Kolem lesů je živo. Vzniká nový národní lesnický program (NLP) pro roky 2007 až 2013, zároveň běží práce na přípravě věcného záměru nového zákona o lesích. Evropská unie se chystá představit svůj akční plán pro lesní hospodářství. Lesů se dotýká i řada různých koncepcí, ať již se zaměřují na ochranu přírody, rozvoj krajů či využití surovin.
Představitelé vlastníků lesů i podnikatelé v lesním hospodářství postrádají hodnocení prvního národního lesnického programu, z jehož závěrů měla podle nich práce na druhém vycházet. Josefu Horákovi, předsedovi České asociace podnikatelů v lesním hospodářství, chybí spojovací most k Evropské unii, jímž by podle něj měl být její akční pro lesní hospodářství. Ten však má Evropská komise představit až na červnové radě ministrů zemědělství a tvůrci NLP vycházeli jen z jeho tezí. Stejně jako František Kučera, předseda vlastníků obecních a soukromých lesů, postrádá i Horák vymezení role státních lesů: "Neexistuje základní zadání, co chce stát se svými lesy udělat," prohlásil. Majitele lesů trápí roztříštěnost státní správy v lesích mezi ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství. Podpory pro vlastníky lesů mají navíc na starosti kraje. Podle majitele lesů Radoslava Kinského poskytuje les důležité mimoprodukční funkce, které nikdo přímo nehradí. Upozornil, že v jiných zemích je běžná podpora používání dřeva. Jejich legislativa totiž přímo předepisuje, jaká část každé státní zakázky na dodávku staveb musí být z dřevěných výrobků. O tom, že je třeba, aby stát formou nějakých pobídek podpořil zpracování dřeva, je přesvědčen i Vladimír Simanov z České zemědělské univerzity. Poukázal na daleko vyšší roční přírůstky lesa, než jsou skutečné těžby, nízkou spotřebu dřeva u nás, a to i jako zdroje energie, a vysoký podíl vyváženého surového dříví. Těžené dříví je přitom hlavním zdrojem finančních prostředků z lesa. Zatímco v padesátých letech, jak uvedl, činily peníze za prodej dřeva polovinu všech tržeb z lesního hospodářství, nyní dosáhly již 85 procent. Přestože se v lese každoročně urodí obrovské množství lesních plodin — jejich sběr veřejností se odhaduje na 40 milionů tun a zhruba tři miliardy korun, tedy asi 1100 Kč/ha, majitelé lesů z této produkce nemají žádný profit. Podle Jaromíra Vašíčka, ředitele Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, se v lesním hospodářství střetávají tři zájmy: ekologický, ekonomický a sociální. Klíčovým úkolem při tvorbě NLP je najít jejich průsečík tak, aby žádný nepřevážil. To je, jak poznamenal, i princip přístupu Evropské unie. Na lesní hospodářství, jeho problémy i jejich řešení existují různé pohledy. Jedno však mají společné. Je to kritika vysokých stavů spárkaté zvěře, která vážně poškozuje porosty a v mnoha případech i znemožňuje jejich přirozenou obnovu.
