Osevní plochy slunečnice se v posledních šesti letech s určitými výkyvy drží na víceméně stabilní úrovni okolo 25 000 hektarů. Největší osevní plocha slunečnice byla 48 000 hektarů v roce 2003 a 47 000 hektarů v roce 2006, kdy nahrazovala ozimé obilniny po jejich zaorávkách, případně nahrazovala cukrovku, jejíž plochy se v důsledku reformy proběhnuvší v Evropské unii snižovaly.
Kromě jiného mají stejně jako u jiných plodin na osevy vliv ceny, a to nejen ceny příslušné komodity, ale i ceny komodit ostatních, schopných nahradit danou komoditu na pěstitelských plochách.
Podle struktury ploch osevů vydávané ČSÚ bylo pro marketingový rok 2012/2013 v České republice oseto slunečnicí 24,6 tis. ha, tj. o 3921 ha méně než v roce předchozím. Celková produkce slunečnicového semene se očekává ve výši 54,6 tis. t při výnosu 2,22 t/ha. Příčinu nízkého výnosu a návazně i produkce v tomto sklizňovém roce můžeme hledat především v extrémním nedostatku srážek v hlavní pěstitelské oblasti slunečnice na jižní Moravě. Určitý negativní vliv měly pozdní jarní mrazíky, v jejichž důsledku bylo nutné některé plochy zaorat a znovu přesít. Oblast Čech nebyla natolik ovlivněna suchem, ale i zde některé oblasti suchem trpěly, protože srážky byly rozděleny velmi nerovnoměrně. Přesto hektarové výnosy a produkce české oblasti vylepšily celkové výsledky pěstování slunečnice v České republice.
Ceny slunečnice se v posledních dvou letech drží na poměrně vysoké úrovni. Přesto tato skutečnost nepřivedla pěstitele ke zvýšení osevní plochy. Důvod můžeme hledat u dalších komodit, jako je řepka, která vzhledem k dobrému tržnímu uplatnění zvětšuje neustále svou osevní plochu, a kukuřice pěstovaná jako jedna z hlavních surovin pro využití k výrobě bioplynu.
Slunečnice je významnou exportní komoditou, která jde na trh ostatních zemí EU, ale i do třetích zemí a zároveň je o něco větší objem dovážen pro zpracování v domácím potravinářském průmyslu.
Nejvýznamnější země českého zahraničního obchodu při dovozu slunečnicového semene jsou v posledních letech Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.
Při vývozu jsou hlavními odběratelskými zeměmi Německo, Slovensko a Polsko.
(Tabulky najdete v tištěné verzi Zemědělce)
Klíčové informace
– Pěstování slunečnice nemělo v podmínkách České republiky před rokem 1990 významnější tradici, přesto ukázalo historicky krátké období pěstování slunečnice a stabilita pěstitelské plochy její význam.
– V posledních letech se její pěstování přesouvá do okrajových obilnářských oblastí, protože dokáže i v těchto podmínkách docílit ekonomicky zajímavých výsledků.
– Výhodou slunečnice je většinou bezproblémové zpeněžení produkce, i když samotná realizační cena nebývá vždy pro zemědělce zajímavá.
– V pěstování se začínají objevovat nové hybridy s vyšším obsahem kyseliny olejové, které mohou přinést další výhodu při uplatnění slunečnice na trhu.
Ing. Jitka Potměšilová
Ministerstvo zemědělství
odbor rostlinných komodit
oddělení polnich plodin
