Šíření slintavky a kulhavky v Evropě je nejhorší od roku 2001, tvrdí FAO

Šíření nakažlivé nemoci slintavka a kulhavka je v Evropě nejhorší od roku 2001. Uvedla to Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), která poukázala na nedávná ohniska nákazy v Maďarsku a na Slovensku. FAO vyzvala k zavedení přísných opatření proti nemoci, která napadá sudokopytníky a způsobuje velké hospodářské škody.

"Nedávno byl virus slintavky a kulhavky zaznamenán v Evropě, kde se obvykle nemoc nevyskytuje a která zažívá nejhorší šíření (nemoci) od roku 2001," uvádí FAO. Ta zmiňuje lednový výskyt nemoci v Německu a pak dubnová ohniska na Slovensku a v Maďarsku.

Ekonomické dopady nemoci

FAO uvádí, že nemoc má především vážné ekonomické dopady. Podle organizace náklady způsobené nemocí a na očkování proti ní dosahují každoročně 21 miliard dolarů. "Skutečný hospodářský dopad slintavky a kulhavky je pravděpodobně mnohem vyšší," poukazuje FAO. V zemích, v nichž se proti této nákaze neočkuje, její výskyt většinou vede k utracení stáda s nakaženými zvířaty i likvidaci dalších chovů v blízkosti ohniska.

V Česku naposledy v roce 1974

Slintavka a kulhavka je velmi nakažlivé závažné virové onemocnění sudokopytníků, včetně skotu, prasat, ovcí či koz. Nevyhýbá se ani volně žijícím zvířatům. Přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem i na povrchu člověka, nástrojů či dopravních prostředků. V Česku byla nákaza naposledy zjištěna v roce 1975. Riziko přenosu na člověka je velmi nízké až zanedbatelné.*