01.06.2012 | 08:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Šlechtění, agrotechnika, výnos a ceny

V současnosti se už nejedná o původní klasickou řepku s vysokým obsahem kyseliny erukové, jejíž olej byl pro lidskou výživu nevhodný, ale o řepku zásadně jinou, z níž je lisován olej velmi kvalitní. Ten se svým složením velmi blíží oleji olivovému a některými parametry, například nižším obsahem nasycených mastných kyselin, jej ještě předčí. K tomuto výsledku ale vedla dlouhá cesta přes výzkumná a šlechtitelská pracoviště, náročné polní zkoušky a poloprovozní pokusy.

České šlechtění 

Před druhou světovou válkou byly u nás pěstovány krajové domácí a zahraniční odrůdy. Za první českou povolenou odrůdu je považována ozimá odrůda Třebíčská z roku 1941 ze Šlech­titelské stanice Stránecká Zhoř. Následovala odrůda Slapská vyšlechtěná v tehdejším Ústavu pro zušlechťování zemáků ve Slapech u Tábora.
Šlechtění nových odrůd řepky se posléze soustřeďovalo i na pracoviště Výzkumné stanice olejnin v Opavě. Z práce zdejších šlechtitelů vyšla odrůda ozimé řepky Silesia se sníženým obsahem kyseliny erukové registrovaná v roce 1983, následovaná v roce 1990 první dvounulovou odrůdou Sonáta, dále v roce 1993 dvounulovou odrůdou Aglona a v roce 1997 odrůdou Odila.
Na Šlechtitelské stanici Slapy u Tábora vyšlechtili v roce 1986 jednonulovou odrůdu Solida a v roce 1996 dvounulovou odrůdu Slapská Stela, která ve své době velmi dobře konkurovala odrůdám světových firem, jejichž osivo bylo v té době do České republiky dováženo (Almanach českého a moravského šlechtění rostlin).
Šlechtění je velmi nákladná činnost vzhledem k délce doby potřebné pro vyšlechtění a následné odzkoušení odrůdy, ale i k nutnému vybavení pro tuto činnost. Životnost odrůdy je velmi krátká a ani ty nejlepší odrůdy se neudrží na trhu delší dobu. Pokud je to deset let, musí se jednat skutečně o mimořádnou odrůdu. To je ve srovnání s dobou potřebnou pro vyšlechtění a registraci, ale i ve vztahu k vynaloženým nákladům velmi málo.
Ve světě je šlechtění často jen jednou z činností silných firem, které se zabývají dalšími obory, např. zemědělskou chemií, nebo jinými velmi výnosnými aktivitami.
Proto malé české šlechtitelské firmy, které samy jednotlivě jen obtížně mohou konkurovat silným zahraničním společnostem, vytvořily sdružení pod názvem Česká řepka, kde se spojila výzkumná činnost s praktickým šlechtěním a vytvořily se tak lepší podmínky pro tvorbu domácích odrůd, které jsou šlechtěny pro místní klimatické podmínky. Je potěšitelné, že vyšlechtěné odrůdy mají nejen požadovanou kvalitu (obsah oleje a nízký obsah GSL), ale jsou též výnosově srovnatelné se zahraničními odrůdami. Z tohoto spojení šlechtitelských firem s výzkumem vyšlo a od roku 2006 bylo uvedeno na trh několik odrůd (Oponent registrovaný v roce 2006, Aplaus 2007, Opus 2007, Oksana 2007, Benefit 2009).
V počátcích se šlechtění zaměřovalo na výnos, nepukavost šešulí, olejnatost a zimovzdornost, až následně začaly být hledány další vlastnosti, které pomohly vytvořit kvalitativně zcela novou řepku. Už od osmdesátých let bylo také intenzivně pracováno na šlechtění hybridních materiálů řepky olejky.
Potravinářskou kvalitu získala řepka významným snížením obsahu kyseliny erukové a odrůdy, které měly tuto vlastnost, se označovaly jako odrůdy jednonulové. Od roku 1974 byly uvedeny do praxe odrůdy s obsahem nejdříve max. 5 %, později 2 % kyseliny erukové. Pěstování těchto odrůd na velkých plochách mělo jen velmi krátkou historii, protože záhy došlo k nahrazení odrůdami s novou kvalitou, kterou představovalo snížení obsahu antinutričních látek – glukosinolátů (sirných látek) v řepkovém semeni. Tím se zvýšil význam řepky nebo výlisků z ní jako složky krmných směsí pro hospodářská zvířata. Nadále se ale na kvalitě řepkového semene pracuje, protože pro potravinářský průmysl je žádoucí další snižování obsahu kyseliny erukové.

Nástup hybridních odrůd
 
Šlechtění řepky olejky na přelomu osmdesátých let se souběžně s řešením kvalitativních parametrů řepky zaměřilo na tvorbu hybridních odrůd, u kterých se předpokládaly některé zlepšené vlastnosti. Ty představovala větší odolnost proti chorobám a škůdcům i vůči dalším stresovým faktorům. Hybridní rostliny řepky jsou většinou silnější a mohutnější, tzn. odolnější vůči poléhání.
První hybridní odrůda v Evropě byla registrována ve Francii v roce 1994 pod názvem Synergy, představující nerestaurovaný hybrid. Jednalo se o odrůdu pylově sterilní, která musela být vysévána ve směsi s opylovačem, v tomto případě odrůdou Falkon (tzv. sdružená odrůda).
Odrůda Synergy se velmi rychle dostala do České republiky, kde byla zkoušena podle doc. Ing. Baranyka, CSc., od roku 1994 a následně zaseta na větší ploše v rámci poloprovozních pokusů Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) již v roce 1995.
Velmi rychle se projevila zranitelnost této odrůdy s velkým výnosovým potenciálem při nepří­znivých klimatických podmínkách v době květu. Špatné opylení květů a nevytvoření semen bylo příčinou propadu výnosu v některých oblastech Francie. Proto se v praxi na běžná pole v České republice tato odrůda nerozšířila.
Velmi záhy po odrůdě Synergy, v roce 1998, byla registrována nová hybridní odrůda řepky Pronto postavená na zcela jiném základě (tzv. restaurovaný hybrid). Uvedená odrůda prokázala velmi dobrou výkonnost, zbavila se nectností předchozí odrůdy, byla výnosově spolehlivější. Předstihla výší výnosu nejlepší liniové odrůdy zejména v teplejších oblastech České republiky.
Od doby prvních hybridů uvedených na náš trh uběhlo více než 17 let a za tu dobu se hybridní odrůdy staly běžnou součástí provozních ploch. Uvádí se, že jejich rozloha pěstování předstihla pěstitelskou plochu liniových odrůd o 10 %.
Počet nových hybridních odrůd se v zkouškách vyrovnává s počtem registrovaných liniových odrůd a lze očekávat, že trend dominance hybridních odrůd bude pokračovat (viz tabulka 2). Tento vývoj má několik důvodů a je zřejmé, že tím hlavním je vysoký výnos, dalšími jsou výnosová spolehlivost a odolnost proti biotickým i abiotickým stresům. V neposlední řadě stojí za rychlým vývojem hybridních odrůd zájem šlechtitelských firem chránit se proti neoprávněnému využívání výsledků šlechtění.
Odolnost potvrdily hybridní odrůdy v letošní zimě se střídavými teplotami a extrémními mrazy bez sněhové přikrývky v únoru, kdy podle informace Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin zaznamenaly lepší přezimování než odrůdy liniové.

Prověřování vlastností jednotlivých odrůd
 
Od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, lze u nás pěstovat odrůdy řepky, které jsou zapsány ve Státní odrůdové knize, nebo odrůdy zapsané ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských plodin (Evropský katalog).
V roce 2011 bylo ve Státní odrůdové knize zapsáno více než 90 odrůd a v Evropském katalogu mnoho set odrůd. Na trhu je taková nabídka osiva odrůd, ve které se sotva lze vyznat. Pro orientaci v nabídce potřebují zemědělci informace, které je budou seznamovat s tím, jak jsou odrůdy vhodné do klimatických podmínek naší republiky, o jejich kvalitativních a dalších hospodářských vlastnostech.
Potřebné informace nabízí Seznam doporučených odrůd. Jedná se o publikaci shrnující výsledky z posledního roku registračních zkoušek ÚKZÚZ a zkoušek pro doporučování, zajišťovaných a organizovaných příslušným pěstitelským svazem, v případě řepky, SPZO za určité podpory státu.
Informace uváděné v Seznamu doporučených odrůd jsou výsledkem víceletého zkoušení jak odrůd osvědčených, tak i perspektivních. Na uvedeném základě získané informace jsou zdrojem poměrně přesných a objektivních údajů pro stanovení předpokládaných vlastností odrůd. Přestože vliv klimatických a dalších faktorů na odrůdu je ohromný, lze její vlastnosti při délce zkoušení v oblastech, kde bude pěstována, poměrně dobře zmapovat.
Pěstitelé mají možnost před výběrem odrůdy a nákupem osiva nahlédnout do seznamu a ověřit si vlastnosti odrůdy. Získají tak větší jistotu, že se odrůda na jejich polích osvědčí než při nákupu na doporučení prodejce, pokud se jedná o odrůdu zkoušenou pouze v zahraničí v odlišných přírodních podmínkách.

Zavádění výsledků výzkumu a novinek do praxe
 
Jestliže procházíme novodobou historii pěstování řepky v naší republice, je až překvapivé, jak se výsledky výzkumu a šlechtění dostávaly velmi rychle mezi zemědělce do praxe. Je to zásluha řady lidí, kteří se v minulosti řepkou zabývali, ať už to bylo v Systému výroby řepky založeném v roce 1983, nebo následně od roku 1990 v SPZO.
Ohromné množství informací, které je praxi předáváno prostřednictvím přehlídek odrůdových pokusů včetně novinek o ochraně a ošetřování porostů, dále prostřednictvím tištěných i elektronických médií a celostátního semináře, je trvalým motorem, který posouvá výsledky pěstování řepky výše.
Rozšíření pěstování řepky podporuje dobré uplatnění na domácím i světovém trhu, rentabilita a zvládnutá agrotechnika. V posledních dvou letech přes ustálenou produkci prudce poklesl objem vyváženého řepkového semene. Projevil se náběh nových zpracovatelských kapacit. Má to tu výhodu, že není vyvážena surovina, ale vzniká výrobek s vyšší přidanou hodnotou.
Velké zastoupení řepky v osevních postupech je často předmětem kritiky, poukazuje se na její vliv na alergické reakce a na to, že tak velká plocha má nepříznivé důsledky pro ekologii a další vlastnosti.
Na její obranu musíme uvést: Řepka je vhodnou předplodinou pro obilniny, i když existují další i lepší, ale těm chybí dobré tržní uplatnění. Ozimá forma řepky olejky navíc plní v zimních měsících i půdoochrannou funkci, protože půda s kořenovým systémem nepodléhá tak snadno vodní erozi. Řepka skutečně může u citlivých jedinců vyvolávat alergickou reakci, ale stejně působí i kvetoucí obilniny.
Obliba pěstování řepky má základ ve výše zmíněných faktorech. Přejme si, aby nová Společná zemědělská politika Evropské unie vytvořila podmínky, které napomohou v rozšíření pěstitelských ploch dalších zemědělských plodin i jejich lepšímu uplatnění na trhu.
A pokud bude platit totéž pro co nejširší škálu pěstovaných zemědělských plodin, tím lépe.
(Tabulky a graf najdete v tištěné verzi Zemědělce.)

 

Klíčové informace

– Řepka olejka je komoditou, jejíž pěstování je v posledních letech pro většinu zemědělských podniků velmi příznivé.
– Náklady na pěstování řepky olejky sice v posledních letech mírně rostou, ale dosahovaný průměrný hektarový výnos a velmi příznivé ceny řadí řepku olejku mezi plodiny s vysokou mírou rentability.
– Přes nižší vstupy do výroby řepky se řadí Česká republika výsledky pěstování mezi ty lepší země v Evropě. Pro zpeněžení úrody jsou důležité poskytované ekonomické přehledy a informace o situaci na burzách a o světových cenách, které jsou základem i pro obchodování u  nás
.

Ing. Jitka Potměšilová Ministerstvo zemědělství
Odbor rostlinných komodit
Oddělení polních plodin

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down