04.03.2011 | 09:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Směr v řízení rizik ještě určí unie

Ve srovnání s jinými členskými zeměmi unie má Česká republika ještě rezervy ve výměře pojištěných plodin a počtu pojištěných zvířat. Podpora na částečnou úhradu pojistného, zvýšená na maximální povolenou úroveň Evropskou unií, by mohla v příštích letech ale přilákat více zemědělců k uzavření pojistné smlouvy, zejména u pojištění plodin. Otázkou pak ale zase může být, zda státní pokladna, respektive rozpočet resortu zemědělství, utáhne tak velké finanční vydání. Taktovku nad řízením rizik a krizí při podnikání v zemědělství v Evropě však drží v ruce Brusel, který se chystá, že vytvoří jednotnou koncepci s jednotným souborem nástrojů.

Koncepce pro eliminaci rizik v zemědělství v České republice, která byla prvotně sestavena v roce 2004, zatím není dořešena, i když krátký krůček v tomto směru učinila na sklonku loňského roku pracovní skupina složená z odborníků pojišťoven a ministerstev. Shodla se na vybudování zvláštního fondu. Z něj by se čerpaly finance na odstranění škod způsobených přírodními pohromami a klimatickými jevy. Důležité ale je, kdo by měl kasu fondu plnit. Podle dřívějších představ se měl podílet stát, pojišťovny a zemědělci. Ze závěrů této skupiny ale vyplynulo, že pojišťovny jsou z tohoto závazku venku. Do měšce fondu by měli vkládat stát a zemědělští podnikatelé, jak to v následujícím rozhovoru potvrdil ministr zemědělství Ivan Fuksa. Uvidíme, zda rok 2011 přinese konečné řešení, kolem kterého se už dost dlouho přešlapuje.
Za základní pilíř zemědělského pojištění lze považovat přímou dotaci na úhradu části nákladů vynaložených na pojistné plodin a hospodářských zvířat. Pro prvovýrobce je bezesporu přínosem, neboť kompenzace je v současnosti na maximální hranici povolené Evropskou unií. Lze však předpokládat, že celkové výdaje státu na částečnou úhradu pojistného prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu budou narůstat, již vloni se blížily k polovině miliardy korun. Naskýtá se otázka: Bude mít stát na rostoucí výdaje dostatek financí a udrží se současná výše podpory stále na 50 procentech uhrazených nákladů?
Na jednotné koncepci řízení rizik a krizí při podnikání v zemědělství s vytvořením jednotných nástrojů pracuje i Evropská unie. Bude to zřejmě ještě běh na dlouhou trať, protože členské státy využívají dílčí nástroje společné zemědělské politiky. V Bruselu i přesto počítají s tím, že do řízení rizik bude nutné po roce 2013 zahrnout následky klimatických změn a volatilitu trhu.

 

 

Rozhovor s ministrem zemědělství Ivanem Fuksou

Zaznamenalo ministerstvo zemědělství z dostupných informačních zdrojů opad zájmu o zemědělské pojištění v souvislosti s hospodářskou recesí?Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který poskytuje finanční podporu pojištění, v loňském roce přijal o 246 žádostí o poskytnutí podpory více než v roce 2009. Naše statistiky ukazují, že tento vzestupný trend trvá již několik let. V souvislosti s tím je také vyplácen stále větší objem finančních prostředků určených právě na podporu pojištění. Jen u žádostí podaných v loňském roce se počítá s vyplacením částky asi 475 milionů korun. Tedy naopak, i přes hospodářskou recesi neopadl zájem o tento druh podpory, což svědčí také o odpovědnosti našich zemědělských podnikatelů.

Už v roce 2004 byla u nás připravena koncepce pro eliminaci rizik v zemědělství. Na jejím uskutečnění se podle ní má podílet stát, pojišťovny a zemědělci. Součástí koncepce bylo vytvořit fond nepojistitelných rizik. V roce 2009 k tomu byla vytvořena pracovní skupina odborníků, přesto žádný posun dosud nenastal. Zabývá se ministerstvo zemědělství programem finanční podpory nepojistitelných rizik, respektive následků nenadálých událostí?
Zmíněná pracovní skupina v prosinci minulého roku přijala závěry ohledně podmínek, za kterých je možné vybudovat zvláštní fond, který by sloužil k sanování škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy či přírodními pohromami. Smyslem je do budoucna  odstranit nežádoucí poskytování podpory z veřejných prostředků ad hoc při škodách způsobených například povodněmi či suchem. Závěry pracovní skupiny budou předmětem další diskuse s odbornou zemědělskou veřejností, protože na financování předmětného fondu by se vedle státu měli podílet i zemědělští podnikatelé, je tedy nutné nalézt shodu v poměru tohoto financování. Naopak na rozdíl od předchozích let se neuvažuje o finanční účasti pojišťoven. Není ale pochyb o tom, že vytvoření komplexního systému řízení rizik a krizí je velice potřebným a vhodným prostředkem pro ochranu našich zemědělských podnikatelů před následky nepříznivých klimatických jevů a i z těchto důvodů má moji podporu.

Usměrňuje možná rizika při podnikání v zemědělství Evropská unie v rámci společné zemědělské politiky v současnosti? Chystají se změny v tomto smyslu v politice po roce 2013?
Evropská unie dlouhodobě pracuje na jednotné koncepci řízení rizik a krizí, do budoucna by měl být zaveden jednotný soubor nástrojů, kterým by se řídily všechny členské státy a jenž by zahrnoval například nástroje na stabilizaci příjmu či podporu pojištění a vzájemných fondů. Nicméně doposud se tohoto záměru nepodařilo dosáhnout také z důvodu, že řada členských států využívá vlastní systémy v rámci národních podpor. K usměrňování rizik při podnikání v zemědělství mohou členské státy v současné době využívat dílčí nástroje společné zemědělské politiky – nástroje proti volatilitě cen, jakými jsou například tržní opatření, přímé platby, dále proti rizikům ohrožujícím produkci, například nástroje rozvoje venkova, podpory pojištění, tedy státní podpory/opatření společenství a dále dotace společných fondů.
Po roce 2013 se chystá zdokonalení systému nástrojů k řízení rizik a řešení krizí v zemědělství, kdy bude nutné zohlednit zejména problematiku klimatických změn a volatility trhu. Například v rámci tržních opatření chystá Evropská unie změny, kterými chce zefektivnit a zjednodušit stávající nástroje.

Snaží se Evropská unie reagovat v souvislosti s řízením rizik v zemědělství na klimatické změny konkrétními opatřeními?Evropská unie se snaží reagovat na rizika spojená s klimatickými změnami adaptací nástrojů v oblasti řízení rizik a dále například zaváděním preventivních opatření. Do nich patří třeba využívání nástrojů společné zemědělské politiky na financování pojištění, protipovodňových a protierozních opatření a podobně. Konkrétnější návrhy opatření jsou na úrovni EU definovány v „Bílé knize přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“, která byla vydána během českého předsednictví EU v roce 2009. Problematika klimatických změn patří spolu s otázkou volatility trhu k hlavním prioritám v oblasti řízení rizik, kterými se Evropská unie v současnosti zabývá.

Jak by mělo nebo může vypadat řízení rizik v zemědělství v budoucnosti, respektive udržitelné pojištění?
V současné době se používá systém podpory zemědělského pojištění, kdy se zemědělským prvovýrobcům vyplácí přímá dotace jako kompenzace části nákladů vynaložených na pojistné plodin, speciálních plodin a hospodářských zvířat. Je to jeden z nejvhodnějších nástrojů řízení rizik v zemědělství. Vedle toho se připravuje vytvoření zvláštního fondu právě pro případy přírodních pohrom či nepříznivých klimatických jevů. K výšce podpory pojištění je třeba říci, že nyní jsme na maximální hranici podpory povolené Evropskou unií. Věřím, že se nám podaří i přes vzrůstající částky vyplacené jako podpory tuto padesátiprocentní dotaci udržet i pro další léta.

Jak hodnotíte vývoj propojištěnosti u plodin a hospodářských zvířat v České republice v souvislosti s výší podpory zemědělského pojištění, která dosahuje až 50 % z uhrazených nákladů na pojistné u speciálních a ostatních plodin a nákladů na pojištění hospodářských zvířat pro případ nákazy a dalších hromadných onemocnění?
Ministerstvo zemědělství, pojišťovny a dovolím si říci i zemědělští podnikatelé vnímají tento druh přímé podpory, kdy se kompenzuje 50 % nákladů vynaložených na pojistné, jako zásadní podporu. Jak ukazují statistiky, tato podpora hraje důležitou roli při zvyšování propojištěnosti, a lze předpokládat, že jak u propojištěnosti plodin, tak hospodářských zvířat budou tyto statistiky stále příznivější. Mělo by k tomu pomoci i další zjednodušení administrativy spojené s podáváním žádosti o podporu.

Jak vychází v propojištěnosti Česká republika při srovnání například s jinými zeměmi Evropské unie?
Co se týká propojištěnosti plodin, ta je stále v České republice nižší, než je evropský průměr, a to i přes uvedené nástroje podpory. U propojištěnosti hospodářských zvířat dosahujeme velmi dobrých výsledků, propojištěnost převyšuje osmdesát procent, ale i v tomto směru je nižší proti evropskému průměru.

Jaké procento nákladů bude pojištěnému zemědělci (za plodiny a hospodářská zvířata) uhrazeno v roce 2011 a do kdy musí podat žádost o podporu pojištění za rok 2011? Kdy je ukončeno vyplácení podpory za rok 2010?
Vyplácení podpory za rok 2010 v současné době probíhá s tím, jak se zpracovávají žádosti na Podpůrném a garančním rolnickém a lesnickém fondu (PGRLF). Fond předpokládá, že v naprosté většině případů bude podpora vyplacena do konce prvního čtvrtletí letošního roku. Pro další rok však byla připravena změna v podávání a schvalování žádostí o poskytnutí podpory pojištění. Místo současného fixně stanoveného období, ve kterém žadatel může požádat o poskytnutí podpory, bylo stanoveno, že příjem žádostí bude otevřen od 1. března do 1. listopadu, přičemž při podání žádosti klient nemusí předložit veškeré dokumenty – zejména dokumenty od pojišťovny, které deklarují skutečně uhrazené pojistné. Právě tyto podklady pojišťovny vyhotovují až v druhé polovině kalendářního roku. V zájmu urychlení výplaty podpory PGRLF přijme žádosti dříve, provede náležitou kontrolu žádosti a přiložených podkladů, připraví příslušnou smlouvu o poskytnutí podpory a po doručení předmětného potvrzení pojišťovny urychleně poskytne podporu – poukáže příslušnou částku na účet žadatele. Termínem, do kterého musí být žádost kompletní, tedy včetně doručení potvrzení pojišťovny na PGRLF, je 1. listopad příslušného roku. Cílem popsané změny je snaha o to, aby vyplacená podpora byla na účtech žadatelů v co nejkratším termínu po ukončení příjmů žádosti. Připomínám, že došlo i ke zjednodušení administrativy spojené s podáváním žádosti a ke snížení počtu příloh, jež se s žádostí o poskytnutí podpory PGRLF předkládají.
Odpověď na otázku, jaké procento podpory bude vypláceno v roce 2011, je předčasná, protože výše podpory je stanovena i s ohledem na počet podaných žádostí a výši uhrazeného pojistného. Jak jsem však avizoval, budeme se snažit současnou míru podpory udržet i v dalších letech.  

 

Eva Seifertová

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down