Menu
e-shop
Pracovníci Státní rostlinolékařské správy provádějí každoročně průzkumy výskytu škodlivých organismů. Jejich zavlékání a rozšiřování na území Evropských společenství, a to znamená i na území České republiky, je zakázáno. Tyto škodlivé organismy – přesněji karanténní škodlivé organismy – jsou stanoveny v přílohách č. 1 a 2 příslušné vyhlášky ministerstva zemědělství.
Jedná se o vyhlášku č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů, tj. prováděcí vyhlášky k zákonu č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Průzkum SRS
Brambor je hostitelskou rostlinou řady karanténních škodlivých organismů, jejichž šíření většinou nelze zabránit běžnými metodami ochrany rostlin, a u kterých (při zjištění jejich výskytu) jsou nařizována karanténní opatření s cílem buď zajistit eradikaci patogenu, nebo zabránit jeho dalšímu šíření.
Z hlediska šíření karanténních škodlivých organismů bramboru patří mezi rizikové komodity zejména sadba bramboru, na kterou je také cílený průzkum Státní rostlinolékařské správy (SRS) zaměřen. Součástí tohoto průzkumu jsou kontroly zdravotního stavu rozmnožovacího materiálu bramboru prováděné povinně v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly buď přímo v množitelských porostech bramboru, nebo u sklizených hlíz ve skladech.
U nesadbových brambor je prováděn průzkum namátkově a opět buď prohlídkou porostů během vegetace, nebo následně ve skladech. Zároveň v průběhu roku v rámci rostlinolékařského dozoru provádí SRS kontroly plnění povinností stanovených zákonem o rostlinolékařské péči v obchodní síti, jejichž součástí je i kontrola zdravotního stavu rizikových rostlinných komodit. U některých patogenů (viz níže) může být součástí průzkumu jejich výskytu i povinný odběr vzorků a následné laboratorní testování na přítomnost příslušného organismu.
Bakteriální kroužkovitost
Významný podíl v průzkumu výskytu karanténních škodlivých organismů bramboru představuje průzkum výskytu původce bakteriální kroužkovitosti bramboru – bakterie Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus, který je v České republice opakovaně zjišťován již od roku 1996.
Příznaky napadení patrné na infikovaných rostlinách jsou často variabilní a lze je snadno zaměnit s příznaky napadení plísní bramboru (Phytophthora infestans) nebo s příznaky verticiliového vadnutí (Verticillium albo-atrum). Listy napadených trsů jsou zpočátku světle zelené, při silnějším napadení pletivo v mezižilkových polích žloutne a nekrotizuje. Poté následuje okrajová nekróza lístků a jejich lžícovité svinování okolo střední žilky. Diskolorace bývá intenzivnější na vrcholových lístcích než na bazální části složeného listu, nakonec celý stonek odumírá. Příznaky vadnutí a odumírání se mohou projevit pouze na některých stoncích nemocného trsu. Charakteristické jsou příznaky patrné na podélném řezu hlízami. Prvním příznakem je slabá sklovitost či průsvitnost pletiv okolo vodivého systému, zejména poblíž pupku, aniž by tato pletiva byla změklá. Dalším snadno identifikovatelným příznakem je krémově žluté až slabě hnědé zbarvení části nebo celého vaskulárního prstence. Při slabém stisku rozpůlené hlízy lze pak z této zóny vytlačit mléčně bílý sliz nebo smetanově sýrovitou hmotu. V pokročilé fázi choroby mohou být pletiva v blízkosti cévních svazků rozložena a mezi korovou částí a dření hlízy vznikají trhliny či dutiny a zhnědlé léze sahají až ke slupce. Mírná infekce u některých odrůd může způsobovat tzv. latentní infekci, kdy se vůbec neprojeví příznaky napadení a jedinou možností, jak ověřit nepřítomnost původce choroby, je laboratorní testování reprezentativně odebraných vzorků hlíz nebo rostlin.
Bakterie se šíří především napadenými hlízami, ale k přenosu bakterie může dojít i dopravními prostředky, mechanizací, ve skladech a třídičkách, které přišly do styku s napadenými hlízami. Významnou roli v přežívání patogena pak mají také plevelné brambory na pozemcích, na kterých byly vypěstovány partie bramboru s prokázaným výskytem původce kroužkovitosti.
Jelikož v současnosti nejsou dostupné přímé chemické či biologické metody ochrany proti původci kroužkovitosti bramboru ani rezistentní odrůdy bramboru, jsou nejdůležitějším prostředkem proti zavlečení a šíření choroby preventivní opatření založená na produkci zdravé, laboratorně testované sadby bramboru. Již od roku 1997 jsou laboratorně testovány na přítomnost tohoto patogenu všechny partie sadbových brambor tuzemské produkce a zároveň, v rámci cíleného průzkumu výskytu původce kroužkovitosti na území České republiky, i určitý podíl partií nesadbových brambor. Výsledky testování prováděného v rámci průzkumu výskytu původce kroužkovitosti v letech 1996 – 2006 jsou uvedeny v následující tabulce.
Členské státy Evropské unie postupují v ochraně proti zavlečení a šíření původce kroužkovitosti jednotně podle zvláštní směrnice Rady 93/85/EHS, v platném znění, kterou všechny členské státy musely převzít do svých vnitrostátních právních předpisů (vyhláška MZe ČR č. 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby). Tato směrnice mimo jiné stanovuje i přísná karanténní opatření, která jsou při zjištění výskytu původce kroužkovitosti nařizována.
Na závěr k tomuto patogenu je třeba se zmínit, že k ověření rizika šíření původce kroužkovitosti bramboru na území České republiky se odebírají a testují také vzorky oplachových a odpadních vod ve všech zpracovatelských podnicích schválených pro zpracování brambor zamořených původcem kroužkovitosti.
Hnědá hniloba
Současně s průzkumem výskytu původce kroužkovitosti provádí SRS i průzkum druhé karanténní bakterie bramboru, tj. původce hnědé hniloby bramboru – bakterie Ralstonia solanacearum, jejíž rasa 3 napadá hlavně brambory, ale i další lilkovité rostliny, např. rajče, lilek a tabák.
Přirozenými hostiteli jsou také některé plevelné druhy rodu Solanum. Příznaky napadení tímto patogenem jsou v porostech a na hlízách bramboru podobné příznakům napadení původcem bakteriální kroužkovitosti a přítomnost původce hnědé hniloby je nutné opět prokázat laboratorním testováním. Původce hnědé hniloby dosud nebyl v rámci průzkumu prováděného na území České republiky prokázán, ale stálé riziko představuje sadba bramboru původem ze zemí s výskytem (v Evropě byl prokázán výskyt bakterie Ralstonia solanacearum v Belgii, Francii, Německu, Maďarsku, Nizozemsku, Rusku, Srbsku a Černé hoře, Slovensku, Slovinsku a Velké Británii). Riziko šíření této choroby spočívá také v tom, že patogen je schopen se dobře šířit povrchovou, závlahovou a odpadní vodou. Základem ochrany proti šíření původce hnědé hniloby je, stejně jako u původce kroužkovitosti, používání úředně uznané a testované sadby bramboru.
Na ochranu před zavlečením a šířením původce hnědé hniloby byla také vydána zvláštní směrnice Rady 98/57/ES, v platném znění, která předepisuje členským státům EU obdobnou strategii ochrany jako u kroužkovitosti. Navíc je ale povinný průzkum porostů rajčete a kontrola možných vodních zdrojů infekce. V České republice se na přítomnost původce hnědé hniloby testují všechny partie základního rozmnožovacího materiálu bramboru a namátkově partie ostatních stupňů množení a nesadbových brambor. V rámci soustavné rostlinolékařské kontroly jsou prováděny prohlídky zaměřené na výskyt příznaků napadení původcem hnědé hniloby v porostech a na hlízách bramboru a dále v semenných
porostech rajčete a v porostech rostlin rajčete určených k dalšímu pěstování (sadba) ve sklenících. Pro zajištění průzkumu výskytu jsou také odebírány vzorky vody z vodních zdrojů používaných k závlaze hostitelských rostlin, včetně vzorků doprovodných hostitelských rostlin pobřežní vegetace, a vzorky vody z odpadních vod ze zpracovatelských podniků, které průmyslově zpracovávají hlízy bramboru.
Rakovina bramboru
Detekční průzkum ke sledování rozsahu výskytu a průzkum před založením školky provádí SRS na původce rakoviny bramboru – Synchytrium endobioticum. Jedná se o chorobu, která se i v dřívějších letech vyskytovala v ČR většinou jen na pozemcích zahrádkářů, a dá se říci, že v posledních letech nebyl její výskyt prokázán vůbec. Významnou roli v tomto stavu hraje určitě i používání rezistentních odrůd bramboru. Tato houba přežívá v půdě ve stadiu trvalých sporangií, které se do půdy uvolňují z nádorů na hlízách a jsou schopny přežívat i desítky let. Patogen poškozuje především stolony a hlízy bramboru, kdy raná infekce může vést až k deformaci hlíz. U starších hlíz jsou infikována očka, kde se vytváří květákovité, zpočátku žlutohnědé nádory, které postupně tmavnou, zahnívají a rozpadají se. Podobné příznaky se vyskytují i na stolonech.
V některých státech mají problém s výskytem agresivních patotypů původce rakoviny bramboru, proti kterým nejsou k dispozici odolné odrůdy.
Na ochranu proti zavlečení a šíření původce rakoviny bramboru byla jako u předchozích patogenů vydána v roce 1969 zvláštní směrnice Rady 69/464/EHS, ale v současné době jsou některé požadavky stanovené v této směrnici již překonané.
Základem ochrany zůstává úřední garance původu hlíz bramboru z oblasti bez výskytu agresivních patotypů a z místa produkce, kde nebyly zjištěny příznaky napadení. Přísnější požadavky než v ostatních členských státech EU uplatňuje v současnosti pouze Polsko (podrobnější informace lze najít na internetových stránkách SRS), ale s ohledem na standardně prováděnou rostlinolékařskou kontrolu množitelských porostů bramboru nepředstavuje plnění těchto požadavků pro české pěstitele problém.
Háďátka
Háďátko bramborové – Globodera rostochiensis, dlouhodobě sledovaný škodlivý organismus karanténní povahy, který je v současné době zjišťován na území ČR jen v ojedinělých případech. Výskyt tohoto háďátka v sadbě bramboru byl za posledních deset let zjištěn pouze v jednom případě ze sklizně roku 2005 ve vzorku zeminy odebraném ve třídírně. Riziko však představuje především vznik populací, které překonávají odolnost odrůd bramboru rezistentních proti běžnému patotypu Ro1, a zároveň další, agresivnější druh háďátka rodu Globodera, tj. háďátko nažloutlé – Globodera pallida, jejichž výskyt byl prokázán již na několika lokalitách v ČR.
Příznaky napadení těmito háďátky se na nadzemních částech rostlin většinou neprojeví, až silné napadení může způsobit zpomalený růst a zakrslost rostlin. Přítomnost háďátek lze ale zjistit na kořenech hostitelských rostlin, kde se vyskytují bílé až žluté cysty nebo samičky, které mohou být viditelné i pouhým okem. Hlízy napadených rostlin jsou nevyrovnané a velikost bývá redukována. K přenosu háďátek dochází především pomocí cyst, které ulpí společně se zeminou na hlízách bramboru, na školkařských výpěstcích či na hlízách a cibulích okrasných rostlin, které jsou dále vysazovány.
Preventivní opatření proti šíření obou těchto háďátek spočívají hlavně v provádění podrobného průzkumu před založením množitelského porostu bramboru a před založením školky, kdy jsou z pozemků určených k pěstování sadbových brambor nebo k založení školky obligatorně odebírány vzorky zeminy a následně laboratorně testovány v pověřených laboratořích, které jsou kontrolovány SRS. Další průzkum je v určitém rozsahu zaměřen i na porosty nesadbových brambor, na školky, třídičky a skleníky.
Dalšími karanténními druhy háďátek, na které je zaměřen cílený průzkum SRS k ověření nepřítomnosti jejich výskytu na území ČR, je háďátko kolumbijské – Meloidogyne chitwoodi a háďátko – Meloidogyne fallax. Tato háďátka dosud nebyla na území ČR zjištěna, ale výskyt háďátka kolumbijského byl potvrzen již v Nizozemsku, Francii, Belgii, Německu a Portugalsku a v rámci obchodu s bramborami tedy existuje reálná možnost jeho zavlečení hlízami brambor na území ČR.
Jedná se o kořenová hálkotvorná háďátka, která jsou morfologicky velmi příbuzná a u kterých jsou zároveň i příznaky napadení na hlízách bramboru podobné. Hostitelskými rostlinami jsou zejména brambory a rajče, ale napadeny mohou být i další polní plodiny, jako např. kukuřice a slunečnice.
Háďátko kolumbijské v případě brambor napadá kořeny a vytvářející se hlízy. Na nadzemních částech se při slabším napadení kořenů příznaky znatelně neprojevují, při silnějším napadení lze pozorovat celkově slabší a opožděný růst rostlin, popř. jejich vadnutí. Napadení je možno pozorovat na kořenech, kde se objevují drobné hálky, nebo na hlízách, kde je patrné značné množství drobných zduřených hrbolků. Hálky se na hlízách vytvářejí jen při teplotách nad 20 °C. V době, kdy samička začne klást vajíčka, se v dužnině hlíz objevují tmavé skvrny. Tento příznak se může projevit již na poli, častěji lze ale zjistit později během skladování hlíz. Většina odrůd brambor pěstovaných v Evropě je náchylná k napadení tímto háďátkem, příznaky poškození jsou však výraznější na pozdních odrůdách brambor s vyšším obsahem škrobu, zatímco rané odrůdy nejsou poškozovány tak silně.
Průzkum výskytu je zaměřen především na porosty sadbových i nesadbových brambor v rámci provádění soustavné rostlinolékařské kontroly nebo na partie hlíz nesadbových brambor ve skladech. Provádí se vizuální kontrola rostlin v porostech nebo vizuální kontrola hlíz na poli nebo ve skladech – jejich povrchu a řezu.
Viroidní vřetenovitost
Přítomnost původce viroidní vřetenovitosti hlíz bramboru – Potato spindle tuber viroid (PSTVd) – nebyla v posledních desítkách let na rostlinách bramboru na území ČR zjištěna. Hlavním hostitelem jsou brambory, ale patogen napadá i rajče a ostatní druhy rodu Solanum. Při napadení můžeme pozorovat zakrslost a deformaci rostlin bramboru, hlízy bramboru jsou malé, protáhlé, cylindrické, vřetenovité ve tvaru činky, se zdeformovanými výrůstky. Viroid se šíří napadenými hlízami, pylem, schopnost šíření osivem kolísá dle odrůd. Na krátké vzdálenosti se velice snadno tato choroba přenáší mechanicky dotykem mezi zdravými a nemocnými rostlinami a pomocí použité kontaminované mechanizace a nářadí. Základem fytokaranténní ochrany je zákaz dovozu sadby z rizikových zemí a požadavek na potlačení možnosti klíčení hlíz bramboru (kromě raných určených pro přímý konzum) dovážených ze zemí s výskytem tohoto viroidu.
Za zmínku stojí uvést, že v červnu 2007 vydala Komise ES rozhodnutí 2007/410/ES, o opatřeních proti zavlékání PSTVd do společenství a proti jeho rozšiřování ve společenství, ve kterém je, mimo jiné, pro všechny členské státy EU stanovena povinnost provádět na svém území průzkumy výskytu PSTVd na rostlinách rodu Brugmansia a druhu Solanum jasminoides, určených k pěs-tování, včetně osiva. Průzkumem prováděným v tomto roce v ČR na uvedených rostlinách byl prokázán výskyt PSTVd již v 17 vzorcích rostlin druhu Solanum jasminoides.
Fytoplazma stolburu
Fytoplazma stolburu bramboru – Potato stolbur phytoplasma – napadá řadu druhů rostlin z čeledi lilkovitých, z hospodářsky významných hostitelů se jedná zejména o brambor, rajče, papriku a lilek. Tento patogen však má širší okruh hostitelů, náchylných na napadení, jako je
např. svlačec rolní, jetel, kokotice, durman a rulík zlomocný. V posledních letech na základě prováděného průzkumu výskytu původce stolburu v ČR je jeho výskyt zjišťován na rostlinách bramboru, rajčete, papriky, celeru a vinné révy, a to zejména na jižní Moravě.
Za optimálních podmínek (suché, teplé počasí, přítomnost vektora, tj. kříska žilnatky vironosné Hyalestes obsoletus), může být stolburem během vegetačního období infikováno až 90 % rostlin v porostu. U bramboru způsobuje zelenokvětost a malformaci jednotlivých květních částí, listy předčasně vadnou, žloutnou, vrcholové listy se svinují podél střední žilky nahoru a mohou být antokyanově zbarveny. Rostliny jsou zakrslé, mají zkrácená internodia, dochází ke zbytnění stonků, vytváří se vzdušné hlízky, silně napadené rostliny odumírají. Infikované hlízy jsou malé, měkké, gumovité, vytvářejí mnoho slabých, dlouhých klíčků (nitkovitost klíčků). Základem fytokarantény u sadbových brambor je úřední potvrzení, že rostliny buď pocházejí z oblasti prosté původce stolburu, nebo že na rostlinách v místě produkce nebyly od začátku posledního ukončeného vegetačního období pozorovány žádné příznaky napadení původcem stolburu.
Základ prevence
Závěrem je nutné připomenout, že zákonem o rostlinolékařské péči je dána každému, kdo zjistí výskyt nebo má důvodné podezření z výskytu karanténního škodlivého organismu, povinnost ohlásit toto zjištění či podezření rostlinolékařské správě. A co je základem preventivních opatření proti zavlékání a šíření karanténních škodlivých organismů bramboru? Základem je používání kontrolované a na nejzávažnější patogeny testované sadby.
Ing. Miloslava Táborská
Státní rostlinolékařská správa
Praha-Ruzyně
