Výše dotací na jeden projekt v evropském rozvojovém programu by měla být podle Společnosti mladých agrárníků do 40 milionů korun, zatímco v současnosti je dotační limit 150 milionů korun. Společnost by si také přála zavedení hranice přímých plateb po roce 2020. Proti tomu je například Agrární komora ČR nebo Zemědělský svaz ČR. Uvedl to prezident Společnosti mladých agrárníků Petr Mahr s tím, že společnost také odmítla předkupní právo na zemědělskou půdu pro zemědělce, což je také jedna z vizí komory.
"Společnost mladých agrárníků v žádném případě nepodporuje předkupní právo. Upřednostňujeme volný obchod s půdou a jsme pro neomezování vlastnictví půdy. Dnes již máme právní nástroje pro zakotvení předkupního práva v pachtovních smlouvách. Je to vždy o svobodné vůli pachtýře a propachtovatele," řekl Mahr.
Tyto termíny vytyčil nový občanský zákoník. Vlastník půdy je označován v tzv. pachtovních smlouvách za propachtovatele, naopak hospodařící zemědělec za pachtýře. Nejde o typický nájemní vztah, ve smlouvě se například může dbát na nesnižování kvality orné půdy. "Pokud mladý člověk nenavazuje na již stávající hospodářství rodičů či prarodičů, je velmi obtížné, skoro až nereálné, se k volné půdě vůbec dostat a zahájit svou zemědělskou činnost či prvovýrobu," dodal Mahr.
Ministerstvo zemědělství změnu v navýšení prostředků na jeden projekt na 150 milionů spustilo předloni, strop byl do té doby 50 milionů korun. V případě, že někdo upozorňuje na distribuci peněz, kdy větší firmy získaly v prvních kolech dotací větší poměr, úřad argumentuje tím, že proplatil všechny projekty, o které si řekli malí farmáři.*
