Chovatel je podle veterinárního zákona povinen bránit vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat. Ustanovení § 4, odstavci 1, písmenu c je aktuální po celý rok, zejména v podzimním období, kdy může být zvýšené riziko zavlečení či rozvlečení některých nákaz, například nakažlivá, tedy přenosná plísňová onemocnění způsobená trichofyciemi nebo již pozapomenuté riziko aviární influenzy, připomněl mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben.
Podle Dubna může chovatel bránit vzniku a šíření nákazy dodržování základních zoohygienických opatření, mezi která patří například i to, že do chovů smějí pouze osoby v nich zaměstnané, způsobilé, proškolené, které používají patřičných ochranných pomůcek. V chovech drůbeže, které jsou většinou uzavřené, využívají hygienických smyček, to znamená, že v oblečení, ve kterém do práce přišly, nesmějí tyto osoby do chovů. Do chovů může vstoupit orgán státního veterinárního dozoru.
Na základě novelizovaného zákona o policii může na pozemek, popřípadě do chovatelského zařízení, vstoupit i policie, pokud je důvodné podezření na týrání zvířat. Ta však do těchto prostor vstupuje opět s pracovníkem státního veterinárního dozoru, doplnil Duben.
Pokud jde o chovy drůbeže, již více než rok platí mimořádná veterinární opatření, která byla přijata kvůli riziku ptačí chřipky. Z nich lze citovat, že chovatelé jsou mimo jiné povinni zamezit vstup do chovatelských zařízení nepovolaným osobám. Právě v loňském roce se nezvládnutými kontakty mezi několika chovy „podařilo“ tuto nákazu rozvléci.