Menu
e-shop
Úpravy početních stavů zvěře a možnosti jejich řešení byly téma seminářů, které připravilo ministerstvo zemědělství (MZe) za účelem snižování škod způsobených zvěří. Termín semináře dne 2. 10. 2009 v Trutnově nebyl příliš vhod ný pro zemědělce, přesto někteří dali přednost účasti na semináři před polními pracemi. Škody, které především černá a jelení zvěř na polích působí, jsou už léta neúnosné. Program semináře sliboval mimo jiné praktické možnosti ovlivnění stavů spárkaté zvěře i náhrady způsobených škod.
Seminář zahájil garant akce Ing.František Havránek,CSc., vedoucí útvaru Myslivosti Výzkumného ústravu lesního hospodářství a myslivosti. Přítomné seznámil s vývojem početních stavů, především drobné i spárkaté zvěře i s vývojem škod, které tato zvěř působí. Z přednášky bylo nepochybné, že se toto pracoviště věnuje především škodám v lesním hospodářství a mysliveckému výzkumu.
Ing. Buchta, pracovník ministerstva životního prostředí (MŽP) věnoval svoji přednášku významu a vlivu zvěře v krajině jak z pohledu ochrany přírody dosáhnout vyváženého vztahu mezi lesem a zvěří. Bylo nepochybné, že MŽP prakticky sle duje vývoj škod v různých honitbách v souvislosti s početními stavy zvěře. Přednáška byla pro vlastníky lesů velmi přínosná. Seminář pokračoval přednáškou Ing. Růžičky z MZe. Zemědělci čekali na aktuální informace o legislativních i praktických možnostech řešení problémů se škodami působenými zvěří. Přednášející svoji přednáškou zaměřil na podrobné vysvětlení způsobu vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě podle příslušné vyhlášky. Pro mysliveckého hospodáře nebo myslivce by to bylo jistě zajímavé téma. Ale pro zemědělce, kterým působí škody především černá a jelení zvěř pro kterou nejsou v honitbách stanoveny minimální a normované stavy, se podle zákona žádný plán mysliveckého hospodaření nevypracovává, tedy ani nepro- jednává. Přednáška byla tak podrobná, že se už časově nedostalo na další důležité body programu, t.j. praktické možnosti ovlivnění stavů spárkaté zvěře a náhradu škod způsobených zvěří v lese a na ze mědělských kulturách. Tato část přednášky byla dokladem, že se MZe nijak nezabývá škodami, které zvěř na zemědělských pozemcích působí, ani účinnou ekonomicky pro zemědělce únosnou ochranou, jak těmto škodám zabránit. Zůstala tak i nadále pro zemědělce otázka, jak dál. MZe tvrdí, že vlastníci pozemků mohou rozhodujícím způsobem ovlivňovat kvalitu mysliveckého hospodaření v honitbě, na druhé straně vlastníci pozemků - členové honebních společenstev - nemají možnost kvalitu mysliveckého hospodaření ovlivnit, protože se podle zákona o myslivosti ani jednou za rok nemusí konat valná hromada honebního společenstva. Kde tedy, jak MZe sděluje, může vlastník pozemků demokraticky projevit svoji vůli a využít zákona a právních předpisů umožňujících realizovat všechna opatření vedoucí k odpovědnému mysliveckému hospodaření? Seminář byl pro přítomné zemědělce zklamáním i potvrzením toho, že od MZe nemohou očekávat žádnou konkrétní pomoc, i důkaz ,že za nepříznivý vývoj myslivosti nemá nikdo konkrétní odpovědnost.
MZe vůbec nevnímá ekonomickou situaci zemědělců, ani jaké problémy mají zemědělci s údržbou zemědělských pozemků v souvislosti s povinnosti řádného hospodáření a následných kontrol.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den
Mám deset hektarů luk na seno, které potřebuji pro dobytek. Divočáci z minimálně z osmi hektarů udělali regulérní oranici. Hrozí mi, že nebudu mít seno pro příští zimu. Mám šest kraviček. Myslivci se smějí a řekli mi, že si to mám oplotit. Mám nějaké možnosti jak se bránit?
Nebo budu muset dát dobytek na jatka