Snahou je zlepšit funkci řetězce

Zejména fungování potravinového řetězce a budoucnost společné zemědělské politiky, jmenovitě jejích opatření pro řízení trhu po roce 2013, měla na programu rada ministrů zemědělství, která se konala v uplynulém týdnu v Bruselu

„Z pohledu České republiky jde řada prvků správným směrem, například spravedlivé rozdělení marží mezi producenty, zpracovatele a obchodníky, zvýšení transparentnosti mechanismu stanovování cen nebo posílení podpory sdružování zemědělců do producentských organizací a boj proti nekalým obchodním praktikám, kde by mělo jít o přísnější kontroly a urychlení plateb dodavatelům,“ uvádí tisková zpráva českého ministerstva zemědělství. „Přestože s naprostou většinou těchto návrhů souhlasíme, nemohli jsme návrh jako celek podpořit, stejně jako řada dalších členských států. Důvodem bylo to, že návrh jde proti našim dlouhodobým požadavkům na rovné podmínky pro všechny zemědělce na jednotném trhu,“ okomentoval výsledky jednání ministr zemědělství Jakub Šebesta a dodal: „Panují obavy z rozvolňování pravidel hospodářské soutěže, které by vyvolalo disproporce mezi členskými státy.“
Posílit efektivnost celého řetězce Ze stručného zápisu z jednání je patrné, že ministři považují za důležité pro zvýšení efektivnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti celého řetězce v zásobování potravinami spravedlivé rozdělení přidané hodnoty. Přitom nadále tvrdí, že úvahy o lepší funkci potravinového řetězce by měly vycházet z principů orientovaných na trh a neměly by vést k jakémukoliv zvyšování administrativní zátěže jednotlivých článků. Zlepšit by se podle nich měla struktura a posílit je třeba celý zemědělsko-potravinářský sektor. Žádoucí je podle nich integrace prvovýrobců a středních a malých zpracovatelských podniků, a to i meziodvětvová.
Rada se také domnívá, že by se mělo posílit role producentských organizací a zjednodušit jejich pravidla. Za jedno z klíčových opatření považuje trénink farmářů ve strategickém plánování, které může zlepšit jejich podnikatelské rozhodování. Stimulovat by se měla inovace v prvovýrobě i zpracování.
Potírat neférové obchodní praktiky Ministři také přivítali snahu komise prozkoumat možnosti, které by vedly ke zvýšení transparentnosti celého potravinového řetězce v souladu s tržními principy. Cílem je zlepšit vyváženost vyjednávací síly mezi jeho jednotlivými články. Přivítali také první vydání Evropského monitoringu cen potravin s tím, že budou sami v této iniciativě pokračovat, a to i včetně analýzy nákladů.
Komise by měla ve spolupráci se členskými zeměmi identifikovat a potírat všechny neférové obchodní praktiky. Za jednu z nejhorších nekalých praktik označili ministři opožďování plateb za odebranou produkci. Ministři také přivítali záměr komise připravit soubor vzorových kontraktů pro zemědělsko-potravinářský sektor, jejichž aplikace by však byla dobrovolná. Bude na členských státech, zda se rozhodnou zavést tyto vzorové smlouvy jako povinné. Rada doporučila přijetí Kódu dobré obchodní praxe pro všechny články potravinového řetězce. Půjde opět o nepovinné opatření a bude na členském státě, nakolik by se mohlo stát pro jeho občany závazným.
Zemědělství a strategie
Ministři poukázali na to, že nová Strategii 2020 se odpovídajícím způsobem nezmiňuje o zemědělství. Mělo by to napravit nejbližší jednání Evropské rady. Zemědělství totiž může hrát podle šéfů agrárních resortů unie klíčovou roli ve všech třech prioritách nové strategie pro růst a zaměstnanost. Jde o oblast inteligentního růstu – například inovacemi při optimalizaci přírodních zdrojů, udržitelného rozvoje (třeba v bioenergetice) a všeobecného růstu (udržením pracovních míst a obyvatel na venkově).