Novodobá historie chovu černostrakatého skotu u nás začíná v 60. letech minulého století. V té době byly realizovány rozsáhlejší dovozy plemenic. Přestože nebyla nakupována nejlepší plemenná zvířata, přednosti zejména v užitkovém typu a výkonnosti byly zřejmé. V průběhu sedmdesátých let byly velmi silně omezeny další dovozy a bylo přikročeno k výstavbě populace černostrakatého skotu převodným křížením. V tomto období byly investice do rozvoje a šlechtění černostrakatého plemene minimální.
Popsaný stav byl jednou z příčin méně progresivní realizace šlechtitelského programu plemene v minulém období ve srovnání s chovatelsky vyspělými zeměmi světa. Svou roli také sehrála skutečnost, že v řadě chovů nedošlo spolu se zlepšením genetické úrovně stáda k adekvátnímu zlepšení podmínek chovu. Zmíněné faktory byly příčinou nižší rentability plemene v porovnání se stády v chovatelsky vyspělých zemích.
Chovatelé převzali zodpovědnost za šlechtění
Novelizacemi plemenářského zákona došlo postupně po roce 1990 k přenesení zodpovědnosti za zvelebování a rozvoj plemene ze státu na chovatele prostřednictvím jejich chovatelských organizací (svazů). Při tvorbě zákona a jeho novelách byla respektována přání chovatelů týkající se převzetí zodpovědnosti za rozvoj plemene a zároveň vytvoření liberálního prostředí v oblasti plemenitby a šlechtění. Vzhledem k aktivní účasti představitelů svazů se podařilo tato přání chovatelů realizovat a náš zákon patří k nejliberálnějším v Evropě.
Převedeno do praxe to znamená, že chovatelé (svaz), stanovují chovný cíl, selekční kritéria v jednotlivých úsecích přenosu genů, které nejvíce ovlivňují genetický pokrok v populaci a směrování plemene k chovnému cíli. Jedná se zejména o kritéria pro výběr matek a otců budoucích plemeníků, výběr plemeníků k opakovanému nasazení, podmínky pro zápis importovaných zvířat do plemenné knihy atd. V rámci těchto „mantinelů“ se pohybují jednotlivé plemenářské organizace, které realizují svoje firemní šlechtitelské programy a jsou ve vzájemné konkurenci. Stejně tak, jako dovozci inseminačních dávek.
Šlechtitelský program a chovný cíl
Základním zájmem chovatelů bylo učinit rychlou změnu a dosáhnout odpovídající výkonnosti a ziskovosti u jejich stád holštýnského skotu.
S tímto cílem byl vypracován šlechtitelský program v roce 1993. Zdůrazněno bylo šlechtění na mléčnou užitkovost. Požadovány byly dojnice většího tělesného rámce s dobře utvářeným vemenem, harmonickou tělesnou stavbou, výrazným mléčným charakterem, dobře utvářenými končetinami.
Upravený chovný cíl do roku 2000 zdůraznil šlechtění na produkci mléčných bílkovin. Hlavními selekčními kritérii se vedle produkce bílkovin stal funkční typ plemenic. V následujícím období byl zvyšován důraz na zlepšování funkčních vlastností.
Program předpokládal systémové zjišťování a hodnocení obsahu somatických buněk v mléce, zvýšení rozsahu provádění lineárního popisu a hodnocení zevnějšku krav, zdokonalení systému sledování obtížnosti porodů, sledování a hodnocení dlouhověkosti a další.
Od roku 2001 je cílem šlechtění holštýnského skotu systematické zlepšování celkové rentability chovu na základě genetického zlepšování vlastností zvířat. Dosažení potřebné rentability chovu dojnic předpokládá kromě vysoké mléčné užitkovosti i dobrou úroveň funkčních vlastností, jako je plodnost, zdraví a funkční utváření zevnějšku.
Z hlediska plodnosti a zdraví je cílem pravidelné zabřezávání a produkce životaschopných telat, odolnost proti mastitidám a dalším onemocněním. Po celé období je selekční program koncipován jako otevřený s využíváním nejlepších zvířat domácí populace a uplatněním zvířat ze zahraničních populací.
Selekce podle souhrnného indexu
Holštýnské plemeno bylo ve většině zemí v minulosti šlechtěno zejména na vysokou mléčnou užitkovost. Poměrně malá pozornost byla věnována plodnosti, dlouhověkosti a zdraví. Ve svém důsledku to znamenalo, že přestože krávy dosahovaly vysoké mléčné produkce, nepřinášely jejich chovatelům očekávaný ekonomický efekt.
Z těchto důvodů došlo v mnoha zemích k poměrně zásadnímu přeformulování chovných cílů. Vedle selekce na produkci se začala uplatňovat ve větší míře také selekce na další ekonomicky významné ukazatele na základě jejich genetického hodnocení. Plemenné hodnoty pro plodnost, dlouhověkost, průběh porodu a další se začaly využívat ve šlechtění, to znamená, že cílem je jejich genetické zlepšování.
Každé vlastnosti, pro kterou je vypočtena plemenná hodnota, je přidělen váhový koefi-
cient na základě ekonomického významu této vlastnosti. Jedinec je do plemenitby vybírán podle jednoho čísla (indexu), který je váženým součtem všech zahrnutých vlastností, resp. jejich plemenných hodnot. Jedná se o selekci na tzv. souhrnný genotyp a index je označován jako komplexní nebo souhrnný index.
Váhy jednotlivých znaků v indexu odpovídají jejich významu v chovném cíli. Selekční index je tedy určitým číselným vyjádřením chovného cíle. Vedle selekčního významu má index také význam marketingový, protože podle indexu se řadí býci a krávy do žebříčků, což ovlivňuje jejich cenu na trhu.
Obdobný vývoj probíhá také u nás. U holštýnského plemene v ČR byl uveden do rutinního použití souhrnný selekční index pro býky SIH v roce 2004 a od roku 2007 index SIH-K pro krávy. Podíl jednotlivých znaků byl: produkce 65 %, plodnost (zabřezávání dcer) 10 % a zevnějšek (25 %). Jedná se o znaky tzv. funkčního zevnějšku mající význam pro dlouhověkost (končetiny, vemeno).
Počátkem roku 2006 byly zařazeny do indexu somatické buňky (zdraví vemene) váhou 5 %, o něž se snížila váha znaků produkce. V průběhu roku 2008 došlo k úpravě indexu. Zohledněny byly změny ekonomických podmínek výroby mléka, zařazeny byly nové funkční vlastnosti, pro které byla nově k dispozici plemenná hodnota. V indexu, který je v nezměněné podobě používán dosud, má podíl 49 % produkce, 12 % reprodukce, 7 % zdraví vemene, 7 % dlouhověkost a 25 % znaky zevnějšku.
Výsledky a realizace programu
Realizace šlechtitelského programu je dlouhodobá, v kratších časových úsecích lze hodnotit pouze dílčí kroky. Pro posouzení úspěšnosti programu má rozhodující význam genetický trend, pro chovatele jsou to ukazatele, které rozhodují o rentabilitě jeho chovu (dodávky mléka, brakace, reprodukce a řada dalších).
Výsledné parametry produkce a rentability výroby mléka jsou výslednicí spolupůsobení šlechtění a celkových podmínek vnějšího prostředí, které se také podstatným způsobem mění. Jedná se zejména o podmínky výživy, ustájení, jednotlivých technologických systémů, pohody zvířat, managementu stád a celkové ekonomiky produkce mléka.
Rozhodujícími příjmy jsou u holštýnských krav tržby z prodaného mléka. Zvyšování užitkovosti je vedeno snahou po vyšších tržbách, ale je také spojeno s vyššími náklady na kvalitnější krmiva, veterinární a plemenářské činnosti, odpisy základního stáda aj. S růstem užitkovosti se také obvykle zároveň snižují náklady na litr prodaného mléka představované odpisy staveb a zařízení, mezd, energie aj. Hranice, kdy už se nevyplatí dodatečné náklady na zvyšování užitkovosti, je velice rozdílná a závisí na konkrétních podmínkách daného chovu.
Ze souhrnných výsledků uvedených v tab. 1 je zřejmé, že se tato hranice neustále zvyšuje.
Za období realizace šlechtitelského programu se průměrná užitkovost každoročně zvyšovala o 263 kg mléka. Pokles v průběhu celého období však zaznamenávala průměrná tučnost mléka, tento pokles se v posledním roce zastavil.
V minulosti nákupní cena mléka nezohledňovala obsah mléčných složek. V současné době se složky mléka podílí významně na tvorbě realizační ceny. Z toho důvodu byly v roce 2008 zařazeny do selekčního indexu a do budoucna se dá očekávat příznivější vývoj.
Věk při zapouštění jalovic je ovlivňován rozdílnými chovatelskými zvyklostmi, souvisí s celkovou ekonomikou chovu dojnic i se snahou po zvyšování tělesného rámce a kapacity krav. Došlo ke zkrácení o více než tři měsíce, což představuje významnou úsporu v nákladech na odchov jalovic.
Reprodukce je v současnosti jedním z největších problémů v chovu holštýnského skotu nejen v ČR, ale i ve většině zemí s jeho chovem. Mezidobí se za celkové období prodloužilo o 19 dní, ale došlo ke zkrácení o 6 dní proti roku 2005. Mezidobí je ovšem jen jedním z ukazatelů reprodukce, jako u všech vlastností s nízkou dědivostí závisí i realizovaná plodnost na mnoha faktorech a je šlechtěním ovlivnitelná jen v menší míře.
Prodlužování délky produkčního života je společný problém většiny zemí s chovem holštýna. Vzhledem ke vztahu k ekonomice chovu je nutné dobu produkčního využití dojnic prodlužovat jak pomocí chovatelských a veterinárních opatření, tak i uplatněním ukazatelů dlouhověkosti v selekci. Proto byl tento ukazatel zahrnut do selekčního indexu krátce po zahájení výpočtu plemenných hodnot. Dále jsou v indexu zahrnuty znaky zevnějšku, které mají k dlouhověkosti krav významný vztah.
U funkční dlouhověkosti krav a jejich celoživotní užitkovosti současné hodnoty neodpovídají zcela představám chovatelů. V tabulce jsou údaje za krávy v plemenné knize, kterých bylo koncem kontrolního roku 191 tisíc.
Od roku 2005 se celoživotní užitkovost zvýšila o 2153 kg mléka. Zde je třeba také uvést, že od roku 2005 probíhá národní ozdravovací program od IBR, což také ovlivňuje rozhodování chovatelů o brakaci krav.
Další tržby
Poptávka po plemenných zvířatech (jalovice, inseminační dávky) z ČR je poměrně značná. V posledních letech se ročně exportuje okolo 3000 plemenných jalovic, na které svaz vystavuje potvrzení o původu. Tržby z prodeje plemenných jalovic jsou pro některé chovatele významným zdrojem dalších tržeb. Plemenářské organizace každoročně exportují inseminační dávky i na náročné trhy chovatelsky vyspělých zemí. Jedná se prakticky o export výsledků šlechtění.
Používání sexovaného semene pomáhá zvyšovat podíl narozených jaloviček.
Z tab. 2 je zřejmé, že tato metoda si postupně získává oblibu i u našich chovatelů. Po inseminacích sexovaným semenem se v ČR rodí 89 až 90 % jaloviček.
Telata-býčci jsou obvykle exportováni do zahraničí, kde probíhá jejich výkrm do finální porážkové hmotnosti. Současné vysoké ceny hovězího masa a zástavového skotu otvírají další možnosti, které se využívají v zahraničí. Jedná se o mléčný výkrm býčků nebo výkrm do nižších porážkových hmotností. Využívá se vysoké intenzity růstu a ranosti holštýnského skotu. Dále je to inseminace vyřazovaných krav z jiných než reprodukčních důvodů a jejich zapuštění býky masných plemen k produkci zástavových nebo jatečných kříženců.
Závěr
Šlechtění je nepřetržitý proces, jehož podstatou je zlepšování vlastností na základě výběru geneticky nejcennějších jedinců a jejich následné využití k reprodukci. Přesnost selekce je jedním ze základních pilířů každého šlechtitelského (selekčního) programu, která ovlivňuje genetický zisk v populaci.
Pro výběr nejlepších jedinců je třeba znát objektivní výkonnost každého jedince, u krav jsou to data z kontroly užitkovosti, mít spolehlivé původové informace, (data plemenných knih) a mít moderní metody pro stanovení genetické hodnoty (matematicko-statistické metody odhadu plemenných hodnot).
Klíčové informace
– Česká republika má systém kontroly užitkovosti certifikovaný mezinárodní organizací ICAR. Plemenná kniha holštýnského plemene je mezinárodně uznána včetně nejnáročnějších zemí s chovem holštýnského plemene (USA, Kanada).
– Metody kontroly dědičnosti jsou akceptovány referenčním pracovištěm EU pro genetické hodnocení zvířat (Interbull). Zapojení do této organizace umožňuje plemenné hodnoty zahraničních (importovaných) zvířat převést na hodnoty odpovídající podmínkám ČR.
– Stát podporuje šlechtění z národních dotačních zdrojů (kontrola užitkovosti, vedení plemenných knih, hodnocení zevnějšku atd). Z uvedených výsledků vyplývá, že
u holštýnského plemene se jedná o účelně vynaložené prostředky.
Doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc.
Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, o. s.
