18.06.2013 | 01:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Sněmovna o poplatcích za zábor

Sněmovna možná omezí Senátem navrhované poplatky za zábor půdy pro zvětšování průmyslových zón. Zvýšit by mohla naopak ochranu kvalitní zemědělské půdy prvního a druhého stupně bonity, jako to doporučil její zemědělský výbor. Poslanci dnes senátní návrh poslali do závěrečné fáze sněmovního schvalování.

Zemědělský výbor dnes navrhl upřesnit a rozšířit senátní novelu, která by měla snížit poplatky za zábor půdy pro zvětšování průmyslových zón na úroveň platnou před třemi lety. Mohla by se do ní naopak dostat například vyšší ochrana půdy prvního a druhého stupně bonity, než jaká je nyní.
Snížení poplatku pro rozšiřování průmyslových zón by se podle návrhu výboru týkalo jen záměrů schválených do roku 2010. Výjimka by platila pouze do roku 2016 a týkala by se výslovně vyjmenovaných zón. Zemědělský výbor to doporučil upravit podle obsáhlejšího návrhu novely o ochraně zemědělského půdního fondu, který připravilo ministerstvo životního prostředí.
Poslanec Miroslav Bernášek (ODS) dnes načetl pozměňovací návrh, který má od poplatku za vynětí osvobodit i pozemky určené pro veřejnou zeleň nebo ochrannou zeleň, která ale není spojena s bytovou výstavbou. "Města a obce, které chtějí udělat ochrannou zeleň, například stromořadí podél silnice, případně udělat park, tak by musely zaplatit ten poplatek," řekl. Poukazuje i na to, že v případě výsadby zeleně nejde o nevratnou změnu půdy, ale že se může případně vrátit zpět k zemědělskému využití.
Senátní novela by měla také zrušit poplatky za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu kvůli stavbě silnic a dalších liniových infrastrukturních staveb. Současný stav znamená, že stát platí sám sobě. Snazší by to měly mít také obce; za zábory pro své stavby by prý hradily 35 procent poplatku, navíc by pro jeho výpočet nesčítaly různé koeficienty.
Snížení poplatků žádal mimo jiné Svaz měst a obcí. Poplatky by se měly podle senátorské novely snížit na úroveň před přijetím zákona, kterým byl zvýšen podle typu půd na dvou až devítinásobek. Zvýšení bylo reakcí na překotnou výstavbu fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě. Fotovoltaický boom byl ale mezitím omezen jinými nástroji.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down
×
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.