu mezi sklizní předplodiny a setím řepky). V případě pozdní sklizně předplodiny lze použít přímo orbu. Řepkové semeno na rozdíl od obilovin vzchází i z malého množství vláhy (půdní i vzdušná vlhkost).
Minimalizační technologie lze doporučit v případě krátkého meziporostního období, časové tísně pro přípravu půdy, potřeby úspory vláhy a na mělkých, suchých či těžko zpracovatelných půdách se sklonem k hrudovitosti. Nespornou výhodou minimalizačních technologií je jejich časová a energetická nenáročnost a úspora půdní vláhy. Nevýhodou minimalizací je horší růst kořenového systému po mělkém zpracování půdy, a tím i zvýšené riziko vyzimování, horší zapravení posklizňových zbytků, případně zvýšení nákladů na herbicidy a vyšší výskyt škůdců a chorob. V případě vyrovnaných vláhových poměrů s dostatkem srážek a dobré struktury půdy na konkrétní lokalitě je minimalizace nevhodná. Dlouholeté zkušenosti a výsledky pěstování řepky potvrzují vhodnost minimalizací hlavně v nižších oblastech (řepařská, příp. kukuřičná oblast). Při výběru technologie platí zásada: čím sušší oblasti, tím mělčí zpracování půdy a naopak. Po setí v suchých oblastech je vhodné řepku zaválet rýhovanými nebo kroužkovými válci. V aridních oblastech mají své uplatnění setí do mulče a další půdoochranná opatření. Pokud nám to dovolí časový odstup, je vhodné před setím použít podmítku pro vyklíčení výdrolu a plevelů. Jednotlivé systémy přípravy lze kombinovat (například orba a po ní mělké zpracování půdy disky, nebo radličkami).
Orba má své nesporné výhody v podobě dobrých podmínek pro růst a vývoj kořenové soustavy, eliminace výskytu škůdců a chorob a zapravení posklizňových zbytků. Nevýhodou orby je její časová a energetická náročnost. Orba pro řepku není vhodná v případech, kdy potřebujeme šetřit vláhou (na suchých lokalitách).
Vláhu lze při použití orby využít způsobem setí v co nejkratším termínu po jejím provedení (nejlépe do 1 až 2 dnů po orbě), kdy je využita vlhkost z půdního profilu. Podmínkou je ale dostatečné urovnání povrchu bez hrudek a rychlé zasetí řepky. V případě delší prodlevy mezi orbou a setím hrozí kondenzace vody v hrudkách a mezerovité vzcházení. Orba je z fytosanitárního hlediska doporučována minimálně jednou za 4 až 5 let. Trendem posledních let je mírné zvyšování orby na úkor minimalizačních technologií.
Předseťové hnojení je potřebné přizpůsobit výživnému stavu půdy a termínu setí. Potřeba živin při předpokládaném výnosu 3 t řepkového semene na 1 ha je: 30 až 45 kg P (předseťově), 140 až 180 kg K (předseťově), 75 až 150 kg Ca (předseťově), 60 kg S (předseťově, resp. i po zasetí) a 140 až 180 kg N (po zasetí na jaře, resp. do 30 kg předseťově). Dusík lze dodat i předseťově, a to v případě opožděného setí a na mělkých a chudých půdách. V takovém případě je vhodné dodat dusík do půdy ve formě močoviny či roztokem DAM 390 a SAM při zaorávce slámy.
Výběr odrůdy závisí na termínu setí (hybridy a některé liniové odrůdy mají rychlejší podzimní růst) a klimatických podmínkách dané lokality (mezi zimovzdorností odrůd existují obrovské rozdíly). Rozdílná je i reakce odrůd na intenzifikační opatření (fungicidy, regulátory růstu apod.). Samozřejmostí by mělo být použití certifikovaného osiva, u kterého je záruka homogenity, čistoty a dobré kvality sklizeného merkantilu. Pro intenzivní pěstování jsou obecně vhodnější hybridní odrůdy, není tomu tak ale ve všech případech. Při výběru odrůdy je potřebné zvážit tyto faktory: nadmořskou výšku a výskyt silných mrazů v zimním období, úroveň technologie (minimalizační, standardní či intenzivní), cenu osiva (liniové odrůdy jsou levnější než hybridní), odolnost proti houbovým chorobám a poléhání. V případě větší výměry řepky v podniku je vhodné kombinovat rané odrůdy s pozdními.
Termín setí a výsevní množství by měly vést ke stavu rostlin na podzim s 8 až 10 pravými listy a kořenovým krčkem o síle 10 mm, přičemž hustota rostlin na jaře by měla být 20 až 60 rostlin/1 m2. Časné termíny setí nemají prakticky žádná rizika, případné přerůstání lze jednoduše řešit aplikací morforegulátoru, naopak zářijové výsevy nesou riziko snížení výnosu o 15 až 20 % a zvyšuje se pravděpodobnost vyzimování. Agrotechnický termín setí je pro vyšší polohy do 15. 8., pro střední polohy do 20. až 25. 8. a pro nížinné lokality do 25. 8. až 30. 8. Rizikem posledních let je suché září, proto je žádoucí zasít pokud možno před agrotechnickou lhůtou. Výsevní množství je u většiny v současnosti prodávaných odrůd stanoveno ve formě výsevních jednotek (většinou 500 tis. klíčivých semen/ha u hybridů, 600 až 700 tis. klíčivých semen/ha u liniových odrůd). Standardně se prodává mořené osivo, u některých odrůd lze zakoupit i osivo nemořené. Optimální počet rostlin na jaře je u liniových odrůd 30 až 60 rostlin/m2, u hybridních odrůd je to 20 až 45 rostlin/m2. Výsev před agrotechnickou lhůtou lze vyřešit snížením výsevku o 10 až 20 % oproti standardnímu výsevnímu množství, vynecháním dusíkatého hnojení na podzim a nezbytnou aplikací morforegulátorů či azolových fungicidů s morforegulačním účinkem. V případě setí po agrotechnické lhůtě je vhodné volit hybridy či odrůdy s rychlým podzimním vývojem, resp. aplikovat dusík v množství 20 až 30 kg/ha, nebo stimulátory růstu.

Klíčové informace

- Příprava půdy s ohledem na rovnoměrné vyklíčení rostlin a dokonalé zapravení posklizňových zbytků jsou pro pěstování řepky klíčové. 
- Časová tíseň v meziporostním období nahrává použití minimalizačních technologií, orba má však své nesporné výhody. 
- Každá z těchto technologií má klady i zápory a agronom musí při volbě technologie zvážit mnoho faktorů.

Ing. Radoslav Koprna, Ph.D.OSEVA vývoj a výzkum, s. r. o., Zubří
OSEVA PRO, s. r. o., o. z. Výzkumný ústav olejnin Opava