Smluvní vztahy v odvětví mléka

Evropská komise dnes přijala návrh o smluvních vztazích v odvětví mléka a mléčných výrobků. Jeho cílem je posílit pozici producentů mléka v dodavatelském řetězci a připravit odvětví na stabilnější a více na trh orientovanou budoucnost. Navrhuje písemné smlouvy mezi producenty a zpracovateli mléka, možnost kolektivního sjednávání smluvních podmínek prostřednictvím organizací producentů, aby se vyrovnala vyjednávací síla producentů vůči velkým zpracovatelům, dále konkrétní pravidla EU pro meziodvětvové organizace a opatření pro zvýšení transparentnosti na trhu. Navrhovaná platnost těchto opatření je do roku 2020 se dvěma průběžnými revizemi. Vhodným omezením velikosti u kolektivního vyjednávání a dalšími konkrétními ochrannými opatřeními by se měla posílit vyjednávací síla producentů mléka a současně i ochrana hospodářské soutěže a zájmů malých a středních podniků. Informoval o tom mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice Martin Stašek.

„Návrh vyjadřuje náš záměr poučit se z loňské krize na trhu s mlékem. Dalšími doporučeními skupiny na vysoké úrovni, která byla po této krizi zřízena, se budou zabývat naše debaty o reformě společné zemědělské politiky (řešení kolísavých cen a posílení inovace) a budou obsaženy v balíčku o jakosti (obchodní normy a označování původu),“ uvedl komisař EU pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloș. „Tyto změny jsou důležité, protože mají pomoci odvětví připravit se na ‚hladké přistání‘, až v roce 2015 skončí kvóty.“
V návrhu jsou obsaženy nepovinné písemné smlouvy mezi producenty a zpracovateli mléka, jež mají být vypracovány před dodávkou a měly by zahrnovat podrobnosti o ceně, lhůtách, objemu a trvání dodávek. Členské státy mohou na svém území stanovit povinné použití smluv. Je zohledněna specifická povaha družstev: ta povinnost mít smlouvy nemají, pokud jejich stanovy obsahují ustanovení s podobným účinkem.
Plán počítá s tím, že se zemědělcům umožní sjednávat smlouvy kolektivně prostřednictvím organizací producentů, aby se vyrovnala vyjednávací síla v dodavatelském řetězci. Vhodná omezení rozsahu tohoto vyjednávání poskytnou zemědělcům rovnocenné postavení s velkými mlékárenskými podniky a zároveň zajistí adekvátní hospodářskou soutěž v dodávkách syrového mléka. Tato omezení jsou stanovena na 3,5 % celkové produkce EU a 33 % produkce členského státu. Jsou navržena také konkrétní opatření chránící před vážnou újmou zejména malé a střední podniky.
Návrh také obsahuje specifická pravidla EU pro meziodvětvové organizace zahrnující všechny části řetězce. Tyto organizace mohou hrát užitečnou roli ve výzkumu, zvyšování kvality a v podpoře a šíření osvědčených postupů týkajících se metod výroby a zpracování. Přispívají k šíření znalostí a transparentnosti v odvětví. Navíc poskytují pravidelnější informace o dodaných objemech syrového mléka, což vede k lepší informovanosti o výrobě a následném vývoji na trhu.
Navrhovaná platnost těchto opatření je do roku 2020, přičemž v letech 2014 a 2018 by se měla přezkoumat. To by měla být pro producenty mléka dostatečná doba na to, aby se přizpůsobili situaci bez mléčných kvót a zdokonalili své organizace s ohledem na prostředí orientované více na trh. Jasnější a vyváženější vztahy a transparentnost v dodavatelském řetězci by také měly vést k větší efektivitě, což by tomuto odvětví mělo umožnit využít nových tržních příležitostí v EU i mimo ni.
Opatření vycházejí z doporučení skupiny odborníků na vysoké úrovni pro mléko, která 27. září 2010 ve svých závěrech schválilo předsednictví Rady. Tato skupina, jejímiž členy jsou vysoce postavení úředníci členských států a které předsedá generální ředitel GŘ AGRI, byla vytvořena v reakci na krizi v odvětví mléka v období 2008–2009, aby prozkoumala středně- a dlouhodobá opatření pro stabilizaci trhu a příjmů producentů a pro zvýšení transparentnosti. Dospěla k závěru, že v dodavatelském řetězci existují výrazné nerovnováhy, že partnerem velkého množství rozptýlených producentů mléka je stále koncentrovanější zpracovatelské odvětví a že přidaná hodnota je rozdělena nerovnoměrně. Následkem této situace je nedostatečná transparentnost, rigidita a problematické promítání cen v rámci dodavatelského řetězce.