Škůdci ve skladech a boj proti nim

V zemědělských skladech je možné se setkat s celou paletou škůdců, kteří jsou buď vyhraněně skladištní, anebo škodí jak v porostech, tak i ve skladovaných produktech. Tito škůdci nezpůsobují jen ekonomické ztráty, ale vlivem jejich působení dochází rovněž k nenávratnému hygienickému poškození uskladněných komodit.

V následujícím přehledu jsou uvedeni zástupci nejčastěji se vyskytujících skladištních škůdců, jejich biologie, preventivní a případně i represivní opatření vedoucí k omezování jejich přítomnosti.

Roztoči (Acarina)

Roztoč moučný (Acarus siro)Je znám také pod jménem skladokaz moučný. Je to 0,3 až 0,6 mm velký, bělavý až narůžovělý, lesklý, obrvený roztoč. Pohybuje pomale a valivě. Lze ho pozorovat lupou při alespoň pětinásobném zvětšení. Nejčastěji se masivně vyskytuje ve vlhčím uskladněném obilí, mouce, moučných výrobcích, rybí moučce, sýrech, otrubách, těstovinách, olejninách, sušeném ovoci apod. Při přemnožení mají napadené produkty charakteristický štiplavý, nasládlý zápach. Škodí požerem, kdy přednostně vyžírá klíčky obilek a tím způsobuje ztrátu klíčivosti zrnin. Vyvolávají alergické reakce.
Roztoč zhoubný (Tyrophagus putrescentiae)
Dospělec je bělavé barvy, lesklý, slabě sklerotizovaný, velký přibližně 0,3 mm. Nápadným znakem jsou dlouhé brvy na zadečku, podle kterého se dá odlišit od předchozího druhu. Je dobře viditelný na černém podkladě při pětinásobném zvětšení. Jeho pohyb je rychlý a přímý.
Napadá řadu skladovaných produktů, především však preferuje olejnatá semena.
Způsoby prevence a likvidace: snížit vlhkost, větrat, napadené produkty spálit nebo je vystavit teplotě 60 °C po dobu dvou hodin. Chemické hubení se provádí postřikem nebo aerosolem některým organofosfátem. Ve skladech provést plynování. Lze využít i biologický boj pomocí roztoče dravého.

Brouci (Coleoptera)

Rušník skladištní (Trogoderma granarium)Je to brouk velký 3 až 4 mm, tmavohnědý, se světlejšími proužky a skvrnami na krovkách. Jeho larva je žlutohnědá s dlouhými, hnědými chlupy a dorůstá velikosti 3 až 4 mm. Vyskytuje se na importovaných výrobcích, v teplých skladech a silech. Napadá i obilí, kde působí jako primární škůdce, který otvírá cestu škůdcům druhotným.
Způsoby prevence a likvidace: monitorování pomocí feromonových lapačů, přímý boj provádět reziduálními insekticidy, aplikovanými ve formě postřiků nebo jako fumiganty.
Pilous černý (Sitophilus granarius)
Je smolně hnědočerný, nelétající brouk, velikosti 3 až 5 mm, patřící mezi nosatcovité (hlava je prodloužena v nosec). Krovky má lesklé. Samice vrtá otvor do zrna pomocí nosce a klade jedno vejce do vyhloubené jamky a poté je překryje víčkem. Larva je bílá, beznohá, obloukovitě prohnutá s hnědou hlavou, dlouhá až 3 až 4 mm, vyjídá vnitřek zrna a kuklí se v něm. Celý vývoj od vajíčka po dospělce probíhá v zrnech a trvá asi dva měsíce. Brouk opouští zrno kruhovým výletovým otvorem. Vývoj je závislý na teplotě a vlhkosti substrátu, teplotní optimum je asi 27 °C a vlhkost 16 %, za těchto podmínek plodnost stoupá až na 550 vajíček a vývoj probíhá dvakrát rychleji. Při teplotách pod 13 °C se jeho vývoj téměř zastaví. Napadá obilné zásoby, uskladněné těstoviny, rýži, pohanku, luštěniny aj. Ve skladech nosatci preferují hlubší vrstvy hromad obilí (až do hloubky 1 m) z důvodu vyšší teploty. Při napadení obilí jeho teplota stoupá, protože výkaly pilousů fermentují a na hranicích této oblasti vzniká oblast kondenzace vody. V prázdných skladech přežívá ukrytý ve spárách, bednění, kde vydrží bez potravy až tři měsíce. Přestože se jedná o importovaný druh, je velmi odolný vůči mrazu a vydrží až deset dní ve vodě. Škodí snížením kvality a kvantity zrna, které je ztuhlé kvůli výkalům pilousů, a kondenzace způsobuje jeho klíčení.

Pilous rýžový (Sitophilus oryzae)Je to hnědý, 3 mm velký létající brouk, se čtyřmi oranžovými skvrnami na krovkách. Má rychlejší vývoj než pilous černý (1 až 2 měsíce). Bývá hojnější ve skladech s vyšší teplotou. Škodí na stejných substrátech jako pilous černý.
Způsoby prevence a likvidace: likvidovat napadenou surovinu, snížit vlhkost, větrat, skladovat při teplotách pod 15 °C, měřit teplotu ve skladovacím centru každý den, fyzikálně ošetřit teplotou –20 °C na sedm dní nebo při +60 °C na jednu hodinu. Chemické ošetření prázdných míst provádět reziduálním přípravkem ve formě postřiků (Coopex, Actellic 50 EC aj.) a toto ošetření opakovat, popřípadě provést aplikace plynů oprávněnou osobou. Ošetření je dobré opakovat.
Lesák skladištní (Orayzaephilus surinamensis)
Je to hnědočervený, asi 2,5 až 3 mm dlouhý, štíhlý brouk se šesti zoubky po každé straně štítu. Samička klade 200 až 350 podlouhlých, lesklých, bíle zbarvených vajíček na substrát, do skulin v podlaze i ve stěnách. Larva se líhne po 22 dnech, je žlutá se žlutohnědou hlavou, na hřbetě prvních třech článků má dvě hnědé skvrnky a tělo má řídce porostlé chloupky. Celkový vývoj trvá průměrně 80 dnů (při 35 °C jen 3 týdny) a ve skladech má 2 až 7 generací během roku. Preferuje teplotu 20 až 35 °C a jeho vývoj se téměř zastavuje při teplotách pod 18 °C. Je však velmi odolný vůči vysokým i nízkým teplotám, vydrží –14 °C až 52 °C po několik hodin. Je to nebezpečný škůdce na uskladněném obilí, rýži, moučných výrobcích, olejnatých semenech, ale i na sušeném ovoci, tabáku, koření, těstovinách, pečivu atd. Je schopný pronikat i do uzavřených obalů a rychle se šíří v napadeném zboží. Napadá především suroviny narušené pilousi. Ve skladovaném obilí může působit ohniska záhřevu.

Lesák moučný (Cryptolestes ferrugineus)Je to tmavě rezavý, 1,5 až 2,5 mm velký, létající brouk. Larvu má nažloutlé barvy, její hlava a poslední článek těla jsou červenohnědé. Kuklí se v zámotku mezi zrny nebo ve skulinách. Jeho vývoj trvá 70 až 80 dnů a má obvykle 1 až 2 generace za rok.
Škodí na mouce i moučných výrobcích a je významným škůdcem v mlýnech i skladech mouky, obilovin a olejnin.
Způsoby prevence a likvidace: odstranit napadené potraviny, udržovat čistotu, fyzikálně ošetřit teplotou –20 °C na sedm dní nebo při + 60 °C na jednu hodinu. Chemické ošetření prázdných míst reziduálním přípravkem, popřípadě aplikace plynů oprávněnou osobou.
Potemník skladištní (Tribolium confusum)
Brouk je kaštanově hnědý, velký 3 až 4 mm. Při zmáčknutí vydává typický zápach. Samička naklade za svůj život až 450 vajíček na živný substrát. Larva je bělavá až nažloutlá, velká až 6 mm, na konci těla má hákovité výrůstky. Její vývoj trvá 1 až 2 měsíce a prodělává jej hluboko v substrátu. Celkový vývoj je 83 dní při teplotě 18 °C. Dospělec žije 1 až 2 roky a v teplém prostředí může mít až čtyři generace za rok. Je to teplomilný brouk (při 0 °C hyne za 2 dny, při 50 °C již za 10 minut), zimu přečkává jen ve vytápěných provozech. Larva i brouk požírají mouku, moučné výrobky, luštěniny, sušenou zeleninu, koření, ořechy apod. Vyskytuje se v silech i strojích v chuchvalcích organického prachu, zámotků a mouky způsobených housenkami zavíječů. Napadený substrát zapáchá.
Potemník hnědý (Tribolium castaneum)
Brouk je válcovitého tvaru s kaštanově hnědým zbarvením, velký 3 až 4 mm. Z hladkých, bělavých vajíček se líhnou podlouhlé, žlutavé, 6 mm velké larvy, které mají tmavou hlavu a poslední článek mají se dvěma špičatými rezavohnědými výrůstky. Preferují pro vývoj teplotu 30 až 35 °C, při teplotách pod 20 °C se vývoj téměř zastaví. Vývoj od vajíčka po dospělého brouka trvá v závislosti na teplotě 3 až 14 týdnů. Brouci i larvy jsou významnými škůdci, působící hmotnostní i jakostní škody na substrátech. Lezou v produktech a záhybech sáčků. Působí záhřev substrátu. Prázdné larvální kožky vynášejí škůdci na povrch. Potravou jsou hlavně obiloviny, zejména napadají obilí napadené pilousi. Škodí znečištěním produktů, napadené partie napadají i plísně, produkty mají od zatuchlého po nakyslý zápach.
Způsoby prevence a likvidace: skladování v uzavřených nádobách, napadené produkty likvidovat nebo prosévat, udržovat čistotu, fyzikálně ošetřit teplotou –20 °C na sedm dní nebo při +50 °C po dobu 10 až 15 minut. Provádět monitoring feromonovými lapači. Chemické hubení napadeného substrátu zajistit postřikem, při kalamitním napadení provést fumigaci. Prázdné sklady pravidelně ošetřovat reziduálními insekticidy, a to především organofosfáty a karbamáty. K asanaci plných skladů použít pyretroidy aplikované formou aerosolu, s opakováním po 1 až 2 měsících.

Potemník moučný (Tenebrio molitor)Dospělec je hnědočerný, lesklý, nápadně velký brouk (12 až 18 mm), protáhlého těla s jemně pruhovanými krovkami. Larva je bílá a postupně nabývá žlutavého zabarvení. Žije průměrně 360 až 500 dnů (optimum při teplotě 26 °C je 200 dní) a před zakuklením vylézá na povrch produktu. Bývá chována jako krmivo exotů nebo k rybářským účelům. Kukla je běložlutá o velikosti 15 až 20 mm. Dospělý jedinec žije tři měsíce. Je to jeden z důležitých škůdců mlýnů, především moučných výrobků a mouky. Škodí dále na otrubách, rýži, kroupách, chlebu, obilí, sušeném masu, krevních a masových moučkách, pokrutinách, bílkovinných krmivech a šrotech, žije i na mrtvolkách hmyzu. Larvy jsou velmi odolné a mohou být bez potravy i několik měsíců. Preferují tmavá místa.
Způsoby prevence a likvidace: zdroj napadení nalézt a odstranit, omezit dlouhodobé skladování, napadené suroviny přečistit, hubení teplotou 52 °C po dobu jedné hodiny. Chemické ošetření není většinou nutné, může se ale použít aerosol, případně postřik některým pyretroidem nebo organofosfátem, podle podmínek a substrátu. V mlýnech a skladech se provádí fumigace.

Zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum)Je to tmavě zbarvený brouk, velký 4 až 5 mm, na krovkách má světlé, hnědé chloupky, které vytvářejí šikmou pásku. Samičky kladou vajíčka na semena hrachu již na poli. Masitá larva, velká asi 5 mm, prodělává vývoj uvnitř semene, které vyhlodává. Kuklí se zazátkovaná uvnitř hrachu. Dospělý brouk pak prokouše asi 2 mm velký otvor, kterým zrno opouští. K líhnutí dochází v uskladněném hrachu, brouci se pak koncentrují na oknech a v jejich okolí a snaží se vylétnout ven. Nenapadají již ostatní zásoby, jejich potravou je pyl kvetoucího hrachu. Přezimují ve skladech, v teplých oblastech i v přírodě. Vývoj trvá okolo 70 dnů. Napadený hrách lze využít pouze ke krmení.
Způsoby prevence a likvidace: provádět rané setí hrachu, dodržovat dostatečný odstup mezi porosty a sklady s tímto škůdcem, likvidovat napadené partie, zaorávat výdrol, provést hlubokou orbu na loňských hrachovištích (jsou schopni vylézat z hloubky do 10 cm). K omezení dochází také, pokud se během zimy zvýší teplota nad 20 °C a vylíhlí brouci předčasně vylétnou a díky zimě zahynou. Lze použít i zmrazení hrachu při teplotě –13 °C. Při chemickém hubení aplikovat insekticid v době květu (opakovat po sedmi až deseti dnech), ve skladech zahubit přezimující generace přípravky Uragan a Delicia Gastoxin. Po vyskladnění je třeba sklady dokonale vyčistit od všech zbytků a provést aplikaci některého z insekticidů. Ve velkém se brouci hubí ve skladech fumigací.
Zrnokaz fazolový (Acanthoscelides obtectus)
Je olivově hnědý brouk s tmavohnědými skvrnami, velký 2,5 až 4 mm, poslední článek zadečku má žlutočervený. Samice klade na fazole nebo mezi ně 50 vajíček, larvy se zavrtávají do fazolí a živí se vnitřkem. V jedné fazoli se vyvíjí více larev. Vývoj trvá asi 60 až 70 dní. Napadá nejčastěji fazole, méně hrách, čočku, lupinu, koňský bob aj. V teplých oblastech mohou být fazole napadeny již na poli během růstu.
Způsoby prevence i likvidace: po vyskladnění sklady dokonale vyčistit od všech zbytků a provést aplikaci některého z insekticidů. Ve velkém se brouci hubí ve skladech fumigací.

Motýli (Lepidoptera)

Zavíječ paprikový (Plodia interpunctella)Je to motýlek velký 7 až 9 mm s rozpětím křídel 13 až 20 mm. Přední křídla jsou výrazně dvoubarevná – na konci tmavá hnědočervená a na bázi světlá šedivá, v klidu jsou střechovitě složená. Samička klade do potravinářských surovin 200 až 250 vajíček. Plně dorostlé larvy často opouští potravní zdroj a šplhají po stěnách, produkují zámotky a případně se kuklí. Vývoj od vajíčka po dospělce je asi 30 dnů v závislosti na teplotě, přičemž pokud je teplota pod 13 až 15 °C, vývoj se téměř zastaví. V nevyhřívaných prostorech je jedna generace za rok, v prázdných skladech se mohou vyskytovat různá vývojová stadia zavíječů. Dospělci mají vrcholy aktivity v podvečer a v noci.

Zavíječ moučný (Ephestia kuehniella)Je to motýlek velký 10 až 14 milimetrů o rozpětí křídel 20 až 25 mm. Přední křídla jsou olovnatě šedá, zadní křídla jsou bělavá, bez nápadné kresby. Samice naklade volně do mouky, otrub, ovesných vloček atd. během svého života 600 až 700 vajíček. Housenka je běložlutá, 15 až 20 mm dlouhá, hlavu má červenohnědou, předohruď hnědou a živí se těmito surovinami, ostatní stadia jsou neškodná. Plně dorostlé larvy často opouští potravní zdroj a lezou po stěnách, produkují zámotky a případně se kuklí. Lepivé pavučiny larev způsobují nalepení mouky do hroznů, provazců a vytváří chuchvalce a hrudky až o váze několika kilogramů, které jsou útočištěm dalších škůdců. Vývoj jedné generace trvá kolem 95 dní při teplotách kolem 18 °C. V teplých budovách má dvě až tři generace za rok, v prázdných skladech se mohou vyskytovat různá vývojová stadia zavíječů. Škodí ztrátou produktů poškozením mouky, cereálií a jiných rostlinných materiálů, znečištěním potravinových produktů výkaly a pavučinami, larvy ničí jemná síta v mlýnech, lepivé pavučiny larev ucpávají trubky, násypky a síta.

Makadlovka obilná (Sitotroga cereallela)Je to motýl velký 12 až18 mm, přední křídla má okrově až hnědavě žlutá. Samice nakladou během svého života až 300 vajíček. Dospělá housenka je bílá s bledě žlutou hlavou a temně rezavými horními čelistmi, dlouhá 7 až 8 mm. Žije uvnitř zrna, před zakuklením prodlužuje chodbičku až k povrchu zrna, prokousává ve slupce zrna částečný otvor a staví si pevný kokon. U nás jsou dvě generace za rok, ve vytápěných skladech i pět generací za rok. V budovách se mohou všechna stadia vyskytovat celoročně. Živí se vlhkou vlnou, semeny, obilím, korkem atd., škody působí zejména housenky.

Mol obilní (Nemapogon granellus)Je to motýl velký 10 až 14 mm, přední křídla má světle šedá se skvrnami, na hlavě má bílé nebo žluté chloupky. Samička klade 60 vajíček, vždy jedno vajíčko na jedno zrno. Housenka je dlouhá 7 až 10 mm, líhne se za 13 dní a je žlutobílá se světle hnědou hlavou.
Způsoby prevence a likvidace: dodržování hygieny založené především na vysavačovém systému. Monitorování pomocí feromonových lapačů. Ošetření fyzikální: +60 °C na jednu hodinu nebo –20 °C na sedm dní. Chemické hubení aplikací aerosolového přípravku na bázi pyretroidu, např. přípravek Reslin 25 SE nebo použít organofosfát (např. Actellic 50 EC). Aerosol používat tři až čtyřikrát do roka podle stupně zamoření a konkrétních podmínek. Je možné také provést fumigaci HCN (v mlýnech).
Pro zamezení výskytu a rozšíření škůdců je nutné přijmout opatření již před naskladněním, kdy je vhodné dostatečně vyčistit všechny skladovací prostory a případně i aplikovat některý z chemických přípravků na škůdce, kteří se skrývají v různých nepřístupných mezerách. Po naskladnění je nutné brát zřetel zejména na provádění preventivních opatření, jako je např. větrání, vysušení a vyčistění skladované komodity a následně, pokud je to již nezbytně nutné, provést ekonomicky náročnější represivní opatření, tedy aplikovat insekticid.

 

Klíčové informace

Škůdci působí významné ekonomické ztráty na uskladněných komoditách. Vyčištění skladů před jejich použitím a další preventivní opatření během skladování musí často doplnit radikální zásah – a tím je aplikace insekticidů, užívaných k likvidaci škůdců.

 

Ing. Jana Horáková, Ph.D.
MVDr. Hana Banďouchová
Doc. Jiří Pikula, Ph.D.

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Fakulta veterinární hygieny a ochrany životního prostředí Ústav veterinární ekologie a ochrany životního prostředí

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *