Geneticky modifikované (GM) plodiny mají budoucnost. Nelze totiž počítat s tím, že za dvacet až třicet let budou půjdou z Evropské unie takové dotace do zemědělství jako dnes. Díky těmto plodinám, jejichž pěstování je ekonomicky výhodnější, se otevírá šance na další rozvoj nejednomu zemědělskému podniku. Uvedl to ministr zemědělství Ivan Fuksa, který před několika dny navštívil škrobárnu v Hodíškově na Žďársku, zaměřující se na zpracování GM brambor na průmyslový škrob.
Česká republika patří podle ministra v oblasti GM plodin k liberálním státům. V ČR jako jediné zemi v EU se v současné době pěstují jak GM kukuřice, a to na ploše 4680 hektarů, tak od letošního roku i GM brambory Amflora, které mají vyšší podíl amylopektinové škrobové složky. Jsou tak lepší pro následnou výrobu průmyslového škrobu, neboť není třeba chemickými cestami odstraňovat amylózovou složku škrobu, a současně se šetří voda a energie. Vedlejší produkt při výrobě škrobu pak lze využít jako krmivo pro hospodářská zvířata, sdělil ministr. Generální ředitel škrobárenské společnosti Lyckeby Amylex v Horažďovicích Ivica Punčikar odhadl úpory při zpracování škrobu z GM brambor proti klasickým odrůdám na 15 až 20 procent. „To, co se provádělo v podnicích, se realizuje na poli. To je ta úspora chemie a energie,“ podotkl.
GM brambory Amflora pěstují v České republice tři pěstitelé celkem na 150 hektarech. Ti zároveň vlastní i škrobárnu v Hodíškově, jejíž činnost byla před několika lety zastavena důvodů nerentabilní produkce klasického škrobu, informoval. Předseda představenstva a prokurista zemědělské společnosti Proagro Radešínská Svratka Jaroslav Michal. Provoz byl podle něj znovu obnoven až se záměrem zpracovávat GM brambory.
Skončila první sezona Letos byla ukončena první sezona. Ze 150 hektarů polí bylo svezeno asi 3600 tun těchto brambor, vyrobilo se přibližně 720 tun škrobu, řekl Michal. „Zatím se dá ale těžko hovořit o nějakém ekonomickém efektu. Pro nás je to hlavně šance do budoucna, jak využít naši zpracovatelskou kapacitu,“ zhodnotil první sezónu s tím, že výroba tohoto škrobu však nebyla ztrátová. Pěstování GM brambor by se podle něj mohlo vzhledem ke kapacitě škrobárny výhledově až ztrojnásobit. „Mohli bychom vyrobit asi 3000 tun škrobu, což by znamenalo zpracovat asi 8000 až 9000 tun brambor,“ sdělil Michal.
Osazované plochy se ale budou rozšiřovat pomalu; v příštím roce by to mohlo být o 20 hektarů více, o rok později by mohla rozloha této plodiny ještě pomalu zvyšovat. Nedá se ale přesně odhadnout, protože zatím není jisté, jak bude stoupat odbyt, protože zpracovatelé na tento škrob nejsou ještě zvyklí. „Ještě důležitějším limitem je ale množství sadby, která se pěstuje ve Švédsku,“ poznamenal Michal. Letos zemědělci očekávali hektarový výnos kolem 30 tun. Vzhledem k letošnímu nepříznivému počasí sklízeli jen přes 24 tun. Škrobnatost se podobně jako u běžných průmyslových odrůd pohybovala kolem 18,5 procenta, doplnil ředitel podniku, který obhospodařuje 2500 hektarů zemědělské půdy a zabývá se především chovem skotu. „Máme 900 krav českého strakatého plemene, “ podotkl Michal. Produkce mléka dosahuje zhruba 5,5 milionu litrů za rok.
Na zemědělské půdě kromě obilovin a řepky pěstují brambory Amflora. Od ledna prodávají elektřinu z bioplynové stanice společnosti E.on. „Elektřina je pro nás po mléku druhou nejzajímavější komoditou,“ podotkl.
Stáli na rozcestí Škrobárnu v Hodíškově byla rekonstruována s investicí 25 až 28 milionů korun již se záměrem zpracovávat GM produkci. Za to stačili zmodernizovat vnitřní technologii. V té době již také začali spolupracovat s horažďovickou společností, která vypomohla s financováním. „Stáli jsme na rozcestí, protože technologie byla zastaralá a po vstupu do unie došlo k poklesu cen klasického škrobu na polovinu,“ přiblížil Michal. V roce 2008 až 2009 se totiž snížila na 6,5 tisíce korun za tunu, což vlastně představuje pouze cenu brambor. Jinak průměrná cena škrobu byla kolem 12 tisíc nebo i 18 tisíc za tunu škrobu. „Nyní je málo brambor, málo škrobu, evropské zásoby jsou vyprodané a cena se pohybuje někde na 13 až 15 tisících korunách,“ vyčíslil Michal.
Vyrobený škrob odebírá firma BASF, a to prostřednictvím škrobárenské společnosti Lyckeby Amylex Horažďovice. Punčikar poznamenal, že právě BASF touto první geneticky modifikovanou odrůdou brambor disponuje a jako licenci ji zpracovávat má jako jediná firma Lyckleby. Škrob z GM brambor se nesmí používat v potravinářství, lze ho zpracovat jen v průmyslu. Ve výrobě ale vzhledem ke krátké době od povolení odrůdy Amflora ještě není rozšířena. Dá se však používat ve výrobě lepidel, papíru a ve stavebnictví.
Zjednodušit ohlašování Pěstování geneticky modifikovaných brambor v zemích Evropské unie povolila Evropská komise letos v březnu, a to odrůdy Amflora. K tomuto kroku přistoupila poprvé po 12 letech. Až dosud byla v unii povolena jen GM kukuřice. „Vzhledem k plánovanému zrušení společné organizace trhu pro bramborový škrob v Evropské unii v roce 2012, rozhodně vítáme technologie, které zvyšují konkurenceschopnost v tomto odvětví,“ doplnil ministr Fuksa. Snížení byrokracie spojené s ohlašováním a evidencí GM plodin v České republice považuje za jednu z priorit spojenou s touto oblastí. Konkrétně jde o odstranění duplicity, která stanovuje zemědělcům pěstujícím GM plodiny povinnost ohlašovat plochy jak ministerstvu zemědělství, tak ministerstvu životního prostředí. Jako zásadní vidí Fuksa také podporu aplikovanému výzkumu v oblasti GM odrůd v České republice. Přislíbil, že na půdě EU se zasadí o urychlení povolování nových GM odrůd pro dovoz na evropský trh a zároveň pragmaticky bojovat proti nevědeckým přístupům v oblasti geneticky modifikovaných plodin v rámci EU. „ČR podporuje aplikace moderních biotechnologií pro účely výzkumu a průmyslové a zemědělské výroby za předpokladu zajištění vysokého stupně ochrany zdraví a životního prostředí na základě spolupráce s širokým okruhem odborníků a příslušnými správními úřady. Veškeré rozhodování o nakládání s GMO musí být založeno na výsledku vědeckého posouzení a hodnocení rizik GM odrůd,“ .doplnila tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza M. Dvořáčková.
Zemědělci letos v létě napříč zeměmi EU vytvořili petici vyzývající Evropskou komisi k tomu, aby nebránila vědeckému pokroku a zpřístupnila i evropským farmářům využívání nových technologií, mimo jiné GM plodin, ke které se podle ministra Fuksy připojila i Česká republika. Lepší ekonomika jejich pěstování vede podle ministra v důsledku k nižším cenám potravin. Oproti EU přední světoví producenti, jako je USA, Brazílie, Argentina, Čína, zvyšují podíl GM plodin na orné půdě.
Celosvětově plochy GM plodin již přesáhly 130 milionů hektarů, pěstuje se zejména GM sója, kukuřice, bavlník a řepka, nové GM plodiny i modifikace přibývají. V EU je možné od roku 1998 pěstovat pouze Bt kukuřici odolnou vůči zavíječi kukuřičnému a od letošního roku GM brambory Amflora pro průmyslové užití.