Sklizeň brambor se blíží ke konci i na Vysočině, na polích už jsou převážně jen brambory na výrobu škrobu. Úroda se v regionech liší podle toho, jak tam pršelo. Podle odhadu Českého bramborářského svazu bude v Česku letošní sklizeň brambor průměrná. Vzhledem k vyšším farmářským cenám by pro pěstitele přesto měla ekonomicky patřit k těm lepším, řekl předseda svazu Josef Králíček na semináři v Havlíčkově Brodě.
"Výnosy jsou rozdílné, ale můžeme říci, že v letošním roce není výrazný propad, jako byl v loňském roce z důvodu dlouhotrvajícího sucha," řekl Králíček. Z Vysočiny plyne třetina českých brambor, podle statistiky tam letos vyrostly na 7721 hektarech polí. Na Vysočině se pěstují déle zrající odrůdy sklízené od konce srpna. Sklizeň brambor určených na jídlo už podle Králíčka řada podniků ukončila.
Škrobárny Pelhřimov zahájily kampaň 22. srpna. Nejdřív se rozjel závod v Pelhřimově, o týden později se přidal druhý provoz škrobáren v jihočeském Chýnově. "V současné době jsme již za polovinou a zpracování brambor je v plném proudu. Vyrábíme 24 hodin denně, sedm dní v týdnu," uvedl předseda představenstva Josef Hadrava. Výnosy brambor na Vysočině se podle něj přes podstatné lokální rozdíly zatím jeví jako průměrné. "Průměrných hodnot dosahuje také škrobnatost, která má ale v posledních dnech klesající tendenci," uvedl Hadrava.
V Česku by se podle odhadu bramborářského svazu mělo letos sklidit 770 000 tun brambor, a to včetně produkce na zahradách. "To odpovídá průměrnému výnosu lehce nad 26 tun na hektar," uvedl Králíček. Zemědělci dostávají při prodeji ve velkém za kilogram 4,50 až pět korun, při nákupu malého množství brambor na farmách lidé za kilogram platí deset až 12 Kč. Produkce brambor v Česku pokrývá domácí spotřebu podle svazu asi ze tří čtvrtin.*
