Nález pilouse, lesáka či jiného škůdce v uskladněném obilí určeném pro zákazníka je noční můrou farmářů a obchodníků s obilím. Znamená to v lepším případě reklamaci a sníženou výkupní cenu obilí, v horším případě zamítnutí a vrácení celé dodávky obilí zákazníkem (např. mlýnem, výkupní organizací atd.) a poškození dobrého obchodního jména.
Skladištní škůdci zahrnují velmi širokou a rozmanitou skupinu škůdců, kteří se vyskytují v zemědělských a potravinářských provozech, kde okusují a kontaminují produkty.
Zástupci nejvýznamnějších a nejzávažnějších škůdců pocházejí zejména ze skupin roztoči, pisivky, brouci, motýli a hlodavci. Tito škůdci představují nejen pro farmáře, ale i další obchodní organizace nemalé riziko v důsledku vysokého potenciálu škodlivosti. Z důvodů skrytého způsobu života nebo své velikosti často unikají v počátcích pozornosti, a tím zvyšují rizika dalších ekonomických ztrát.
Jedním ze způsobů, jak snížit ekonomická rizika skladištních škůdců, je jejich včasná detekce a následné provedení nápravných opatřeních.
Soubor všech opatření, která jsou dělána k omezení ekonomických ztrát skladištními škůdci, můžeme označit jako integrovaný postup hubení skladištních škůdců a řízení rezistence. V tomto systému existují dvě základní úrovně, které je nutné dodržovat:
1. monitorování a detekce škůdců,
2. technologicky správná kombinace a rotace chemických a/nebo nechemických metod.
Tento příspěvek si klade za úkol podat informace o vybraných metodách detekce škůdců a zhodnotit jejich použití.
Proč je důležité pravidelně zjišťovat skladištní škůdce?
Zjišťování a detekce škůdců například v obilninách není pouze nezávazná a dobrovolná činnost, ale je ošetřena právními předpisy shrnutými v zákoně č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a v navazující vyhlášce č. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismů ve skladech rostlinných produktů. Přestože tyto předpisy nezahrnují všechny právní subjekty, které se nalézají v celém řetězci skladování, jsou všichni přímo nebo nepřímo ovlivněni těmito předpisy. Jedním z důvodů je takzvaná nulová tolerance škůdce v Evropské unii, což často vede k tomu, že skladištní škůdce je používán jako ekonomický nástroj pro jednání o ceně.
To, jak je monitorování a detekce škůdce ve skladovaných obilovinách obtížná záležitost, dokumentuje i Příloha 2 vyhlášky č. 328/2004 Sb. – Přehled škodlivých organismů nejčastěji se vyskytujících ve skladech rostlinných produktů. V této příloze je uvedena celková druhová skladba skladištních škůdců, kterou je nutné nejen monitorovat, ale i správně určit.
Jen pro představu: je zde zahrnuto 21 druhů roztočů, 12 druhů pisivek, 39 druhů brouků a osm druhů motýlů. Takto široké spektrum škůdců s odlišnými biologickými vlastnostmi vyžaduje i vyšší znalosti spektra monitorovacích a detekčních metod, které je nutné aplikovat.
Metody zjišťování a určování škůdců ve skladech obilí
Podle principu extrakce se rozdělují metody zjišťování (detekce) škůdců v uskladněném obilí na mechanické, tepelné a fyzikálně-chemické. K detekci škůdců se v současné době ve skladovaných komoditách používají hlavně klasické mechanické metody, založené na přímé extrakci škůdců ze vzorků prachu a skladovaných komodit. Molekulární a imunochemické metody zatím rozšířené nejsou.
V zahraniční a specializovaných laboratořích v ČR (například Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.) se používají i fyzikálně-chemické metody, které jsou založeny na rozdílné hustotě těl roztočů, hmyzu a jejich vývojových stadií oproti materiálu, v němž se vyskytují (jedná se o tzv. filth-flotaci).
a) Síta a štechry: detekce škůdců v obilí
Zástupcem mechanických metod je běžné použití odběrových bodcových sond anebo dvouplášťových vzorkovacích tyčí označovaných také v praxi jako štechr. Pomocí štechru se odeberou vzorky obilovin (luštěnin a jiných sypkých materiálů) z několika míst hromady či podlahového skladu a poté se na místě nebo v laboratoři provede prosev na sítech.
Obsah prosevu se vysype na bílou misku a pomocí prostého oka, lupy nebo binolupy se prozkoumá na přítomnost dospělců nebo vývojových stadií skladištních škůdců (například pilous, potemník, lesák a podobně).
b) Tullgren-Berlese extraktor: detekce roztočů a pisivek v obilí
Nejčastěji používaným přístrojem je Tullgren-Berlese extraktor (fototermoeklektor), který slouží k relativně snadnému a pohodlnému zjišťování zejména drobných skladištních škůdců, jako jsou roztoči, pisivky, popřípadě larvy brouků ve vzorcích obilí a krmiv. Prosevem se totiž roztoči spolehlivě nedají vždy zjistit; zejména pak iniciální nízké populace roztočů. K tomu účelu lépe poslouží Tullgren-Berlese extraktor.
Metoda je založena na principu vypuzení skladištních škůdců ze vzorku pomocí světla a tepla. Hmyz a roztoči se aktivně pohybují od zdroje světla a tepla (žárovka), propadávají sítkem, na kterém je umístěn kontaminovaný vzorek a jsou zachycováni v nádobce s vodou nebo fixačním roztokem. Přístroj Tullgren-Berlese extraktor by neměl chybět u žádného skladovatele, protože umožní včas detekovat roztoče a pisivky.
c) Lapače PC trap a Storguard: snadná detekce brouků v obilí
Metody detekce škůdců pomocí odběru vzorků analyzují aktuální stav škůdců v daném místě a čase. Úspěšnost této metody vždy závisí na zkušenostech a znalostech skladu a osoby provádějící odběry vzorků. Pro zvýšení účinnosti detekčních a monitorovacích metod se často využívají lapače, které odchytávají škůdce po celou dobu jejich aplikace.
Ke zjišťování škůdců v obilí se používají dva typy padákových lapačů: a) povrchový padákový lapač (typ PC Trap); b) tyčový padákový lapač (typ Storguard). Škůdci lezoucí po povrchu a pod povrchem obilí jsou přitahováni specifickými fyzikálními prvky designu lapačů. Prolezou vstupními otvory a padají do připravených nádobek, odkud už se nemohou dostat. Farmář skladovatel pak jen jednoduše lapače vytáhne z hromady obilí a v průsvitné nádobce zkontroluje, zda, kolik a jaké druhy škůdců jsou v lapači.
d) Sbírky k určení škůdců: ... jak na to?
Nedílnou součástí monitorovacích a detekčních metod je i určování (determinace) druhu škůdce. Správné určení druhu škůdce může významně ovlivnit rozhodování, kterou metodu hubení nebo odstranění škůdce zvolit. Výběr vhodné metody významně ovlivňuje i celkové ekonomické aspekty této činnosti (fumigace napadeného obilí bude mít jiné ekonomické aspekty než mechanické odstranění škůdce pomocí přečištění). Jednoduše lze říci, že škůdce je determinován pro účely hubení a k determinaci lze pro tyto účely použít například různé příručky nebo sbírky. V současné době je k dostání několik knih. Pro nespecialistu se však škůdci obtížně podle nich určují. Ve specializovaných prodejnách lze koupit i vzorové determinační sbírky skladištních škůdců.
Práce byla podporovaná výzkumným projektem VZ MZE 0002700604
Klíčové informace
– Skladištní škůdci zahrnují velmi širokou a rozmanitou skupinu škůdců, kteří se vyskytují v zemědělských a potravinářských provozech.
– K detekci škůdců se v současné době ve skladovaných komoditách používají hlavně klasické mechanické extrakční metody, na specializovaných laboratořích i fyzikálně-chemické metody.
– Nedílnou součástí monitorovacích a detekčních metod je i určování druhu škůdce - pomoci mohou vzorové determinační sbírky skladištních škůdců.
Ing. Radek Aulický
Ing. Václav Stejskal, Ph.D.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně
Oddělení ochrany zásob a bezpečnosti potravin
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Naskladnili jsme dvě sila (cca 40 t) sladovnickým ječmenem. Nyní jsme zjistili, že v okolí sil a ve
starých zásobách je značné množství skladištních škůdců, zřejmě lesák a pilous. Jak je možné tyto škůdce zlikvidovat? Je možné ošetřit i uskladněný sladovnický ječmen? Děkuji za radu a hezké dny přeje Hron Jaroslav. Sila jsou plechová s otvory pro větrání.