Spolupráce výzkumu a praxe

Financování výzkumu a hlavně současný způsob jeho hodnocení trápí členy České akademie zemědělských věd. Podle nich by se na financování výzkumu měli podílet i jeho uživatelé. Praxe o těsnější spolupráci stojí, peněz však nemá nazbyt.

Když se potkáme, nebavíme se o tom, jakých výsledků jsme dosáhli ve výzkumu, ale kolik se nám pododařilo získat bodů, posteskl si předseda České akademie zemědělských věd Jan Lipavský na jejím plenárním zasedání v uplynulém týdnu. Narážel přitom na skutečnost, že výsledky výzkumu se dnes hodnotí hlavně podle počtu bodů získaných publikováním článků ve vědeckých časopisech s tzv. impaktfaktorem. Problémem je, jak poznamenal, snaha hodnotit naprosto odlišné obory jedním přístupem.
Úspěchem pro agrární výzkum je schválení resortního programu Komplexní udržitelné systémy, který by měl platit příštích sedm let. I díky podpoře premiéra Petra Nečase má resort dostávat 4,8 procenta z veškerých peněz určených na vědu a výzkum v České republice. (V zemích Evropské unie je tento podíl většinou od 4,5 do 6,5 procenta.) Prioritou je podle Lipavského, aby zemědělský výzkum i nadále zůstal samostatný a životaschopný.
Za stěžejní pro spolupráci výzkumu a praxe považuje Miroslav Koberna, ředitel Potravinářské komory ČR pro programování a strategii, technologickou platformu. Poukázal na to, že stejné problémy, jaké jsou u nás s hodnocením výzkumu, trápí i celou unii. Výsledek výzkumu je podle něho zejména to, co je praxe schopna použít. Uvedl, že kritikou financování a hodnocení výzkumu se zabýval i kulatý stůl na ministersvu průmyslu a obchodu, který v dopise premiérovi upozornil na těžkosti a na to, že zejména aplikovaný výzkum je těsně spjatý s konkurenceschopností země. Koberna připomněl, že v Programu rozvoje venkova existuje opatření na podporu spolupráce výzkumu a praxe. Aplikace tohoto opatření však není jednoduchá. Největším problémem je definice projektu výzkumné instituce a podniku, konstatoval Koberna. Průmysl je podle něho schopen spolufinancovat s výzkumem, ale musí být motivován a vědět, jaké výsledky dostane. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby je zapotřebí o této otázce detailně debatovat. Upozornil, že zemědělské firmy nejsou v takové kondici, aby vydávaly další peníze. Na druhou stranu však, jak dodal, zemědělský výzkum skomírá a je zapotřebí jej oživit a navázat na tradice, které u nás má v podstatě od středověku. Agrární komora je podle jeho slov připravena věcně o této věci diskutovat. Za pozitivní označil Veleba zejména to, že při těsnější spolupráci by bylo možné výzkum nasměrovat více potřebám praxe. Větší propojení výzkumu s praxi by přivítal i Jan Váňa z Asociace soukromého zemědělství ČR. Na spolufinancování by se podle něho měly podílet zejména velké firmy. „Slovo zadarmo by měl být vypuštěno, protože zadarmo není nic,“ uzavřel.