23.08.2004 | 02:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Skot – hlavní cíl českých podpor

Dotace, kterými Evropská unie podporuje zemědělství, budou nadále neudržitelné. V některých případech jde doslova o mrhání penězi. Přesto by se však nyní při reformních snahách neměla Česká republika nechat dotlačit k naprostému odpojení plateb od produkce. Ze svého rozpočtu by měla každopádně přispívat na to, aby se u nás udržel skot. Tak nahlíží na domácí podpory připravované pro příští dva roky Jiří Zelenka, předseda představenstva ZD Krásná Hora nad Vltavou, a. s. V rozhovoru také hodnotí, co přinesly uplynulé měsíce v unii.

Necelé čtyři měsíce, po které jsme členským státem EU, ukázaly, že díky nižším cenám je o českou produkci na trhu unie zájem. Jak dlouho to podle vás potrvá?

Nepotvrdila se některá dřívější tvrzení, že nejsme konkurenceschopní a na evropském trhu budeme mít problém. Vidíme, jak se dá vyvážet skot, že se dají prodat také prasata, za hranice směřuje mléko ke zpracování. Mrzí mě však, že pro tyto obchody potřebujeme překupníky a neumíme si produkci prodat sami zemědělci přes odbytová družstva. I když je pravda, že Centroodbyt už jisté kroky podniká. Je ale otázka, jak dlouho se bude líbit sedlákům v Německu či Rakousku, že jim konkuruje levnější zboží od nás či z Polska. Zpracovatelé na západ od nás mohou domácím dodavatelům při jednání o cenách pohrozit, že si surovinu dovezou. Mlékárna Müller a další mlékárny, kam nyní směřuje mléko z Čech, mají zájem o další tisíce litrů denně. To znamená, že některý z tuzemských zpracovatelů by mohl o dodávky přijít.

Myslíte, že je dobře, když se surovina vozí ke zpracování za hranice?

Nemyslím. Ale je to vyústění stavu, kdy nejsme schopni se s mlékaři domluvit na odpovídajících nákupních cenách. Prodává-li zemědělec do Německa litr mléka bez příplatků za kvalitu za 8,30 koruny, je to výrazně lepší cena, než jakou by dostal tady. Mlékaři a masokombináty u nás by si měli skutečně uvědomit, že rozhodující pro ně bude přísun suroviny. Kdo ji nebude mít zajištěnou, bude mít smůlu.

Naší výhodou je nižší cena, ta se ale přibližuje úrovni u našich západních sousedů. Podle předpokladů u nás porostou náklady na práci a půdu a postupně se budou srovnávat agrární podpory ve starých a nových zemích. Co očekáváte potom?

Pozice zemědělců na západě a tady by se měla srovnávat. Těžko říci, jak dlouho bude veřejnost ochotna přispívat z rozpočtu, ať unijního, či v jednotlivých zemích, na zemědělství a mohutně ho dotovat. Někdy se dá mluvit až o mrhání penězi. Uvedu příklad. Němečtí chovatelé u nás nakupují býky, tři měsíce je mají doma, pak je prodají jako jatečná zvířata a dostanou prémii 300 eur. Činí tak v rámci pravidel, která jsou tedy špatně nastavená. Tyto peníze by se daly jistě efektivněji využít jinak. Je jisté, že Světová obchodní organizace bude dál tlačit na snižování protekcionismu EU a unie se tomu těžko ubrání. Jsem přesvědčený o tom, že pak se prokáže ohromná výhoda našich velkých podniků. Navrch budeme mít především ve dvou věcech: jednak v rostlinné výrobě na velkých polích v úrodných oblastech a jednak v chovu skotu. Tvrdím, že i v dalších zemích unie bude vývoj směřovat k velkým mléčným farmám. Rodinné farmy budou od chovu dojnic v budoucnu ustupovat už jen kvůli tomu, že mladí lidé se nebudou chtít s touto prací na 365 dní v roce svazovat.

Unie chce stále více peněz přesouvat z přímých plateb na rozvoj venkova a v tom jsme podle čísel u nás už napřed. Jak se tomuto trendu přizpůsobujete ve vašem podniku?

Není pochyb o tom, že lidí pracujících v zemědělství bude nadále ubývat. Musí stoupnout produktivita práce a lidskou práci nahradit výkonnější technika. Jaké rezervy jsou, vidím přímo u nás, tedy přesněji řečeno u akciové společnosti Petrovice z Příbramska, s níž se náš podnik nedávno spojil. Zatímco tam mají výkon na jednoho pracovníka asi 750 tisíc korun, v Krásné Hoře je to 1,15 milionu korun. Jestliže na naší farmě zastanou krmení pro 1450 kusů dobytka dva lidé, v Petrovicích zaměstnávají na poloviční počet zvířat pět pracovníků. To se musí nutně změnit. Proto připravujeme projekt pro operační program na rekonstrukci tamní mléčné farmy a parametry pak budou srovnatelné s Krásnou Horou. Na druhou stranu počítáme s rozšířením přidružené výroby, která je v Petrovicích zaběhlá, a práci by tak mohli najít další z místních obyvatel. Uvažujeme také o zřízení ekologické farmy v Oběnicích, kde máme krávy bez tržní produkce mléka. Je tam nádherná příroda a přímo se nabízí možnost začít s agroturistikou. A to je rozvoj venkova a pokud na to budou peníze, tak proč ne.

Jenže s čím se dá u nás počítat. Nedostává se peněz na spolufinancování Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP), chybějí zdroje na národní dorovnání přímých plateb pro příští rok. Dokázal byste pochopit nějaké krácení?

Stále se tvrdilo, že potřebné prostředky na spoluúčast v HRDP jsou ve všeobecné pokladniční správě. Teď se ukazuje, že zřejmě nejsou a část chybí. Pak bychom ale nedostali slíbenou sumu z unijního rozpočtu. Byla chyba, že se nějakými kritérii neomezilo vyplácení podpor na meziplodiny. Předem muselo být každému jasné, že o příspěvek 4580 korun na hektar bude velký zájem a byl by hloupý ten, kdo by ho nevyužil. Samozřejmě se hlásili pěstitelé z nížin, ale já jsem přesvědčený o tom, že hlavním úkolem HRDP je vyrovnávat diferenciální rentu. Ta musí existovat a není to výmysl minulého režimu, když pochází z dob Marie Terezie. Pokud by se měly krátit sazby v HRDP, dostaly by se méně příznivé oblasti do velmi nevýhodné pozice. Nemůžeme připustit ani nenaplňování přístupové smlouvy ve vyjednaném dorovnání přímých plateb, tzv. top-up. Je mi jasné, že boj o tyto peníze v rozpočtu na příští rok nebude snadný. Nejsou peníze na zdravotnictví, školství, důchody atd. a zemědělcům může vláda říci, že i tak se jim prostředky oproti letošku zvednou. Jenže právě přes top-up můžeme v našem zemědělství mnohé usměrňovat. Těmito platbami můžeme zachránit stavy skotu, které neustále klesají. Pokud by vůbec nebyla dotace zacílená na skot a zůstaly by jen zjednodušené platby na plochu, pak tady zemědělství skončí. Dotace bude možné brát za to, že na půdě nic nedělám. A vrátili bychom se tam, co už tu jednou bylo – zatravněné plochy by se mulčovaly. Dnes by takovou práci na velkých rozlohách zastala levná pracovní síla ze zahraničí. Proto tvrdím, že si musíme zachovat vazbu ke skotu. Staré členské země se brání ustoupit od podpor chovu skotu a nevěřím, že jejich zrušení může třeba ve Francii někdy projít.

Společnost ZD Krásná Hora, a. s., v uplynulých letech přebírala úpadkové podniky a dnes obdělává přes 5500 hektarů zemědělské půdy. Letos se dohodla na fúzi s akciovou společnosti z nedalekých Petrovic, s níž přišlo do společného hospodaření zhruba 1500 hektarů. ZD Krásná Hora hospodaří v oblasti LFA. Ve svém sídle má mléčnou farmu s 800 dojnicemi a 400 kusy mladého skotu, do níž v poslední době investovala 35 milionů korun. Včetně Petrovic podnik v současnosti chová 3850 kusů skotu.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down