28.03.2008 | 08:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Slovo dostávají profesní organizace

Zájmové nevládní organizace – Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Asociace soukromých zemědělců ČR – poskytují svým členům – zemědělcům především informační a právní servis, rovněž je reprezentují v mezinárodních organizacích. Kromě těchto základních úkolů se snaží prosadit ekonomické, sociální a odborné zájmy dané profesí u vládních činitelů i veřejnosti. Jak už to bývá, také jejich pohled na stejnou věc není vždy stejný. To se projevuje i v názoru na současný systém zemědělského pojištění, výši finančního příspěvku státu a na zhodnocení tohoto produktu jako finanční investice.

Zájmové organizace sdružují právnické a fyzické osoby převážně z odvětví zemědělství, lesnictví a potravinářství. Jejich členové jsou obchodní společnosti, zemědělská družstva, odbytová družstva a společnosti, ale i podnikatelé z rodinných farem, kteří zakládají své podnikání na starých selských tradicích.
Jak se shodují odpovědi představitelů či zástupců jednotlivých zájmových organizací s názory pojišťoven, respektive zemědělců a pojišťoven, můžete posoudit z článku Různé názory tvoří svět barevnější na straně 12. Oběma dotázaným stranám byly položeny stejné otázky.

 

Agrární organizace odpovídají

1. Domníváte se, že současný systém zemědělského pojištění je vyhovující?
2. Je státní podpora zemědělského pojištění až do 50 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění speciálních plodin, až do 35 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění ostatních plodin a 20 % na pojištění nákazy a hromadných onemocnění hospodářských zvířat pro rok 2007 dostatečná? Považujete toto rozdělení státní podpory do tří skupin za správné?
3. Riziku jsou vystaveny také lesní porosty. Na ně se ale dosud nevztahuje státní podpora. Měl by je stát také podporovat?
4. Zaujal vás v zahraničí některý model zemědělského pojištění?
5. Je pojištění zemědělských plodin, hospodářských zvířat i lesů pro zemědělce či lesníky dobrou finanční investicí?

Agrární komora ČR
Ing. Jan Veleba, prezident
1. Současný systém zemědělského pojištění v České republice nepochybně zmírňuje dopady extrémních výkyvů některých přírodních činitelů, jako jsou krupobití, nemoci hospodářských zvířat a další. Zdaleka však ne všech. Když pojišťovny hodnotí zemědělské pojištění, berou v úvahu pouze pojistné platby od zemědělců a pojistné plnění pojišťoven zemědělců za plodiny a hospodářská zvířata. Tak vychází zemědělské pojištění pro pojišťovny méně výhodně než pojištění jiných oborů ekonomiky. Zemědělce pojišťuje jen pár pojišťoven. Zemědělec si však také pojišťuje automobily, hospodářské budovy, stroje a traktory a hojně uzavírá i životní pojištění. Z tohoto pohledu se pojištění zemědělců jeví určitě jinak. Pojišťovna, která by toto všechno vzala v potaz, by měla jistě úspěch.
2. Podpora všech druhů zemědělského pojištění by se měla zvýšit na maximálně možnou úroveň, kterou připouští předpisy Evropské unie, to je na 50 procent. Jde o pomoc, která řeší přírodní vlivy zemědělské výroby, jež se budou zvětšovat a mohou zasahovat rozsáhlé oblasti (sucho, povodně). Jde o systémové řešení podnikatelských rizik. V takových případech nebude v silách zemědělců, ale zřejmě ani silných pojišťoven bez státní a zejména evropské pomoci, tento problém uspokojivě řešit.
Zemědělské pojištění by bylo vhodné zahrnout do jedné skupiny komplexního pojištění plodin, hospodářských zvířat, majetku, včetně osobních automobilů, strojů, úrazu i včetně životního pojištění. Takový pojistný kmen a jeho podpora by jistě vedl ke snížení pojistných sazeb a výraznému zmírnění rostoucí rizikovosti podnikání v zemědělství. Tedy přesně naopak – pojištění je třeba unifikovat a zjednodušovat.
3. Pokud je mi známo, státy podporují pojištění lesních porostů zejména v aridních oblastech s velkým rizikem lesních požárů. V našich přírodních podmínkách podle mne není zatím podpora tohoto typu pojištění zapotřebí.
4. Nejvíce mne zaujal španělský model prakticky komplexního pojištění zemědělců Agrosecuro. Jde o státní agenturu, která vypracovává podporované pojistné programy na jednotlivé druhy plodin, zvířat, prostě na míru. Na tyto programy vypisuje tendry, kterých se zúčastňují komerční pojišťovny. To umožňuje provozovat zemědělskou výrobu i v oblastech s extrémními výkyvy počasí, zejména s výskytem vysokých teplot a sucha.
5. Kdyby si měl každý zemědělec vytvářet rezervy pro případ neúrody, sucha a povodně, musel by odložit, a tím umrtvit daleko více finančních prostředků, než je pojistné. Myslím si, že význam pojištění v dnešním světě výrazných klimatických změn, které mají na zemědělství přímý dopad, prudce stoupá a být dobře pojištěn znamená základní podnikatelskou jistotu. Každý, kdo chce být úspěšný, se musí podle toho zařídit. Navíc přichází doba, kdy s  postupným rušením evropských regulací agrárních trhů a snižováním podpor v zemědělství je třeba připravit záchranný systém, který by částečně zmírnil extrémní rizikovost zemědělství a šel nad rámec současných pojistných programů. Je třeba jít dál, je nutné nastartovat fond nepojistitelných rizik – těch, která dnes nelze pojistit a jež přibývají a stále více ukrajují z agrární produkce. Například sucho, mráz a další.

Asociace soukromých zemědělců ČR
Ing. Jaroslav Šebek, tajemník
1. Ze sdělení členů Asociace soukromého zemědělství ČR vyplývá, že na pojistném trhu chybí nabídka na pojištění sucha. Přitom toto riziko údajně v některých zemích pojišťovny kryjí, například v Rakousku. Zajímavou možností pro zemědělce by určitě bylo pojištění škod na porostech způsobených zvěří, které představuje pro zemědělce v poslední době stále větší problém. Nový produkt by byl alespoň malou náplastí na špatný myslivecký zákon. Otázkou ovšem by pak bylo, kdo je pojistníkem, zda myslivecké sdružení, nebo zemědělec. Osobně si myslím, že by to mělo být právě myslivecké sdružení.
2. Je vždy příjemné, pokud někdo za nás něco zaplatí, takže proč nepropagovat podporu pojistného. Veřejným tajemstvím ale je, že pokud se zvedne zemědělcům státní podpora, stoupne pojistné. Každý zemědělec je zároveň daňovým poplatníkem, takže by se měl sám sebe zeptat, jestli má smysl tlačit na zvýšení státní podpory. Spíše by se mělo konečně něco udělat s obludným papírováním při vyřizování této podpory.
K odpovědi dělení pojištění do dalších skupin – co tak ještě dělit na ozimy a jařiny, na malá a velká hospodářská zvířata a nakonec podle velikosti žadatele. Takže odpověď je – ne. Způsobilo by to jen další nárůst papírování. K rozdělování schází dostatečně objektivní důvod.
3. Podstatná část lesů je ve vlastnictví státu. To by si jako stát platil sám sobě pojištění? Tuto věc úplně neodmítáme, ale je to spíše téma pro další diskusi. Otázka však nebyla zcela konkrétní. Na krytí jakého rizika by měla státní podpora být?
4. S detailními podmínkami pojištění v zahraničí nemám zkušenosti, takže nemohu srovnávat. Například jedna rakouská pojišťovna aplikuje také už u nás systém vyhodnocování způsobených škod prostřednictvím likvidátorů, kteří jsou přímo praktickými zemědělci. To může být docela zajímavé.
5. Jistě jde o jednu z možností ochrany svého majetku a podnikání. Je ale přece na každém, jak si svoje věci vyhodnotí a zařídí. Zde se proto nabízí odpověď, která se objevuje v jednom reklamním sloganu shodou okolností právě na pojištění: Prostě „někdo má a někdo nemá.“

Zemědělský svaz ČR
Ing. Miroslav Jirovský, předseda

1. V České republice je dobře fungující pojistný systém daný dlouholetou tradicí. Po roce 1990 sice v zemědělství došlo k výraznému snížení propojištěnosti, což ale způsobilo především velké snížení rozměru zemědělství a vysoká ztrátovost zemědělské prvovýroby. Zemědělci na úhradu pojištění prostě neměli peníze. Situace se ale postupně stabilizuje, v ČR zabezpečují zemědělské pojištění celkem čtyři pojišťovny. Pojistný trh je dostatečně diverzifikovaný a jednotlivé pojišťovny poskytují zemědělcům pestrou nabídku svých produktů, včetně různých výhod a bonusů. Ke zjednodušení bychom doporučovali uvažovat o souhrnném pojistném produktu – pojištění tržeb příjmů podniků zemědělské prvovýroby.
2. Státní podpora zemědělského pojištění se uplatňuje od roku 2000 dosud, včetně roku 2007 (mimo rok 2003, pro rok 2008 nebyla podpora ze strany PGRLF dosud vyhlášena). Podpora měla kladný vliv na zvýšení propojištěnosti na současných asi 37 % u plodin a 80 % u zvířat. Proto by bylo žádoucí zvýšit propojištěnost plodin, za tím účelem by měla stoupnout podpora pojištění. Neboť právě u plodin se projevuje a stále více se bude projevovat značná rizikovost daná změnami klimatu. Některé země, například Slovensko, Rakousko nebo Španělsko poskytují na uhrazené pojistné plodin podporu ve výši 50 procent. Otázkou je také legislativa, která v roce 2007 neumožnila poskytnout pojištění velkým podnikům. Věřím ale, že i v této záležitosti dojde k pozitivnímu posunu.
Rozdělení do skupin je dostatečné. Musíme stále dbát na jednoduchost a transparentnost systému. Pokud bychom šli na další členění do podskupin nebo na jednotlivé plodiny, stal by se systém podpor složitým, nepřehledným a administrativně neúměrně náročným.
3. Majitelům lesů bychom to přáli, protože stále více škod hrozí i lesním porostům. Jsme ale v Evropské unii, která umožňuje členským zemím pouze podporu na pojištění prvovýroby zemědělců.
4. Evropská unie přišla s návrhem, že stále rostoucím rizikům v zemědělském podnikání se musí čelit systémově. Evropská komise v příslušných pokynech ke státní podpoře na období 2007 – 2013 doporučuje uplatnit vedle podpory zemědělského pojištění ještě systém řízení rizik a řešení krizí (risk management), který je členěn na náhradu škod způsobených přírodními pohromami (např. povodně, záplavy, sesuvy půdy) a na podpory za ztráty produkce způsobené klimatickými jevy (např. mráz, sucho, hurikán, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce). Například v USA se člení na ztráty z poklesu tržních cen pod stanovenou úroveň. Tento systém se zavádí ve dvanácti zemích EU (země bývalé EU-15). V nových členských státech EU je uplatnění tohoto systému zatím problematické zejména z důvodu potřebných zdrojů pro vytvoření fondu podpor. Proto Zemědělský svaz ČR v rámci „kontroly zdraví“ společné zemědělské politiky EU doporučuje na doplňování fondu podpor použít prostředky z modulace přímých plateb.
5. Z pohledu celého českého zemědělství určitě ano. V souhrnu mnoha posledních let jsou pojistná plnění vyplacená pojišťovnami za škody v zemědělství vyšší než předepsané či zaplacené pojistné. S tím i pojišťovny částečně počítají a tyto případné finanční ztráty kompenzují, například pojištěním motorových vozidel, majetku, životním pojištěním a dalšími pojistnými produkty. Pojištění je pro zemědělce dobrou investicí, neboť snižuje rizikovost a zabezpečuje stabilitu zemědělského podnikání.

Klíčové informace

Na pojistném trhu chybí možnost pojištění sucha a škod na porostech způsobených zvěří.
Podpora všech druhů zemědělského pojištění by se měla zvýšit na maximálně možnou úroveň, u plodin na 50 procent uhrazených nákladů na pojištění.
Význam pojištění v době výrazných klimatických změn prudce stoupá a být dobře pojištěn znamená základní podnikatelskou jistotu.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down