12.10.2004 | 05:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Snížení přímých plateb ohrozí konkurenceschopnost českých zemědělců, upozornil zemědělský svaz

Zemědělský svaz není spokojen s tím, že ministerstvo zemědělství slibuje vzhledem k přiděleným zdrojům doplacení třicetiprocentních dotací z Bruselu asi na 50 procent. Na příští rok proto požaduje dorovnání přímých plateb z EU na 60 procent úrovně v dřívější evropské patnáctce. Tak to Česká republika vyjednala v přístupové smlouvě s EU. Na dorovnání dotací na šedesát procent schází podle svazu 2,6 miliardy korun. Proto požaduje, aby se o tyto peníze zdroje zvýšily. Nedostatečné podpory mohou ohrozit konkurenceschopnost českých zemědělců a zhoršit sociální situaci na venkově, prohlásil předseda svazu Miroslav Jirovský.

Kapitola ministerstva zemědělství vzrostla v návrhu rozpočtu na příští rok na 37,2 miliardy korun. Podle Jirovského se ale na zvýšení značnou měrou podílí změna metodiky, kdy se započítávají příjmy z EU. I při dorovnání přímých plateb na šedesát procent by domácí farmáři dostali o 10 000 korun na hektar zemědělské půdy méně dotací než třeba konkurenti v Německu.
Ministerstvo zemědělství má ale jiný názor. Podle jeho mluvčího Martina Severy je dorovnání na 60 procent nereálné. Podle něj poloviční přímé platby zabezpečují konkurenceschopnost českých rolníků.
Zástupci Zemědělského svazu poukazují i na to, že konkurenční postavení domácích rolníků zhoršují podstatně vyšší mimomzdové náklady práce na sociální a zdravotní pojištění. Tyto náklady některé okolní státy podporují. Například v Polsku byl v roce 1990 vytvořen systém KRUS, jehož rozpočet loni z 80 procent dotoval stát. Polský zemědělec tak platí na sociální a zdravotní pojištění asi 9000 korun ročně, zatímco český 80 000 korun ročně, zdůraznil Jirovský. Obdobné instituce prý existují v Rakousku, Německu nebo ve Francii.
Jirovský zdůraznil, že rolníkům jde o konkurenceschopnost při uplůatňování nároků na státní rozpočet. Živočišná výroba je podle něj letos o pětinu nižší než v roce 1993. Rostlinná je díky rekordní sklizni mírně vyšší.
Na výši dotací podle něj závisí také sociální situace v zemědělství. Rolníci berou mzdy na úrovni 71 procent národního průměru a z odvětví odchází více než 10 000 pracovníků ročně. Informoval, že zahajují kolektivní vyjednávání o mzdách na příští rok. Za současné situace by mohly vzrůst asi o 700 až 800 korun z úrovně asi 11 700 korun měsíčně. Je nepoměrné, když se například učitelům rýsuje zvýšení o 2000 Kč a policistům ještě podstatně vyšší.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down