Jarní sladovnický ječmen je velmi náročnou plodinou na okamžitě přijatelné živiny. Proto jej hnojíme pevnými granulovanými a tekutými hnojivy, ale i hnojivy listovými. V mnohých případech se stává, že výživa rostlin jarního ječmene přes půdu je nedostatečná, rostliny trpí nedostatkem pohotových živin a vše má konečnou odezvu ve snížení výnosů a zhoršení kvality – například příliš nízký obsah dusíkatých látek v zrnu.
Zde by měla nastoupit foliární aplikace. V zemědělské praxi se používají roztoky močoviny, někdy v kombinaci s hořkou solí pro dodání hořčíku. Tato aplikace by měla napomoci korekci výživného stavu zejména v pozdnějších růstových fázích, kde by aplikace ledků již mohla být nebezpečná z pohledu sladovnické kvality. Obilniny obecně snáší dobře při aplikaci hnojiv na list koncentraci roztoku kolem 10 %. Na jeden hektar se však dodává menší množství živin a aplikaci je vhodné s časovým odstupem zopakovat. Kromě pevných hnojiv využitelných k listové aplikaci je možné využít celé řady tekutých Campofortů, Wuxal, Magnitru a ostatní speciální listová hnojiva.
Podmínky pro aplikaci
Otázkou je, v jakých podmínkách listovou výživu u sladovnického ječmene nasadit. Problémem může být i volba správného listového hnojiva. Hnojení na list je vhodné při zjištěném deficitu živiny v rostlině a v období nedostatku srážek, kdy je znemožněn příjem živin kořeny. Zvolit správné listové hnojivo napomohou rozbory rostlin, jež ukáží, který prvek je limitující. Například obsahy dusíku v ječmeni v období odnožování by se měly pohybovat kolem 4,5 až 5,5 %, na počátku sloupkování pak kolem 3,5 % s postupným poklesem až na 1,7 – 2 %. Při podoptimálních hodnotách stoupá riziko příliš nízkých dusíkatých látek v zrnu, porosty je vhodné dohnojit. Listová hnojiva je možné kombinovat s fungicidy (TM) a šetřit tak přejezdy po poli a náklady na aplikační techniku. Možná je i kombinace s růstovými regulátory či stimulátory (TM) aplikovanými v zásadě od fáze plného odnožování až do fáze naduřelé pochvy praporcového listu. Listová hnojiva je možné použít vícekrát za sebou.
Přesné pokusy
V letech 2005 a 2006 jsme na Výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů lokalizované 20 km od Prahy v Červeném Újezdě (okres Praha-západ) prováděli maloparcelkové pokusy s listovým hnojivem Campofort Garant K a Oleo Kali. Zkoumali jsme jejich vliv na výši výnosu, výnosotvorné prvky a kvalitu produkce. Ošetřování fungicidy a regulátory bylo shodné. Použili jsme ke konci odnožování Archer Top v dávce 0,8 l/ha, následně Arteu s Amistarem 0,4 + 0,6 l/ha na počátku metání. Regulaci poléhání jsme provedli Terpalem C 1,5 l/ha v první třetině sloupkování (druhé až čtvrté kolénko). Plevele byly řešeny Mustangem v dávce 0,5 l/ha ke konci odnožování.
K druhému fungicidu (fungicidům) jsme pak na pokusných variantách přidávali Campofort Garant K v dávce 10 l/ha (v roce 2006 i v dávce 5 l/ha) a listové hnojivo Oleo Kali v dávce 3 l/ha. Varianty pokusu v roce 2005 a 2006 i s výsledky jsou uvedeny v tabulce 1 a 2.
V roce 2005 navýšilo výnos pouze listové hnojivo Oleo Kali. Vzestup výnosu činil téměř 300 kg/ha, tržby stouply o více než 1000 Kč z jednoho hektaru. Toto hnojivo navíc i statisticky průkazně zvyšovalo podíl předního zrna o více než 1 %. Podíl předního zrna mírně v roce 2005 zvýšil i Campofort Garant K, a to o 0,6 %. Po aplikaci obou listových hnojiv byl obsah bílkovin (N-látek) v zrně vyšší v průměru o 0,3 – 0,4 %. Hnojivo Oleo Kali v dávce 3 l/ha zvýšilo obsah dusíkatých látek v zrně pouze o jednu desetinu, zatímco Campofort Garant K v dávce 10 l/ha o šest desetin procenta.
V roce 2006 jsme dospěli k analogickým závěrům. Výnosově opět „bodovalo“ listové hnojivo Oleo Kali. Výnos vzrostl o 740 kg/ha a toto navýšení bylo i statisticky průkazné. Při ceně ječného zrna 3500 Kč/t by bylo možné počítat s navýšením tržeb přibližně o 2600 Kč/ha. Oleo Kali zvýšilo obsah dusíkatých látek v zrnu o 0,2 %. Po aplikaci hnojiva Campofort Garant K ve snížené dávce 5 l/ha došlo k mírnému poklesu výnosu o 90 kg/ha, naproti tomu vyšší dávka 10 l/ha zvýšila výnos o 140 kg/ha a tato varianta se tak stala rentabilní (kalkulace s cenou 28 Kč/l Campofortu Garant K). Listová hnojiva navýšila obsah dusíkatých látek v zrně o 1 až 7 desetin procenta a při hodnocení výnosotvorných prvků jsme zaznamenali zřetelný vzestup hmotnosti tisíce zrn. Oleo Kali v roce 2006 navýšilo HTZ o 1 g, Campofort Garant K dokonce o 2 g. Rozdíly v podílu předního zrna byly mezi pokusnými variantami menší než v roce 2005.
Závěr
Dvouleté pokusy s listovými hnojivy Oleo Kali a Campofort Garant K ukázaly, že s jejich pomocí je možné ovlivnit sladovnickou kvalitu zrna, zejména obsah dusíkatých látek v zrně. Z pohledu výnosu se velmi dobře jeví zejména listové hnojivo Oleo Kali, které v obou pokusných ročnících významně navyšovalo výnos a v roce 2005 i podíl předního zrna. Aplikace listových hnojiv do sladovnického ječmene by neměla být jevem výjimečným, ale měla by se stát běžným pracovním úkonem. Listová hnojiva patří k intenzifikačním prvkům.
Ing. Jan Křováček
Prof. Ing. Jan Vašák, CSc.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, katedra rostlinné výroby
