Sklizeň chmele je oproti loňsku nižší o 15 až 20 procent, ovlivnilo ji sucho v oblastech, kde se pěstuje nejvíc. Kvalita je nadprůměrná. Pěstitelé, kteří měli letos vyšší náklady kvůli epidemii koronaviru, počítají s propadem tržeb. Uvedl to tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.
Produkce chmele se stále sčítá. Přesný údaj bude v prosinci. "Předběžně odhadujeme celkovou sklizeň meziročně nižší o 15 až 20 procent. V závislosti na lokalitě hlásí někteří pěstitelé vyšší propady ve výnosech," uvedl Kovařík. Loni sklizeň chmele v Česku meziročně vzrostla o 39,4 procenta na 7145 tun s průměrným výnosem 1,43 tuny na hektar. Sklizeň tak byla nadprůměrná.
Dobrou úrodu očekávali pěstitelé podle Kovaříka ještě na přelomu července a srpna. Pak se začaly opakovaně střídat chladnější a teplé dny doplňované studenými nocemi a spolu s velmi podprůměrnými srážkami v červenci a počátkem srpna přivodily chmelu újmu, kdy se jeho růst téměř zastavil. Přidaly se škody způsobené kroupami a vichřicí, spadly chmelnice na výměře zhruba 60 hektarů.
Na Žatecku, kde je nejvíce chmelnic v celé ČR, se podle Čestmíra Hesse z lounské okresní agrární komory výpadky u některých pěstitelů pohybují mezi 20 až 35 procent loňské skutečnosti.
Dobrou zprávou je podle pěstitelů nadprůměrná kvalita chmele. Podle doposud odebraných nákupních vzorků jsou alfa hořké látky v průměru vyšší napříč odrůdami.*
