Spolupráce potravinářů a zemědělců bude nutná

Společný trh Evropské unie, jehož součástí se od května stala i Česká republika přinutí tuzemské výrobce potravin a tuzemské zemědělce k větší spolupráci než dosud. Po valné hromadě Potravinářské komory ČR (PK), to pro Agroweb řekl znovu zvolený prezident komory Jaroslav Camplík.

Podle něj se postupně srovnají podmínky u nás a v okolních zemích, takže u některých agrárních produktů bude evropský trh prvovýrobce tlačit k nižším cenám, jiné naopak prodají dráže. „Bylo by ale nerozumné od zpracovatelů, kdyby nakupovali příliš mnoho surovin v zahraničí a ztráceli tak tuzemské dodavatele, což je vždycky velké riziko. Ale také by byla chyba, kdyby zemědělci dodávali například větší množství mléka do Německa a Rakouska a opustili tuzemské zpracovatele. V tom bychom měli najít společnou řeč a naše suroviny zpracovávat tady,“ řekl Camplík. Připustil nicméně, že se při otevřeném společném evropském trhu nedají vyloučit jednorázové sezónní nákupy suroviny v zahraničí.
Jisté znepokojení vyjádřil prezident v souvislosti s kontrolami tuzemských potravinářských podniků inspektory Evropské komise, které budou podle jeho slov brzy pokračovat. „Zatím si nejsem stoprocentně jist, že schvalování závodů bylo zcela v pořádku. Obávám se, že přístup i měřítka jednotlivých veterinářů byly různé pro různé podniky. A bojím se, aby některá z dalších kontrol z EU nenašla znovu závady a nedostatky,“ řekl. Podle dosavadních jednání v Bruselu by sice takový nález zřejmě znamenal postih pouze vůči dotyčným podnikům, ale kdyby jich mělo být více, nelze vyloučit, že by sankční opatření mohla Evropská komise přijmout vůči celému oboru, kde se problematické podnikly vyskytly.
Z hlediska kvality i bezpečnosti potravin jsme podle jeho slov spolu s Maďarskem a Slovinskem mezi ostatními přistupujícími zemí vnímáni spotřebiteli v původních zemích unie velmi dobře. „Při bruselských jednáních však cítím jistou obavu z Polska, a to nejen z pohledu zdravotního a hygienického, ale také proto, že v Polsku jsou zemědělské produkty levné a mohou tak působit na společném evropském trhu problémy,“ poznamenal Camplík. Obavy z hotových potravinářských výrobků z nově přistupujících zemí však podle jeho slov zatím Evropa nemá. „Bohužel stále nám chybí kvalitní marketing, takže naše potravinářské výrobky producenty ze státu západní Evropy rozhodně neohrožují. Bohužel to je naše velká slabina a náprava současného stavu bude stát potravináře dost peněz,“ dodal s tím, že pronikat na evropský trh se zatím jednoznačně daří pivovarníkům. Stejně tak se ale zatím nekoná nějaký masivní příliv zahraničních potravin, které by konkurovaly místní produkci. „Naše supermarkety jsou plné zboží, a to i zahraničního, takže pro dalších případných několik set nových zahraničních výrobků v nich prostě není místo. Samozřejmě že nějaké z nich se na našem trhu časem uchytí, ale rozhodně to nepůjde rychle,“ vysvětlil Camplík.
Jak na valné hromadě zaznělo z úst viceprezidenta PK Stanislava Coufala, domácí potravináři jsou na vstup na trh EU dobře připraveni a jen v roce 2003 bylo do potravinářského sektoru investováno přes 762 milionů korun. Poradce ministra zahraničí pro zemědělství Petr Blížkovský v této souvislosti informoval, že Unie hodlá zvýšit ve svém budoucím rozpočtu od roku 2007 výdaje na konkurenceschopnost potravinářského průmyslu asi o 300 procent oproti současnému stavu. Celková suma peněz tak má dosáhnout 132 miliard eur, z toho více než 50 procent by mělo směřovat do vědy, výzkumu a inovací. Podle Camplíka bychom měli využít těchto peněz zejména pro malé a střední podniky, na inovace jejich technologií a vývoj výrobků s vysokou přidanou hodnotou.
Poslední valná hromada PK zvolila kromě Camplíka jako prezidenta PK také šest viceprezidentů. Stali se jimi Hynek Strnad, Stanislav Coufal, Ladislav Steinhauser, Vladimír Steiner, Ladislav Červenka a Stanislav Musil, který nahradil v užším vedení komory bývalého viceprezidenta Milana Teplého.