Sněhové srážky posledních dnů stihly po loňském extrémně suchém létě na většině území Česka nasytit svrchní vrstvu půdy. Rozhodující pro podzemní vody bude stav na konci března, po tání a před začátkem vegetačního období. Sdělil to ředitel pro hydrologii z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. Záležet bude také teplotách vzduchu. Odborníci se shodují v tom, že pokud půda nezmrzne, může vsakovat dostatek vody použitelný pro jarní vegetaci.
Sníh na většině území ukončil zemědělské a půdní sucho. Kromě střední a jižní Moravy a dolního Poohří a Povltaví jsou svrchní vrstvy půdy nasycené vodou. "Ani na povrchových vodách až na výjimky již o suchu nemluvíme. Naopak v případě podzemních vod zatím deficit z léta na většině území nahrazen nebyl," uvedl Daňhelka. Potvrzuje to i týdenní zpráva o hydrometeorologické situaci z ČHMÚ. Na úrovni silného až mimořádného sucha se stále pohybuje 62 procent podzemních vod mělkých vrtů.
Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z projektu InterSucho by se Čechy z loňského sucha mohly vzpamatovat, na Moravě je situace horší a ani podle prognóz se nemá příliš zlepšit. Podle Daňhelky je sucho v Česku cyklickým fenoménem, kdy jsou v zimě zásoby vody doplňovány a během vegetační sezóny jsou většinou spotřebovány. "Záležet bude až na stavu na konci března, jaká bude letošní výchozí pozice v různých oblastech ČR," doplnil.
Sněžení může podle mluvčího Agrární komory ČR Jiřího Felčárka zlepšit stav vody v půdním profilu. "Díky tomu, že nejsou žádné velké mrazy, se voda dokáže vsáknout do půdy, případně akumulovat v tocích, rybnících i nádržích," řekl Felčárek. Pokud sníh leží na zamrzlém povrchu, voda odtéká a vsakování je omezeno. "Důležitým faktorem je množství vody obsažené v objemové jednotce sněhu," uvedl Radek Novotný z útvaru ekologie lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Například prachový sníh obsahuje vody méně než sníh, který padá při teplotách kolem nuly stupňů Celsia nebo nad nulou.*
