Snížit náročnost na energii

Na udržitelnou spotřebu a výrobu se zaměřil letošní již čtvrtý ročník týdne udržitelného rozvoje, který proběhl na přelomu května a června. Podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka je letos cílem ukázat, že udržitelná spotřeba a výroba nejsou překážkou pro ekonomický rozvoj, ale naopak výzvou a příležitostí pro podnikatelský sektor, jak upravit výrobu z hlediska energetické a materiálové náročnosti.

Právě ta je v České republice podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj neúnosně vysoká. Podle definice Organizace spojených národů je rozvoj udržitelný tehdy, pokud naplní potřeby současné generace a přitom neohrozí naplnění potřeb generací příštích. Opírá se o tři pilíře, a to sociální, environmentální (tedy ochranu životního prostředí) a ekonomický. Mezi nástroje udržitelného rozvoje patří dobrovolné zavádění systémů řízení podle známých norem ISO 9001 a 14 001, programy na snižování energetické náročnosti apod. Evropská unie přijala v posledním roce v této oblasti dvě důležité strategie, a to pro prevenci a minimalizaci odpadů a pro udržitelné využívání přírodních zdrojů. Podle poradkyně a auditorky Marty Mikuláškové probíhají jednání o vytvoření dalšího standardu, a to pro společenskou odpovědnost firem. Měl by mít číslo ISO 26 000. Udržitelný rozvoj se objevuje v mnoha našich strategických dokumentech. Ambrozek však vidí problém v tom, že jejich cíle nejsou provázané s praxí a také chybí propojení strategií jednotlivých resortů. Ukazuje se, že cíle jednoho mohou jít proti cílům ostatních. Zastřešující strategii udržitelného rozvoje a také situační zprávu k ní vydala loni vláda. Situační zpráva probírá různé indikátory, které mohou dokládat stav a vývoj v ČR, a srovnání s ostatními zeměmi. Jako nejdůležitější indikátor ekologizace zemědělství uvádí spotřebu základních živin v průmyslových hnojivech. Ta po roce 1989 zejména z ekonomických důvodů prudce klesla. Zatímco v roce 1986 se v ČR na jeden hektar spotřebovalo celkem 231,2 kilogramu čistých živin (dusík plus oxid fosforečný plus oxid draselný) a ještě v roce 1990 to bylo197,4 kg, již o rok později se spotřeba živin na hektar propadla na rovných 65 kg. Po nejnižší hodnotě 63,5 kg, kterou tento ukazatel vykázal v roce 1993, se spotřeba živin začala zvyšovat, a to až na 100,4 kg v roce 2004. Ve vyspělých zemích západní Evropy je však spotřeba základních živin daleko vyšší. Zatímco u nás činila v roce 2000 necelých 76 kg, ve stejné době mělo Irsko 311 kg, Velká Británie 249 kg a Německo 229 kg. Nejnižší hodnotu ze zemí tehdejší patnáctky mělo Švédsko, a to 127 kg/ha. Dalším zemědělským indikátorem je spotřeba přípravků na ochranu rostlin. V roce 1986 to u nás bylo 2,25 kg účinných látek na hektar, nejnižší hodnotu 0,88 kg/ha jsme měli v letech 1993 až 1995. Po přechodném zvýšení až na 1,28 kg/ha v roce 2002 jsme vykázali v roce 2004 jen 0,99 kg/ha. V mezinárodním srovnání patříme mezi státy s velmi nízkým ztížením zemědělské půdy pesticidy.