11.03.2007 | 10:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Sklízecí řezačky a jejich vývoj

Sklízecí řezačky zaujímají významný podíl na trhu s technikou pro sklizeň zavadlé hmoty trav a jetelovin. Jsou nedílnou součástí technologie pěstování kukuřice na siláž, nacházejí také uplatnění při silážování hmoty celých rostlin, případně při sklizni zeleného krmení. Přestože v posledních dvou desetiletích je pro sklízecí řezačky charakteristický především nárůst výkonu motoru, případně motorů a tedy vyšší celkové výkonnosti, konstrukční principy zůstávají po léta stejné. Dochází však ke změnám, které vedou především ke zlepšování celkové ekonomiky jejich provozu.

Mezi konstrukční skupiny patří sklízecí adaptéry různé konstrukce, systém vkládání a řezací ústrojí následované zařízením pro drcení zrna a metačem. Dalšími konstrukčními prvky jsou motor, případně dvojice motorů, systémy pohonu a pojezdu, kabina s ovládacími prvky a různé příslušenství.

Řezání je základ
Základem sklízecích řezaček je řezací ústrojí. U exaktních řezaček je řezací ústrojí tvořeno aktivní částí – řezacím bubnem či kolem a pasivní částí – protiostřím. Druhou skupinou jsou cepové řezačky, kdy cepový rotor plní více funkcí: odděluje sklízené rostliny, narušuje rostlinný materiál a také metá píci do odhazovací koncovky. Můžeme se setkat i s tím, že někteří výrobci používají u cepových řezaček určitý systém protiostří.
Bubnové řezačky využívají řezací buben, který je osazen noži různé délky po celé své šířce. Někteří výrobci používají celistvé nože, kdy se šířka jednoho nože rovná šířce bubnu, další oblíbenou konstrukcí je uspořádání nožů do tvaru písmene V, zde se šířka jednoho nože rovná polovině šířky bubnu. Jinou možností, se kterou se můžeme setkat, je osazení bubnu větším počtem krátkých nožů, kdy se šířka jednoho nože rovná asi pětině až čtvrtině šířky bubnu. Nože jsou na bubnu upevněny v určitém sledu, který zajišťuje řezání materiálu a jeho posuv řezacím kanálem. Další součástí je pevné protiostří, které můžeme obecně označit jako univerzální, kukuřičné a travní, což koneckonců platí také o řezacích nožích. Bubnové řezací ústrojí využívají samojízdné řezačky a tažené modely vyšších výkonových kategorií, případně řezačky nesené.
Kolové řezačky mají řezací kolo, které je osazeno různým počtem řezacích nožů a rovněž protiostří. Řezací kolo je osazeno metacími lopatkami, mát tedy za úkol metat píci ve směru odhazovací koncovky. Kolové řezací ústrojí využívají zejména tažené sklízecí řezačky nižších výkonových kategorií, případně řezačky nesené.

Vkládání a délka řezanky
Nedílnou součástí sklízecích řezaček je vkládací ústrojí. U bubnových řezaček ho tvoří soustava dvojic vkládacích válců, které mají kromě vkládání zabezpečit i lisování. Základním předpokladem pro kvalitní a přesný řez je to, aby k řezacímu bubnu přicházela stlačená a kompaktní hmota. Vkládací válce jsou u většiny bubnových a kolových řezaček konstruovány jako válce s vodorovnou osou rotace. Nesené kolové řezačky, které jsou konstruovány pro sklizeň jednoho řádku kukuřice, mají vkládací válce se svislou osou rotace. Vkládací ústrojí je rovněž opatřeno systémem pro detekci kovů, který zajišťuje okamžité zastavení vkládání v případě kontaktu s kovovým předmětem. U řezaček s vyššími výkony tvoří vkládací ústrojí více dvojic vkládacích, proti sobě se otáčejících válců. Pro menší výkony závěsných řezaček se využívá jedné dvojice vkládacích válců. Systém vkládání, spolu se systémem řezání, slouží rovněž k nastavení požadované délky řezanky. Ta se nastavuje regulací otáček vkládacích válců, vzdáleností řezacích nožů od protiostří a počtem řezacích nožů.
Strukturu řezanky ovlivňují různé systémy drcení. Využívají se zpravidla při sklizni kukuřice na siláž, ale také při sklizni celých rostlin obilnin v různém stupni zralosti. U řezaček s bubnovým ústrojím se setkáme s dvojicí příčně rýhovaných drticích válců, které se otáčejí proti sobě. Válce se dodávají s různým počtem povrchových rýh, což ovlivňuje intenzitu drcení materiálu, zejména kukuřičného, případně obilného zrna. Drticí efekt se zvyšuje ještě diferencovanými otáčkami, nastavitelná je rovněž mezera mezi těmito válci. Druhý systém představuje dvojice hřídelí, které jsou osazeny disky s rýhovanými stěnami. Disky mezi sebe zapadají a mají podobně jako válce rozdílné otáčky. Mezi profilovanými plochami disků vzniká drticí efekt. Bubnové řezačky mohou být také opatřeny tzv. drhlíkovým dnem různého provedení, které rovněž zajišťuje drcení: využívá se rovněž jako drtič zrna zejména u závěsných strojů.
Sklízecí řezačky s kolovým řezáním mají zpravidla vyřešeno drticí zařízení spolu s řezacím kolem, na jehož obvodu jsou drticí nástavky, které připomínají mlatky u sklízecí mlátičky. Kryt řezacího kola má na vnitřní straně osazení, které plní funkci drhlíkového dna. U kolových řezaček má zpravidla řezací kolo také funkci metače, zatímco u bubnových řezaček je metač tvořen samostatným rotorem, který urychluje tok nařezaného materiálu do odhazovací koncovky. To platí zejména pro samojízdné řezačky, neboť u tažených bubnových strojů plní funkci metače řezací buben.

Adaptéry
Nedílnou součástí jsou speciální nebo univerzální sklízecí adaptéry pro sklizeň jednotlivých plodin. Pro sklizeň kukuřice byly vyvinuty řádkové a plošné adaptéry. Trendem posledních let jsou plošné adaptéry, neboť řádková zařízení využívají spíše výrobci nesených a závěsných řezaček: samojízdné modely jsou zpravidla osazeny plošným provedením. Řádkové adaptéry pro sklizeň celých rostlin kukuřice tvoří děliče s řetězovými dopravníky, dvojice proti sobě se otáčejících disků a u provedení větších než jeden řádek také vkládací šnek. Řetězové dopravníky navádějí rostliny k diskům, kde dojde k jejich odříznutí, oddělené rostliny se dále posouvají směrem ke šnekovému dopravníku, který je vtahuje ke vkládacímu ústrojí. Adaptéry jsou rovněž vybaveny vnějšími aktivními nebo pasivními děliči a systémem opěr, které zajišťují správné vedení rostlin.
Plošné adaptéry tvoří rotující bubny, které jsou na spodní straně opatřeny pilovými kotouči, jež oddělují rostliny. Rotující bubny posouvají rostliny směrem ke středu adaptéru, který může být ještě osazen vkládacím šnekem. Druhou možností je konstrukce využívající principu řetězových dopravníků, jež jsou osazeny vkládacími háky. Ty se opírají o protiostří a zajišťují rovněž oddělování rostlin. Úkolem dopravníků, které jsou doplněny o vkládací kotouče, je posunovat rostliny ke středu adaptéru, odkud putují ke vkládacímu ústrojí. Plošné adaptéry lze podle údajů výrobců používat také pro sklizeň ostatních silnostébelných plodin či obilnin metodou GPS.
Další adaptér je určen pro sklizeň zavadlé píce trav a jetelovin, případně ostatních materiálů z řádků. Jde o klasickou konstrukci s pohyblivými nebo pevnými unášeči sběracích prstů, sběrač je doplněn vkládacím válcem různého průměru, případně nosníkem s pomocnými vkládacími prsty. Oba systémy slouží k usměrňování toku materiálu. Vkládací šnek zajišťuje plynulý tok hmoty k vkládacímu ústrojí. Možností pro sklizeň kukuřice jsou ještě adaptéry klasické konstrukce, tedy s žací lištou, aktivními protiběžnými děliči a žacím stolem s vkládacím příčným dopravníkem. Tyto adaptéry vybavené hydraulicky nastavitelným přiháněčem o velkém průměru jsou však vzhledem k současným trendům pouze okrajovou záležitostí.
Ke sklizni zeleného krmení či silážování obilnin v určitém stupni zralosti se používají žací adaptéry s lištovým nebo diskovým žacím ústrojím. Adaptér s žací lištou připomíná obilní žací vál sklízecích mlátiček, který je rovněž vybaven přiháněčem, avšak v konstantní poloze – v oblasti lišty a žacího stolu. Za ním následuje průběžný šnek, jež posunuje materiál směrem k vkládacímu ústrojí. Možností je rovněž agregace řezaček s vybranými obilními adaptéry určenými pro sklízecí mlátičky. Sklizeň kukuřice formou LKS vyžaduje agregaci řezaček s řádkovými adaptéry pro sklizeň kukuřice na zrno, které jsou rovněž přejímány ze sklízecích mlátiček. V některých zemích se používají také další adaptéry původně konstruované pro sklízecí mlátičky – jde o tzv. vyčesávací adaptéry ke sklizni zrna. Můžeme se rovněž setkat s adaptérem pro sklizeň rychlerostoucích dřevin, kdy řezačka slouží jako štěpkovač. Podíváme-li se na řezačky běžně dodávané na český trh, jsou vybaveny kukuřičným a sběracím adaptérem, případně adaptérem pro sklizeň kukuřice LKS.

Příslušenství
pro různé podmínky
Samozřejmostí je různé příslušenství dodávané pro sklizeň konkrétních plodin za určitých podmínek. Jde o různé aplikátory konzervantů, kdy je nádrž integrována v konstrukci řezaček, nebo se montuje dodavateli tohoto příslušenství. V případě aplikace melasy jsou k dispozici dopravní cisterny s dostatečným objemem.
Příslušenství a výbava na přání také souvisí s pojezdem a podvozkem. Samojízdné řezačky mohou být osazeny pohonem přední nápravy nebo obou náprav, na výběr je i velké množství pneumatik, lze volit také maximální pojezdovou rychlost. K dispozici jsou rovněž systémy, které souvisejí s údržbou a opravami: jde o různé vozíky pro vyjímání vkládacího a řezacího ústrojí, případně o komponenty řezacího kanálu s vyšší odolností. Nechybí systémy navigace a navádění či kamerový systém usnadňující couvání.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down