Školní jídelny budou moci nabízet bezmasá jídla i po plánované úpravě metodiky dietního stravování ve školách. Sdělila to mluvčí Ministerstva školství (MŠMT) Aneta Lednová. Reagovala tak na kritiku neziskové organizace Nesehnutí. Podle ní má metodika usnadňovat poskytování dietní stravy ve školách, ze skupiny osob, na kterou se metodika vztahuje, ale byli vyškrtnuti školáci stravující se vegansky a vegetariánsky. Na reformě školního stravování nyní pracují MŠMT, Ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav .
Cílem nové metodiky je podle Lednové vylepšit stávající praxi stravování ve školních jídelnách s důrazem na zdravou a vyváženou stravu pro žáky a tomu přizpůsobit takzvaný spotřební koš. "S ohledem na hygienická pravidla, vybavení a kapacity školních jídelen nelze v dané situaci uložit školám povinnost vyhovět všem, současně je ale určitě zachována možnost, což odpovídá odborným doporučením. Mnohé školní jídelny bezmasá jídla nabízí a budou v této praxi jistě pokračovat," řekla mluvčí resortu školství.
Na svém facebooku ministerstvo doplnilo, že "možnost ohřát si jídlo z domova nebo využít školní mikrovlnnou troubu existuje a je na dohodě mezi rodiči a školou". "Cílem je nalézt řešení, které bude zohledňovat jak potřeby žáků s různými stravovacími preferencemi, tak i praktické možnosti škol a zajištění dodržování hygienických standardů," napsal úřad na sociální síti. Podle organizace Nesehnutí ale dietní stravování, a to včetně ohřátí doneseného vlastního jídlo, nyní poskytuje pouze 30 procent škol. "Proto je nutné aby existovalo metodické doporučení, ve kterém bude jasně napsáno, jak lze těmto dětem už i za současného stavu vyjít vstříc," uvedlo hnutí. Podle odhadů vyřazuje ze svého jídelníčku maso zhruba pět až deset procent a asi 11 procent osob se potýká s potravinovou intolerancí, informovala organizace. To, že MŠMT v návrhu metodiky vyňalo vegansky a vegetariánsky se stravující děti ze skupiny osob, na kterou se metodika vztahuje, bude podle hnutí znamenat, že mnohá zařízení budou odmítat těmto dětem jejich přinesené jídlo ohřát. Odvolávat se podle organizace budou na to, že bez lékařského potvrzení o potravinové alergii nebo intoleranci to není možné. "Přitom toto odmítání ohřátí vlastní stravy lze dle rozhodnutí nejvyššího správního soudu považovat za porušení ústavním pořádkem garantované svobody vyznání a zásah do práv takto dotčených dětí," sdělili Nesehnutí. Organizace Nesehnutí stojí za projektem Pestré jídelny. Hnutí nedávno vyzvalo veřejnost, aby se ozvala dopisem ministrovi školství Mikuláši Bekovi a vyzvala ho ke změně vyhlášky o školním stravování, sdělil koordinátor mediální komunikace Nesehnutí Marek Hadrbolec. Školní jídelny nyní pro své strávníky vaří podle asi 40 let starého spotřebního koše a podle norem, které vycházely z tehdejších znalostí o vlivu stravy na lidské zdraví, řekl dříve náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník. První návrhy reformy by měly být předloženy do konce tohoto roku, informoval tehdy. V Česku je asi 8600 školních jídelen. Podle náměstka Pláteníka se v nich denně stravují asi dva miliony dětí.*
