19.07.2004 | 12:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Skluz ve žních i cenách

První odhady sklizně obilí a řepky jsou velmi optimistické. Velkou neznámou je ale kvalita, které deštivé a studené červencové dny mnoho nesvědčily. Žně nabraly zpoždění, což oddaluje i vytříbení cen, za něž se začne obchodovat. Mlynáři se nechtějí k cenám pšenice vyjadřovat, první nabídky výkupů se zemědělcům ani trochu nezamlouvají.

Základních obilovin by se podle červnového odhadu Českého statistického úřadu mělo sklidit 6,9 milionu tun, což je téměř o 32 procent víc než v loňském, klimaticky nepříznivém roce. U pšenice předpovídají statistici produkci 4,2 milionu tun, což je šedesátiprocentní meziroční nárůst. Přispět k němu mají jak o 210 tisíc hektarů větší plochy, tak vyšší hektarové výnosy – 4,87 tuny oproti loňským 4,07 tuny. O 54 procent má být meziročně větší úroda žita, také u tritikale se očekává výrazně větší sklizeň, a to o 64 procent. Jen ječmene, jehož plochy jsou v porovnání s minulým rokem o 80 tisíc hektarů menší, by se podle odhadu mělo sklidit o tři procenta méně – zhruba dva miliony tun. Z toho je asi 1,5 milionu tun jarního ječmene, jehož produkce by tak byla o 15 procent nižší než loni.
Ječmen je také komoditou, u níž je nákupní cena asi nejjasnější. Udávají ji Sladovny Soufflet, které za nasmlouvanou produkci vybraných odrůd nabízejí 3800 korun za tunu. „Registrujeme poptávku po sladovnickém ječmeni ze zahraničí. Exportní cena by pak mohla začínat čtyřkou,“ uvedl ředitel prostějovské agrární komory Roman Beneš. Jeho slova potvrzuje předseda představenstva družstva Agroodbyt ČR David Novák: „Připravujeme vývoz ječmene do Maďarska. Za toto obilí by měl zemědělec u nás dostat minimálně 4000 korun za tunu.“
U pšenice padají různé cenové představy. Výše 3300 korun za tunu potravinářské pšenice, kterou zatím jako nejvyšší „vystřelili“ výkupci, je hodně vzdálená 4000 korunám, jež chce jako startovací požadovat Agroodbyt. Jedinou jistotou je intervenční cena 101 eur za tunu.
„Letošní rok je pro nás všechny zkušební, všichni se budeme učit obchodovat v novém prostředí. Bylo by nebezpečné, kdyby se jedna či druhá strana chovala furiantsky,“ říká předseda Českomoravského sdružení organizací ZZN Miroslav Zobal.
„Velmi pečlivě sledujeme okolní země a pokud to půjde, přistoupíme na ceny, jaké budou v okolí,“ uvedl za Svaz průmyslových mlýnů Pavel Filip s tím, že mlynáři se zatím k cenám nebudou vyjadřovat. Podle jeho slov se obávají tlaku na dovoz výrobků, který po rozšíření trhu již pociťují hlavně u těstovin z Itálie. „Přes hrozbu dovozů věříme, že se podaří udržet tuzemskou spotřebu potravinářské pšenice na obvyklých 1,2 milionu tun,“ dodal Filip. Mlynáři si podle něho zajišťují zhruba 65 procent dodávek obilí smlouvami s pěstiteli, ovšem bez cenových ujednání. Právě to jim zemědělci vyčítají. Určitým kompromisem by mohla být forma zálohových plateb, podobně jak je to běžné u řepky.
Ze středeční schůzky zástupců obilní vertikály v Jesenici u Prahy nevzešly žádné konkrétní cenové signály. „Všichni jsme se shodli na tom, že ještě není dost argumentů pro definování ceny pšenice. Není jasné, jak sklizeň dopadne, jak ji ovlivní počasí,“ konstatoval prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. Nicméně panuje podle jeho slov názorová shoda v tom, že situace hovoří pro stabilizaci ceny a není důvod pro její pád. „Nízké teploty a vlhko v uplynulých dnech napomáhaly rozvoji chorob,“ řekl Hlaváček. „Každopádně úroveň 3300 korun za tunu pšenice v potravinářské kvalitě neodpovídá realitě,“ dodal.
Také Jaroslav Bačina z Asociace soukromého zemědělství ČR si myslí, že za takovou cenu by nikdo neměl prodávat. „Vzhledem k nízkým zásobám pšenice a cenám pečiva by potravinářské pšenici slušela hladina 4000 korun,“ uvedl. U krmné pšenice by si představoval kolem 3400 korun. „V první řadě by se měl každý vyvázat ze zelených úvěrů, protože pak má úplně jinou vyjednávací pozici při prodeji sklizně. Navíc hodně ušetří na vstupech,“ doporučuje Bačina. Sám díky včasnému nákupu chemie ušetřil 600 tisíc korun oproti běžným cenám.
U řepky by výkupní cena měla podle předběžných dohod začínat každopádně sedmičkou. Výkupní organizace nabízejí zálohu 6800 až 7000 korun. Obchodníci, kteří pravděpodobně počítají s vývozem, chtějí platit konečných 7500 korun za suché a vyčištěné řepkové semeno. Setuza údajně vyšla s cenou 7200 korun. Mluvčí společnosti Marie Logrová ji však odmítá potvrdit: „Žádné číslo nelze říci, protože cena záleží na dohodě s konkrétním dodavatelem.“ Na vývoz řepky do Německa se chystá družstvo Agroodbyt. „Je tam velká poptávka po surovině na výrobu metylesteru,“ řekl předseda Novák. Za rozumnou žňovou cenu považuje 7500 korun, v září by měla být o pět set korun vyšší. Řepky by se mělo podle ČSÚ sklidit přes 730 tisíc tun při výnosu 2,82 tuny z hektaru. Loňská produkce byla extrémně nízká – necelých 388 tisíc tun s hektarovým výnosem 1,55 tuny.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down