Společnost je mým životem

Exkluzivní rozhovor s Michelem Souffletem, majitelem společností SOUFFLET AGRO a. s. a SLADOVNY SOUFFLET ČR, a. s., které patří do skupiny francouzské společnosti GROUPE SOUFFLET.

Michel Soufflet převzal po smrti svého otce v roce 1957 firmu s lokální působností a 20 zaměstnanci. K dnešnímu dni společnost GROUPE SOUFFLET zaměstnává na 3400 lidí a je jednou z nejvýznamnějších globálních společností na trhu s obilovinami, ve výrobě sladu a mouky. To doplňují mnohé další aktivity a výroba tak, že navazují jedna na druhou, využívají synergických efektů, a jednotlivé divize v případě tržních výkyvů podpoří jedna druhou ve prospěch celé společnosti. Za tímto obdivuhodným rozvojem společnosti stojí dnes téměř osmdesátiletý Michel Soufflet, který poskytl našemu týdeníku exkluzivní rozhovor.

Jaký je v současnosti vývoj ve skupině SOUFFLET v České republice a v Evropě ?

Chtěl bych říci, že jsem rád, že skupina SOUFFLET je v České republice přítomna, že zde rozvíjí svoje aktivity a že jsme obchodním partnerem zdejším zemědělcům a potravinářům. V České republice máme dvě společnosti, přičemž obě mají sídlo v Prostějově. Jsou to SLADOVNY SOUFFLET ČR, a.s., které působí v České republice od roku 2001 a SOUFFLET AGRO a.s., které působí v České republice od roku 2003. Společnost GROUPE SOUFFLET je společnost s více než stoletou tradicí a jedná se stále o rodinný podnik. Jsme jedním z největších světových výrobců sladu, jsme dnes největšími producenty mouky v Evropě a jsme významnými obchodníky s obilovinami a komoditami rostlinného původu.
V České republice společnost SOUFFLET AGRO a.s. vystupuje jako prvotní partner českých zemědělců. Vykupuje od nich jejich produkty a zároveň jim nabízí kompletní a zajímavou škálu zemědělských vstupů a zajišťuje odbyt jejich výroby za nejlepších možných tržních podmínek. Od svého vzniku v roce 2003 obchodovaný objem neustále roste a vztah s našimi klienty se upevňuje, což nám umožňuje co nejlépe reagovat na jejich potřeby. Přicemž bych chtěl zdůrazdnit to, co bylo již řečeno mnohokrát, že naše společnost nechce brát zemědělcům půdu a tedy práci, ale stát se jim partnerem a pomocníkem. Naši klienti budou pěstovat a my obchodovat a tak to má být. Co se týká SLADOVEN SOUFFLET ČR, a.s., je naše produkce sladu kolem 330 tisíc tun ročně, což je asi 60 procent produkce sladu v zemi. Asi dvě třetiny této produkce exportujeme na další trhy, třetinu produkce sladu dodáváme pivovarům v České republice. V České republice dále investujeme a zvyšujeme výrobní kapacity, takže v roce 2009 bychom rádi dosáhli roční výroby sladu 370 tisíc tun, což samo o sobě znamená, že o sladovnický ječmen českých zemědělců tak budeme mít stále zájem. Kromě sladovny v sídle společnosti v Prostějově máme v provozu rovněž sladovnu v Nymburce s produkcí kolem 100 tisíc tun. Sladovny Kroměříž a Hodonice by měly mít po letošní rekonstrukci technologie podobnou produkci, tedy opět kolem 100 tisíc tun ročně. Sladovna Litovel se specializuje na produkci speciálních sladů z ječmene i pšenice s produkcí přes deset tisíc tun ročně.
V celoevropském měřítku je naše roční produkce kolem 1,5 milionu tun sladu. Naší mateřskou zemí je Francie, kde je produkce kolem 700 tisíc tun, ale následuje Česká republika s 330 tisíci tunami. Další produkci sladu realizujeme v Polsku, Maďarsku, na Ukrajině, v Rumunsku a také v Srbsku a v Rusku.

Zmínil jste, že společnost, kterou vedete, je rodinný podnik, což s ohledem na její velikost považuji dnes spíše za výjimečné. Kdy a jak společnost vznikla a jak se vyvíjela její historie?

Je to opravdu dlouhá historie, více než stoletá. Počátky dnešní společnosti se datují k roku 1900 do malého městečka Noget-sur-Seine v regionu Champagne, kde mí prarodiče založili a provozovali malý obchod, který se věnoval nákupu a prodeji obilovin, a to spíše v běžném maloobchodním měřítku. Na této adrese měla společnost své sídlo až do roku 1965. Ti časem převedli svůj obchod na mé rodiče, kteří od roku 1927 rozvíjeli systém nákupu a obchodu s obilninami, stali se již známými v regionu, modernizovali obchodní zázemí a postavili historicky první silo. Můj otec Jean ale náhle zemřel v roce 1957 a já jsem musel jako relativně mladý pokračovat v rozvoji společnosti. V té době zaměstnávala společnost kolem 20 lidí. Vždy jsem se snažil volit jednoduchá a přímočará řešení. Říkal jsem si, že když nakupujeme obilí od zemědělců v naší oblasti, proč ne z celé Francie. V roce 1973 se tehdejší Evropské společenství rozrostlo o nové země, jmenovitě o Velkou Británii, Irsko, Dánsko. Tyto země do té doby dovážely obilí hlavně z USA, a tak nám otevření jednotného trhu umožnilo obchodovat obilí v těchto zemích. V roce 1979 společnost zaměstnávala 350 lidí a já si říkal, že když dokážeme nakoupit dostatek obilí a prodávat ho dalším zpracovatelům, proč surovinu nezpracovávat vlastními silami. Přišlo mi logické investovat do rozvoje společnosti v tom smyslu, že ze sladovnického ječmene můžeme dělat slad, z nakoupeného obilí můžeme sami dělat mouku. K exportu obilovin potřebujete přístavní sila, a tak jsme si nejdříve sila pronajímali, ale postupně jsme investovali do výstavby vlastních kapacit. Stali jsme se významnými obchodníky s obilovinami a realizujeme obchod po celém světě. A protože jsme v kontaktu s farmáři, začali jsme jim nabízet také osivo a jiné vstupy, které pro hospodaření potřebují. Stejné služby a spolupráci poskytujeme vinařům. My ručíme pivovarům za kvalitu a technické parametry sladu, potřebujeme tedy společně se zemědělci vypěstovat takový sladovnický ječmen, který uspokojí požadavky zpracovatelů. Dovážíme do Evropy rýži, kterou dále zpracováváme, zpracováváme kukuřici na různé produkty, provozujeme pekárny. Víte, když jsem se pro něco, samozřejmě po poradě s blízkými, rozhodl, tak jsem to prostě začal krok po kroku uskutečňovat. Chce to trpělivost a pevnou vůli, ale přitom vám řeknu, že vůbec nevím, co je to stres. Jistě, byly starosti, něco se i nepovedlo, ale důležité je nalézt řešení a cestu a po ní se odhodlaně vydat.
Dnes vedeme společnost společně se synem Jeanem-Michelem Soufflet a já se těším z práce kterou mám, z nových projektů, které nás čekají, ze společnosti, která je mým životem. Společnost nikdy nebyla v jiných než v jedněch rukou, investiční projekty nám nemuseli schvalovat žádní akcionáři a posvěcovat dozorčí rady, prostě jsem se pro ně společně se svými kolegy rozhodnul. To nejdůležitější pro společnost jsou lidi a já si vždy moc vážil a vážím těch loajálních a pracovitých kolegů, kteří se svým úsilím podílejí na rozvoji společnosti. Dnes je ve společnosti na 3400 lidí a já stojím o to, abychom všichni byli členy jedné rodiny Soufflet.

Jak se díváte na GMO plodiny, na vztah Evropské unie ke GMO a na zemědělskou politiku EU?

GMO je vývoj, kterému se podle mého názoru nedá bránit, musíme se mu v Evropě věnovat, zkoumat, testovat, zkoušet ho, ale nesmíme se mu principiálně bránit a strašit se tím. Konkrétně na případu GMO se zlobím na politiky a hovořím o těch francouzských, za zjednodušenou účelovost politiky. Ti vládnoucí vědí, že je nevyhnutelné se GMO věnovat, a s dávkou opatrnosti tak činí, ale ti opoziční jen z principu budou oponovat, protože hledají důvody k tomu oponovat a za každou cenu se odlišovat. Přitom kdyby byly vládní a opoziční karty rozdané jinak, jen by si vyměnili role. Se společnou zemědělskou politikou EU je to podobné, ale obecně Evropská unie musí zemědělskou politiku reformovat, zemědělství unie se musí stávat světově více konkurenceschopným. Na světě je stále mnoho míst, kde zemědělské komodity a potraviny chybí, nebo je tam neumějí dělat, potenciál dalšího rozvoje zemědělské produkce je velký. Zemědělská politika Evropské unie je velmi složitá, velmi regulovaná a její zjednodušení při postupném zvyšování konkurenceschopnosti bude rozumný vývoj.