Slibná úroda, nikoli ceny

Úroda obilí bude i letos nadprůměrná, potvrzují čerstvé statistické odhady. Oproti loňské rekordní sklizni by ta letošní měla být o jedenáct procent nižší, a to na úrovni zhruba 7,3 milionu tun. Zahájení žní odsunuly několikadenní vydatné srážky, někde za sebou přívalový déšť zanechal polehlé porosty. Větší škody však vlhké počasí nezpůsobilo, shodují se pěstitelé z různých regionů. Co se jim ale nezamlouvá, jsou nízké ceny, které za obilí nabízejí obchodníci.

Za letošní nižší sklizní základních obilovin stojí jak mírný pokles osevních ploch, tak průměrných hektarových výnosů. Výměra 1,5 milionu hektarů je v porovnání s loňským rokem o 7367 hektarů nižší, tzn. o půl procenta, uvádí Český statistický úřad. Podíl obilovin na celkové osevní ploše tak podle ředitele zemědělské statistiky Jiřího Hrbka letos činí šedesát procent, dlouhodobě přitom neklesá pod padesát procent.
Hektarové výnosy by v průměru mohly dosáhnout 4,85 tuny, což je stejně jako v roce 2001. Vloni však pěstitelé sklízeli průměrně 5,43 tuny, to znamená o deset procent více než zní letošní prognóza. Celkově by tak produkce základních obilovin měla činit 7,295 milionu tun, odhadl ČSÚ na základě stavu porostů k 20. červnu.
Na meziročním poklesu sklizně obilovin se podílí hlavně očekávaná nižší produkce pšenice bezmála o 800 tisíc tun, tj. o 16 procent. Jak statistika porovnává, zmenšily se totiž jednak její plochy téměř o 44 tisíc hektarů a průměrný výnos by měl být 5,17 tuny z hektaru oproti loňským 5,84 tuny. U ozimé pšenice odhaduje ČSÚ průměrný výnos 5,24 tuny, zatímco v minulém roce představoval 5,96 tuny. Celková produkce tohoto základního druhu obiloviny má být oproti loňsku nižší o 778 tisíc tun, tedy téměř o 16 procent. Díky rozšíření ploch ječmene o 52,5 tisíce tun má o 2,5 procenta stoupnout jeho celková produkce odhadovaná na 58,8 tisíce tun. Větší nárůst totiž brzdí očekávaný výnos v průměru 4,58 tuny z hektaru v porovnání s loňským výsledkem 4,97 tuny. O 115 tisíc tun, tj. 27 procent má být meziročně nižší sklizeň žita. Ovlivní to jak propad ploch o 12,3 tisíce hektarů na 46,9 tisíce, tak průměrných výnosů, které mají klesnout z 5,29 tuny v minulém roce na 4,22 tuny z hektaru.
Zdaleka se nezopakuje loňská rekordní úroda u řepky - má být o dvacet procent nižší, předpovídá ČSÚ. Jestliže v loňském roce pěstitelé sklidili téměř 935 tisíc tun této základní olejniny, letos to má být o 180 tisíc tun méně, tedy asi 754 tisíc tun. Výnos řepky se očekává v průměru 2,82 tuny z hektaru, zatímco v minulém roce byl 3,6 tuny. Osevní plochy přitom meziročně stouply o 7700 hektarů na 267 tisíc hektarů.
Ceny, které obchodníci nabízejí za tunu řepky, se točí kolem 5000 korun. Někdo dává pevnou cenu, často se ale u této komodity uplatňuje zálohová. Spíše ojedinělé jsou nabídky na 5400 či 5500 korun za tunu, a to od firem, které mají předjednané kontrakty v zahraničí. U potravinářské pšenice mluví výkupci nejčastěji o relacích 2300 až 2400 korun za tunu, u krmné pšenice pak o rozmezí 2000 až 2100 korun. Někteří odběratelé hodlají prolomit i dvoutisícovou hranici a jejich nabídky začínají jedničkou. „Taková cena je ale už nemorální,“ poznamenal Miroslav Zobal, ředitel společnosti Grana z Písku. Cenu sladovnického ječmene určují Sladovny Soufflet, které nastavily úroveň 3200 korun za tunu. Za krmný ječmen se nabídky obchodníků pohybují od 1800 do 2000 korun za tunu.
„Sami nejsme rádi, že jsou ceny jsou tak nízko, ale odpovídá to situaci,“ tvrdí Zdeněk Kubiska, předseda Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu. Sám doufá, že vývoj bude opačný než v uplynulém hospodářském roce: „V letošních žních budou ceny dole a pak by snad mohly stoupat. Vloni byly naopak v době sklizně nejvyšší a pak směřovaly dolů.“ Výkupům nízké ceny nevyhovují podle Kubisky i z důvodu, že na splacení tzv. zelených úvěrů jim zemědělci budou muset dodat větší množství obilí než vloni, což přinese další starosti se skladováním. Objem zelených úvěrů se oproti jiným rokům zvýšil, Kubiska odhaduje, že podniky ZZN, osivářské firmy či prodejci pesticidů touto cestou půjčili zemědělcům kolem pěti až šesti miliard korun. Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský přitom očekává, že tržby za obilí z letošní sklizně by mohly dosáhnout zhruba 14,5 miliardy korun, tedy asi o 1,5 miliardy méně než v uplynulém roce.
Jirovský také pěstitele vyzval, aby obilí nabídli na intervenci hned v prvním měsíci otevření nákupu. „Musíme usilovat o jeho dřívější zahájení, alespoň v říjnu,“ uvedl. Asociace soukromého zemědělství ČR už předtím navrhla ministru Petru Zgarbovi, aby zvážil přesunutí termínu už na začátek září. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba zase žádá, aby se intervenční nákupy rozjely naplno od 1. listopadu, tak jak to stanoví evropská pravidla.