Sněmovna včera nedokončila úvodní kolo projednávání poslaneckého návrhu na zákaz kožešinových farem. Existující farmy by podle předlohy měly skončit do roku 2019. Provozovatelé by mohli žádat kompenzace od státu, nebyly by ale nárokové. Kdy se poslanci k novele zákona na ochranu zvířat proti týrání vrátí, není jasné. Bude ale čelit návrhu na zamítnutí už v prvním čtení.
Předloha by zakázala chov a usmrcování zvířat výhradně nebo primárně za účelem získání kožešin. Netýkala by se tedy například chovu králíků nebo nutrií. Poslanec Robin Böhnisch za předkladatele uvedl, že zákaz platí v deseti evropských zemích, někde přímý, jinde nepřímý. Požadavky jsou tam tak přísné, že se nevyplatí zvířata chovat. Náklady na kompenzace autoři odhadují na 11 až 17 milionů korun.
Novelu podepsalo pět desítek poslanců, tedy čtvrtina členů dolní komory. Argumentují tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat, i etickými důvody. Předloha má ale taky oponenty. Například Miloš Babiš se obává toho, že zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy.
Ministr zemědělství Marian Jurečka pokládá za krátké dvouleté přechodné období. Upozornil mimo jiné na to, že nemá žádný dotační titul na kompenzace chovatelům.
V České republice je aktivních podle informací ze sněmovny devět farem. Nejčastěji se na kožešiny chovají norci a lišky. Ročně jich je zpracováno přibližně 20 000. Počet farem se dlouhodobě snižuje. Podle veterinářů jich ještě v roce 2000 fungovalo dvacet šest. Většina Čechů s chovem kožešinových zvířat podle loňského průzkumu nesouhlasí.
