Pěstování energetických plodin a jejich spalování se údajně moc nevyplácí ani přes zdražování tradičních energií a rostoucí cenu dřevního odpadu, shodují se firmy na Vysočině. Podniky však hledají způsoby, jak si přivydělat, a pálí například slámu, odpad z polí, dřevní štěpky a piliny.
Slámou bude topit Společnost TTS v Třebíči bude topit slámou. Dodávky mají zajištěny od zemědělců na 5000 tun, uvedl ředitel Richard Horký. Teplovodní kotel s výkonem pět megawattů, na nějž přispěl Státní fond životního prostředí, bude uveden do provozu na přelomu září a října. Podnik zásobuje teplem kolem 3400 domácností i veřejné budovy. Spalováním biomasy jej produkuje více než polovinu.
Zemědělské družstvo v Telči na Jihlavsku začalo z rostlinných odpadů vyrábět pelety, kterou tam považují za přidruženou výrobu, řekl předseda Miroslav Nosek. Provoz má mít roční kapacitu až 1500 tun a investice by se podle něj mohla vrátit asi do čtyř let. Družstvo se zbaví problematického odpadu a prodejem pelet si přivydělá. Palivo se vyrábí ze zbytků po čištění obilí nebo travních osiv. Dosud se odpady kompostovaly a pak znovu vyvezly na pole. Obsahují ale hodně semen plevele, který se po vzejití musel likvidovat chemicky. Výrobou pelet a jejich spalování koloběh přerušili, vysvětlil Nosek. Cena za 100 kg pelet se zatím pohybuje kolem 200 korun. Palivo odebere tepelná elektrárna, v budoucnu se počítá i s maloprodejem. Mezi prvními zákazníky by mohly být okolní obce.
Kvůli rostoucímu zájmu trhu o dřevní štěpky, piliny nebo kůry stoupá jejich cena. V kraji zvyšuje spotřebu této suroviny například jihlavský výrobce dřevotřískových desek Kronospan.
Bystřice nad Pernštejnem na Žďársku, která provozuje komunální kotelnu na biomasu, od roku 2001 na několika hektarech zkušebně na topení pěstuje topoly a vrby. Výsledek letošní první sklizně bude vyhodnocen v říjnu, sdělil místostarosta Josef Vojta. Podle něj se ukázalo, že to nebude tak jednoduché, jak se původně zdálo. Porosty potřebují péči alespoň první dva roky. Na zajištění veškeré spotřeby kotelny by se energetické rostliny musely pěstovat asi na 500 hektarech v okolí města.
