Sněmovna přes odpor opozice podpořila vznik národního parku na Křivoklátsku

Křivoklátsko se má stát pátým národním parkem v Česku. Jeho zřízení předpokládá vládní novela o ochraně přírody a krajiny. Sněmovna ji  podpořila v úvodním kole projednávání, které bylo místy emočně vypjaté. Rozhodla o tom přes odpor opozice i většiny starostů z Křivoklátska, podle nich by území mělo zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí.

Předlohu, která upravuje také ochranu vybraných druhů živočichů a rostlin nebo opylovačů a ochranu před světelným znečištěním, dostaly k posouzení výbory pro životní prostředí, hospodářský a bezpečnostní. Opozici se nepovedlo novelu vrátit vládě k přepracování.

Kritika odůrců parku

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ke kritice odpůrců parku uvedl, že změna "nijak zvlášť neovlivní život místních obyvatel" a že obce tím získají snazší přístup k evropským a národním dotacím. Podle ministra vyhlášení parku nebude znamenat omezení vstupu do lesů a sběr lesních plodů. Hladík podotkl, že 99 procent pozemků v parku je ve vlastnictví státu a že na jeho území není ani jedna obec nebo zastavěné území. Správa budoucího parku má podle mluvčí ministerstva Lenky Hanákové sídlit od poloviny letošního roku v Berouně, samotný park by měl oficiálně fungovat od počátku příštího roku. "Podle návrhu by mělo k vyhlášení parku dojít 1. 1. 2026, přičemž zřízení Správy NP Křivoklátsko je plánováno na 1. 7. 2025," sdělila večer mluvčí MŽP.

Omezení některých činností

Chráněnou krajinnou oblastí je Křivoklátsko od roku 1978. Nový status by umožnil zpřísnit regulace a posílit péči o přírodu. Národní park by zahrnoval nejcennější jádrové oblasti CHKO, čímž by omezil některé činnosti, například těžbu dřeva. Iniciativa Otevřené Křivoklátsko upozorňuje na to, že současná CHKO vznikla především činností lesníků a původních je jen několik procent porostů. Legislativa definuje národní parky jako rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů.*