12.09.2008 | 08:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Skončí klony na pekáči?

Ovce Dolly – první známý případ hospodářského zvířete získaného klonováním. Od doby, kdy zpráva o ní obletěla svět, se tímto způsobem narodily stovky zvířat, kromě ovcí mimo jiné i skot či prasata. K tomu, zda je bezpečné a etické používat produkty klonů pro výrobu potravin či krmiv, proběhla již nejedna debata. Problém znovu oživili poslanci zemědělského výboru Evropského parlamentu. Po Evropské komisi chtějí používání klonů v potravním řetězci člověka či zvířat zakázat.

Ovce Dolly se narodila 5. července 1996 jako první savec naklonovaný z dospělé somatické (tělní) buňky. Jejím vědeckým otcem by profesor Ian Wilmut z ústavu Roslin Institute v Edinburku. Dolly zemřela v únoru 2003 poté, co se u ní objevila progresivní plicní choroba, jaká se normálně vyskytuje u starších ovcí.
Obavy europoslanců
S návrhem zakázat používání klonovaných zvířat pro výrobu potravin a také dovoz klonovaných zvířat, jejich potomků a rovněž produktů z nich přišel před letními prázdninami zemědělský výbor Evropského parlamentu. Stalo se tak na základě popudu jeho šéfa Brita Neila Parishe, který zastupuje frakci Evropská lidová strana – Evropští demokraté.
Podle Parishe trpí klonovaná zvířata řadou neduhů a ve srovnání s konvenčně chovanými mají kratší život. Ze zemědělského pohledu je otázkou, zda tento způsob reprodukce má opodstatnění, jestliže klonovaná zvířata výrazně náchylnější k různým chorobám. Podle zelené britské poslankyně Caroline Lucasové je perspektiva, že by zvířata měla být klonována pro výrobu potravin nesmírně špatná a měla by se zarazit v samém počátku.
Obavy poslanců vycházejí mimo jiné i z rezervovaných stanovisek některých expertů. I Evropský úřad pro bezpečnost potravin ve svém předběžném stanovisku k otázce bezpečnosti masa a jiných potravin pocházejících z těchto zvířat poukázal na to, že tato zvířata více trpí chorobami a mají větší mortalitu (úmrtnost) než ta, která se rodí přirozeným způsobem. Ve stejné době prohlásila etická skupina, že nezná přesvědčivý argument, který by opravňoval k výrobě potravin z klonovaných zvířat a jejich potomků.
Europoslanci ze zemědělského výboru se také obávají, že klonování by mohlo výrazně snížit genetickou diverzitu populace chovaných hospodářských zvířat, zvětšit nebezpečí, že nakažlivé choroby budou decimovat celá stáda, a také že v případě rozšíření klonů v chovech by bylo obtížné zachovat image evropského zemědělského modelu. Ten je totiž založen na kvalitě výrobků, principech přátelských k životnímu prostředí a na respektování přísných podmínek pro pohodu (welfare) zvířat. Europoslanci poukazují také na to, že směrnice č. 98/58 o ochraně hospodářských zvířat zakazuje takové postupy, které pravděpodobně způsobí utrpení zvířat nebo jejich poranění.
Evropská komise by proto měla poslancům zodpovědět řadu otázek. Zejména:
- Sdílí komise názor, že klonování nepříznivě ovlivňuje welfare zvířat?
- Může komise poskytnout dlouhodobé indikátory pro welfare a zdraví klonů a jejich potomků?
- Co udělá komise pro to, aby informovala konzumenty a podpořila veřejnou diskusi o klonování zvířat?
- Pokládá komise používání klonovaných zvířat a jejich potomků pro výrobu potravin za eticky oprávněné?
- Plánuje komise, že přijde s konkrétními návrhy na zákaz klonování zvířat pro výrobu potravin, dovoz klonovaných zvířat, jejich potomků, semene či embryí z nich a také masa či mléka klonů a jejich potomků a výrobků z těchto surovin?
V současné době se na evropském trhu neprodává žádný potravinářský výrobek, který by pocházel z klonovaných zvířat nebo jejich potomků. Experti se však domnívají, že by se tyto výrobky mohly dostat na trh do roku 2010. Zákaz na jejich prodej vydaly Spojené státy americké v roce 2001. Byl však odvolán jejich Úřadem pro potraviny a léčiva, který došek k závěru, že produkty z klonovaných zvířat a jejich potomků jsou stejně bezpečné jako ty, které pocházejí z “normálně” narozených a chovaných jedinců.
Dotaz na úřad Na problém, který letos nadhodili poslanci zemědělského výboru Evropského parlamentu, se již loni dotázala Evropská komise vědeckého výboru Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Chtěla znát jeho názor na vliv klonování na bezpečnost potravin, zdraví a welfare zvířat a také na životní prostředí. S otázkou etických aspektů klonování se obrátila na Evropskou skupinu etiky ve vědě a nových technologiích
Podle vysvětlení úřadu je při sexuální reprodukci oplodněné vajíčko schopné dělením vytvořit všechny buňky výsledného organismu. Při klonování se musí aktivované embryo obsahující somatickou (tělní) buňku nejprve seřídit (“resetovat”). Pak funguje stejně jako oplodněné vajíčko a je schopno úplného vývoje embrya a plodu. Je tedy třeba znovu naprogramovat biochemické signály, které kontrolují „vyjádření“ genů. Právě selhání či nedostatky v tomto epigenetickém (tedy na genech nezávislém) naprogramování, které se mohou projevit v různém stupni, jsou zdrojem možných nepříznivých účinků ovlivňujících klony. Jejich výsledkem může být vznik abnormalit.
EFSA uvedla, že na základě současných znalostí a pro omezený počet dostupných studií na poměrně malém vzorku populace je možné riziko klonů skotu či prasat a jejich potomků pouze odhadnout. Posudek úřadu zvažuje zdravotní aspekty ve vztahu k náhradní matce (samici), klonům a jejich potomkům.
Největší problémy nastávají po porodu
U náhradních matek byl pozorován větší počet případů zmetání a častější výskyt vodnatelnosti a obtížných porodů, zejména u skotu. Také plody klonů mívají větší hmotnost. Proto je třeba krávy s klonem častěji rodit císařským řezem než jejich normálně zabřezlé vrstevnice. Experti však upozorňují, že něco podobného, i když ne v takové míře, je možné pozorovat i u krav zabřezlých jinými umělými reprodukčními technikami (například oplodněním in vitro či přenosem embrya).
Problémy a to až s fatálními následky je možné čekat u klonů zejména v perinatálním (poporodním) období. Většina klonů, které přežijí toto období, jsou podle EFSA normální a zdravá zvířata, což vyplývá z fyziologického a klinického vyšetření a také z jejich chování. Zatím neexistují náznaky nepříznivých dopadů na pohlavní reprodukcí vzniklé potomky klonů skotu a prasat. (Je ovšem pravda, že klony a jejich potomci nebyli zatím ve větší míře studováni po celou dobu svého života.)
Pro posouzení bezpečnosti kravského mléka a hovězího i vepřového masa z klonovaných zvířat a jejich potomků sloužily údaje o složení, nutriční (výživové) hodnotě, pravděpodobnost přítomnosti nových látek, zdravotní stav zvířat a dostupná data o toxicitě a alergenitě. „Pokud vezmeme v úvahu současné znalosti a skutečnost, že sekvence (pořadí) nukleotidů v desoxyribonuklové kyselině (DNA) se v klonech nemění, neexistuje náznak odlišnosti v bezpečnosti potravin mezi produkty ze zdravých klonů skotu a prasat a zdravých konvenčně chovaných a množených jedinců,“ uvádí EFSA a dodává: „Zároveň také neexistuje důkaz, že by klony nebo jejich potomci představovali nějaké riziko pro životní prostředí ve srovnání s konvenčně chovanými zvířaty.“
Názor Američanů
Problémem se zabýval i americký Úřad pro potraviny a léčiva (Food and Drug Administration, FDA), speciálně jeho Centrum pro veterinární medicínu. Po několika letech analýz američtí vědci a veterináři neobjevili, že by zdravotní riziko bylo větší u klonů, které přežily několik týdnů po narození, a že zdravý dospělý klon se neliší od zdravého konvenčně chovaného zvířete. Nezjistili také žádné rozdíly ve složení mléka a masa. Svůj názor američtí experti odůvodnili tím, že při klonování se nepoužívá žádný cizí gen, všechny pocházejí od tradičně chovaných zvířat. Tato zvířata se chovají a používají k výrobě potravin po staletí a není známo, že by produkovala toxické látky. Za riziko pro klony označili stejně jako EFSA provedení epigenetického zásahu. Poukázali na to, že rizika jsou i u zvířat vzniklých jinými umělými reprodukčními metodami.
Závěry pro potraviny Klony a potraviny, které by z nich byly eventuálně vyrobené, se musí řídit stejnými předpisy jako konvenčně chovaná hospodářská zvířata a jejich produkty. Anomálie pozorované u klonů jsou stejné jako ty, které se vyskytují u zvířat reprodukovaných jinou umělou metodou. Tato zvířata se neliší od jedinců vzniklých přirozenou cestou a chovaných konvenčním způsobem. Neexistuje významná odlišnost ve složení mléka klonů skotu a dojnic vzniklých tradiční reprodukcí. U potomků klonů vzniklých normálním sexuálním rozmnožováním odpadají možné rizika vlivu epigenetických zásahů, která by mohla přijít v úvahu u klonů. Navíc se u myší zjistilo, že fenotyp (pozorovatelné vlastnosti) ovlivněný epigenetickými zásahy potomci vzniklí normálním rozmnožováním nedědí. Takže riziko potravin pocházejících z potomků klonů není větší než u potravin z normálně chovaných a rozmnožovaných zvířat.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down