Povinnost velkých řetězců dávat část nevyužitého jídla do potravinových bank přezkoumá Ústavní soud. Skupina 25 senátorů reprezentovaná Ivem Valentou podala návrh na zrušení části novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Povinnost považují za zásah do vlastnických práv, vadí jim také desetimilionová pokuta, kterou zákon stanovuje. Vyplývá to z přehledu plenárních věcí na webu soudu.
Zákon povinnost stanovuje pro budoucnost. Dotkne se prodejen s plochou nad 400 metrů čtverečních. Konkrétně jde o potraviny, které nesplňují některé požadavky, ale nejsou zdraví nebezpečné, například mají deformovaný obal nebo špatné označení. Podle novely je mají dostat neziskové organizace, které shromažďují, skladují a distribuují potraviny pro humanitární účely a charitu.
Zákon podle senátorského návrhu v podstatě zavádí nucenou účast na charitě. Návrh dává příklady z totalitní minulosti. Novou povinnost přirovnává k nuceným darům či nevýhodným odkupům majetku při nacistické arizaci židovského majetku nebo komunistické kolektivizaci venkova.
Stát by podle senátorů neměl přenášet náklady sociální politiky státu na konkrétní a relativně malou skupinu lidí – potravinářské podnikatele. Jakoukoliv státní politiku musí stát dělat za své peníze, napsali senátoři.
Novelu letos schválil Senát a podepsal prezident. Kritikům nové úpravy vadilo to, že nebudou moci potraviny dodat přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad. Ministr zemědělství Marian Jurečka změnu hájil s tím, že ročně je v Česku vyhozeno až 80 kilogramů potravin na občana.*
